Vladimír Javorský
Vladimír Javorský | |
---|---|
Vladimír Javorský (14. října 2019) | |
Narození | 2. května 1962 (62 let) Ostrava Československo |
Alma mater | Janáčkova akademie múzických umění |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vladimír Javorský (* 2. května 1962 Ostrava) je český herec a hudebník.
Život
[editovat | editovat zdroj]Vyrůstal v ostravském Zábřehu. V dětství zpíval v dětském rozhlasovém sboru.[1] Vystudoval gymnázium, absolvoval první ročník na pedagogické fakultě a pak do roku 1986 studoval činoherní herectví na brněnské Janáčkově akademii múzických umění[2] u Zoji Mikotové. Byl na mezinárodním letním kurzu u Ladislava Fialky.[3] V letech 1986–1991 hrál v Divadle Husa na provázku. Potom působil v divadle ve francouzském městě Blois a kočoval s ním po Francii. Od roku 1993 do roku 1999 působil v pražském Činoherním klubu. V 90. letech se v Japonsku učil u choreografa a tanečníka Mina Tanaky. Od roku 1999 do července 2009 byl v angažmá v činoherním souboru Národního divadla v Praze. Zde hostoval v operách Toufar, Čarokraj a činohrách Věc Makropulos, Troilus a Kressida, Zahradní slavnost a Revizor. Od sezony 2016/2017 opět nastoupil do angažmá jako člen Činohry.[4]
Od roku 1985 vystupuje rovněž ve filmu a v televizi. V roce 2004 se v Los Angeles účastnil předávání cen Oscar poté, když zahrál hlavní roli v nominovaném americkém filmu Most.[5] Za svou roli ve filmu Poupata obdržel v roce 2012 cenu Český lev za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli.
Hraje na saxofon, kytaru a ukulele. Hrál například se skupinou Traband nebo s kapelou Miroslava Kemela, v únoru 2021 nazpíval spolu s Igorem Orozovičem děkovnou píseň Hippokratova armáda, věnovanou pracovníkům ve zdravotnictví.[6] V roce 2022 vydal album vlastních písní Ještě je v jazzově-folkovém aranžmá Mariana Friedla a také s touto tvorbou příležitostně koncertuje.[7] Věnuje se grafice, hraje golf a ovládá angličtinu, němčinu, ruštinu, polštinu a francouzštinu.[8]
Divadelní role, výběr
[editovat | editovat zdroj]- 2018 Stefan Zweig: Netrpělivost srdce, Kekesfalva, Stavovské divadlo, režie Daniel Špinar
- 2022 Arthur Schnitzler: Rej, Básník, Stavovské divadlo, režie Arthur Nauzyciel
- 2024 Kateřina Tučková: Bílá Voda, Alois Stauber, bělovodský páter, Stavovské divadlo, režie Michal Vajdička
Filmografie (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- 1986 – Krajina s nábytkem (Zdeněk)
- 1988 – Chlapci a chlapi (Ctibor Voříšek)
- 1989 – Vlak dětství a naděje (Sepp)
- 1992 – Černí baroni (vojín Jasánek)
- 1995 – Usmívej se, lásko má
- 1996 – Lotrando a Zubejda
- 1997 – Nejasná zpráva o konci světa
- 1997 – Báječná léta pod psa (Šperk)
- 1998 – Tři králové (Václav Morávek)
- 2003 – Most
- 2005 – Kousek nebe (Šebek)
- 2007 – Václav
- 2008 – El Paso
- 2008 – Máj
- 2008 – U mě dobrý (Pepé)
- 2009 – Dům U Zlatého úsvitu (Heliodromus)
- 2010 – Legenda o létajícím Cypriánovi
- 2011 – Poupata
- 2012 – Muž, který se směje
- 2012 – Tady hlídám já (Věroslav Herian)
- 2013 – Duch nad zlato
- 2013 – Čtyřlístek ve službách krále
- 2013 – Cyril a Metoděj – Apoštolové Slovanů
- 2014 – Andělé všedního dne (Nith-Haiah)
- 2015 – Americké dopisy
- 2015 – Burácení
- 2015 – Jan Hus (Václav IV.)
- 2017 – Dobrodruzi
- 2017 – Milada
- 2017 – Marie Terezie
- 2017 – Bohéma
- 2018 – Balada o pilotovi
- 2019 – Skleněný pokoj
- 2021 – Božena (Johann Pankel)
- 2022 – Poslední závod (Jan Buchar)
- 2022 – Stínohra
- 2022 – Betlémské světlo
- 2022 – Princ Mamánek
- 2023 – Citlivý člověk
- 2023 – Tajemství a smysl života
- 2024 – Amerikánka
- 2024 – Velký pán
- 2025 – Franz
Diskografie
[editovat | editovat zdroj]- Ještě je, 2022
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ JIROUŠEK, Martin. Ostravské stopy: Ostrava? Javorskému se vybaví zarputilá poctivost. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2012-09-30 [cit. 2021-04-05]. Dostupné online.
- ↑ Vivat academia. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1997. Dostupné online. S. 158.
- ↑ BRAUNOVÁ, Dana. Tichá hvězda Vladimír Javorský. Novinky.cz [online]. Borgis, 2008-06-18 [cit. 2021-04-05]. Dostupné online.
- ↑ Vladimír Javorský v databázi Archivu Národního divadla
- ↑ PILAŘ, David. Most se po Oscarech vrací domů. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2004-03-26 [cit. 2021-04-05]. Dostupné online.
- ↑ Orozovič a Javorský přišli s písní Hippokratova armáda, věnují ji zdravotníkům. www.mediar.cz [online]. 2021-02-23 [cit. 2021-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Vladimír Javorský - Ještě je - iVysílání | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ LUKEŠ, Filip. Herec Vladimír Javorský: Kultura je dnes skoro jako špína na podrážkách. Deník.cz [online]. 2019-09-09 [cit. 2021-04-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimír Javorský na Wikimedia Commons
- Vladimír Javorský v databázi Archivu Národního divadla
- Vladimír Javorský ve Filmovém přehledu
- Vladimír Javorský v Česko-Slovenské filmové databázi
- Vladimír Javorský ve Filmové databázi
- Vladimír Javorský na Kinoboxu
- Profil umělce na stránce Národního divadla Archivováno 1. 2. 2010 na Wayback Machine.
- Vladimír Javorský v pořadu České televize Na plovárně
- Stránky České televize