Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov
| Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov Николай Андреевич Римский-Корсаков | |
 Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov na portrétu Emila Wiesela | |
| Základní informace | |
|---|---|
| Rodné jméno | Николай Андреевич Римский-Корсаков |
| Narození |
18. (resp. 6.) března 1844  Tichvin (Ruské impérium) |
| Původ | Ruský |
| Úmrtí |
21. (resp. 8.) června 1908 Ljubensk (Petrohradská oblast), Ruské impérium |
| Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
| Žánry | instrumentální hudba, duchovní hudba, opera |
| Povolání | dirigent, hudební skladatel a teoretik |
| Významná díla |
Šeherezáda Symfonie č.1 Zlatý kohoutek |
| Manžel(ka) | Naděžda Rimska-Korsakovova |
| Děti |
Andrej Rimsky-Korsakov Mikhail Nikolaevich Rimskiy-Korsakov |
| Příbuzní | Voin Rimsky-Korsakov (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov (rusky Никола́й Андре́евич Ри́мский-Ко́рсаков, Nikolaj Andreevič Rimskij-Korsakov; 18. března 1844 Tichvin v Petrohradské oblasti nedaleko Novgorodu – 21. června 1908, Ljubensk), byl významný romantický ruský hudební skladatel a pedagog (vyučoval harmonii a orchestraci, jejímž byl mistrem).
Byl členem umělecké skupiny zvané „Pětka“ nebo též „Mocná hrstka“. Jeho díla jsou často inspirována náměty z oblasti lidové slovesnosti (zejména pohádek). Rimskij-Korsakov jako první předložil svou představu synestetického (vícesmyslového) vnímání hudby (sluch a zrak), kde určitému tónu je pevně přiřazena určitá barva (viz níže).
Obsah
Život[editovat | editovat zdroj]
Dětství raná léta[editovat | editovat zdroj]
Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov se narodil 18. března roku 1844 v Tichvinu nedaleko Petrohradu do aristokratické rodiny jako syn gubernátora. Ve své autobiografii Kronika mého hudebního života (Летопись моей музыкальной жизни) napsal, že se jeho hudební nadání projevilo velice brzy: „Ve dvou letech jsem již rozeznal všechny melodie, které mně matka zpívala, a ve třech nebo ve čtyřech jsem dokázal doprovázet svého otce při hraní na klavír údery na buben.“ V šesti letech se naučil hrát na klavír a rostl jeho zájem o partitury, které našel doma, včetně Glinkovy opery, Život za cara. První skladbu napsal v deseti letech („předehra“ pro klavír). Jelikož v rodině existovala námořnická tradice, a hudba nebyla v té době tak ceněna rodinou ani jím samým, šel Korsakov ve stopách svého bratra. V roce 1856 vstoupil do školy pro námořní kadety v Petrohradě, kde se jeho o dvaadvacet let starší bratr stal v roce 1862 (po Korsakovově odchodu) ředitelem.
Jeho studentské povinnosti mu poskytovaly dostatek času věnovat se hudbě. Chodil na hodiny klavíru a navštěvoval i opery a orchestrální koncerty; k nim patřily hlavně Beethovenovy symfonie a Glinkova hudba. V posledním roce školy, když bylo Korsakovovi osmnáct let, ho jeho učitel na klavír seznámil s třemi, v té době už známými skladateli – s Balakirevem, Kjujem a Musorgským. Balakirev viděl v Korsakovovi velkého skladatele a když mu Korsakov ukázal svůj první pokus o operu, začal na něj naléhat, aby ji dokončil. Do roku 1862 vznikly pod Glinkovým vedením dvě a půl věty.[ujasnit]
Vrcholná léta[editovat | editovat zdroj]
Přitažlivost hudby byla pro Korsakova po absolvování školy tak silná, že chtěl opustit námořní kariéru, ale rodina mu to nedovolila. Více než dva roky cestoval po moři a navštívil např. New York, Rio de Janeiro a Londýn. V Londýně navštěvoval v Královské opeře v Covent Garden operní představení, a dokončil pomalou větu své symfonie. Po návratu do Ruska jako (jeho vlastními slovy) „diletanský důstojník občas provozující nebo poslouchající hudbu“, obnovil přátelství s Balakirevem a v říjnu 1865 dokončil svou symfonii; její provedení sám řídil na Nový rok.
Po zbytek desetiletí spojoval Korsakov své námořnické povinnosti na souši s působením hudebníka. Napsal několik nových skladeb včetně programové druhé symfonie s podtitulem Antar. V červenci 1871 se mu podařilo, ač byl stále námořním poručíkem, bez formálního vzdělání v kompozici, učit na petrohradské konzervatoři; musel se sám potají učit, aby byl alespoň o krok před svými studenty.
V červenci 1872 se Korsakov oženil s vynikající sopranistkou a krásnou ženou Naděždou Purgoldovou, se kterou měl celkem sedm dětí. Manželka ho celý život podporovala v hudební kariéře. Námořní kariéru opustil v květnu roku 1873, když pro něj ministr pro námořní dopravu, jeho přítel, vytvořil dobře placené místo námořního inspektora; toto místo zastával v letech 1873-1884. Korsakov se zdokonaloval a získal si i určité jméno. Komponoval především opery a symfonickou hudbu. Své znalosti a energii obětavě věnoval hudbě svých přátel.V roce 1881 zemřel Musorgský, který zanechal svou hudbu ve značném nepořádku. Korsakov ji připravil k uvedení a uveřejnění. Též upravil operu Kníže Igor Alexandra Borodina, která bývá v Korsakovově verzi uváděna dodnes.
Pozdní léta a smrt[editovat | editovat zdroj]
Ke konci života trpěl anginou pectoris, na kterou později zemřel. Přesto vytvořil dokonalá díla jako Šeherezáda nebo opera Zlatý kohoutek. Mezi jeho žáky patřili například Alexandr Glazunov nebo Igor Stravinskij, kteří si svého učitele si velmi vážili.
Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov zemřel v Ljubensku v červnu roku 1908, byl pohřben na Ljubenském hřbitově v Petrohradě. Zanechal velké dědictví, ze kterého žila jeho vdova Naděžda až do konce svého života.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Přehled děl[editovat | editovat zdroj]
Opery[editovat | editovat zdroj]
- Pskoviťanka (Car Ivan Hrozný)
- Májová noc
- Sněhurka (Jarní pohádka)
- Mlada (opera-balet)
- Noc před Vánocemi
- Sadko
- Mozart a Salieri (duoopera)
- Věra Šeloga
- Kostěj Nesmrtelný
- Carská nevěsta
- Pohádka o caru Saltánovi
- Servilia
- Pan vojvoda
- Kostěj Nesmrtelný (Pohádka jeseně)
- Pověst o neviditelném městě Kitěži a panně Fevronii
- Zlatý kohoutek
Symfonická hudba[editovat | editovat zdroj]
- Symfonie č.1
- Symfonie č.2 (Antar)
- Symfonie č.3
- suita Šeherezáda
Komorní hudba[editovat | editovat zdroj]
- Klavírní koncert v C-moll
- Klavírní trio v C-moll
- Klavírní quintet v B
Inscenace v Česku (výběr)[editovat | editovat zdroj]
- První inscenací díla Rimského-Korsakova na Národním divadle v Praze byla opera Sněhurka (Jarní pohádka). Dirigentem byl Karel Kovařovic, premiéra byla 29. 3. 1905[1]
- V Brně byla Sněguročka poprvé uvedena 2. května 1928 v Divadle Na hradbách[2]
Synestezie podle Rimského-Korsakova[editovat | editovat zdroj]
Nikolaj Rimskij-Korsakov vnímal barvy v souvztažnosti k jednotlivým tónům, resp. notám následujícím způsobem:
| Nota | Barva |
| C | bílá |
| D | žlutá |
| E | safírová modř |
| F | zelená |
| G | zlatá |
| A | růžová |
| H | tmavě modrošedá |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nikolai Rimsky-Korsakov na anglické Wikipedii.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov ve Wikimedia Commons - Galerie Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov ve Wikimedia Commons
- Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov na projektu Musopen
- Volně přístupné partitury děl od N. A. Rimského-Korsakova v projektu IMSLP
