Karel Kovařovic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
O českém secesním architektovi pojednává článek Karel Kovařovic (architekt).
Karel Kovařovic
Portrét od Jana Vilímka (1884)
Portrét od Jana Vilímka (1884)
Narození 9. prosince 1862
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 6. prosince 1920 (ve věku 57 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnost česká
Povolání hudební skladatel, dirigent
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Kovařovic (9. prosince 1862 Praha6. prosince 1920 Praha) byl český hudební skladatel.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako třetí syn v rodině Františka Pavla Kovařovice v Praze na Malé Straně[1]. Rodina byla tradičně hudebnická a členové rodiny s okruhem známých dokonce vytvořila malý orchestr.

Činnost[editovat | editovat zdroj]

Do svého nástupu do Národního divadla v roce 1900 byl Kovařovic velmi činný jako skladatel, ovšem později těžiště jeho činnosti spočívalo především v dirigentské činnosti. Během svého působení v oblasti uměleckého vedení ND často upravoval později prováděná díla. Úpravy se týkaly především instrumentace, či dramaturgických škrtů apod. Svými úpravami děl často přispěl k lepší životnosti díla, byť někdy proti vůli autora (viz pražské uvedení Janáčkovy Pastorkyně).

Z dnešního pohledu lze obecně říci, že co do věhlasu Kovařovice (jako skladatele i dirigenta) zastínili jeho současníci a nástupci jako Otakar Zich, Josef Bohuslav Foerster, Otakar Ostrčil, Václav Talich. Kovařovicův dirigentský význam je však poměrně velký, neboť byl prvním dirigentem, který dokázal pozvednout interpretační umění a operní kulturu ND na světovou úroveň a tím jako jeden z prvních propagovat české umělecké hodnoty ve světě.

Skladatelská činnost[editovat | editovat zdroj]

Skladatelská činnost Kovařovicova je poměrně rozsáhlá, přesto nepatří mezi příliš známé autory. Složil několik desítek písní a sborů, drobných instrumentálních a klavírních skladeb, melodramů. Dále psal skladby komorní i symfonické, balety, výpravné hry, scénickou hudbu k činohrám a rovněž několik oper.

Rukopisy všech Kovařovicových skladeb byly dlouhou dobu uchovávány v soukromém archivu, spravovaném jeho synem, JUDr. Josefem Kovařovicem. Tento archiv ve vzorném stavu byl v roce 1971 odkoupen Muzeem české hudby (MČH), které veškerou pozůstalost spravuje dodnes.

Revize cizích děl[editovat | editovat zdroj]

Kovařovic významným způsobem upravil mnoho tehdejších skladeb pro potřeby Národního divadla. Úpravami se zabýval s rozvahou a většinou je dlouho a důsledně promýšlel. Některé skicy a náčrtky různých úprav jsou v současné době uloženy, jako téměř všechny rukopisy Karla Kovařovice, v Českém muzeu hudby v Praze.

Korespondence úředního charakteru z období Kovařovicova působení v ND (týkající se repertoáru, jednání se skladateli i zaměstnanci atd.) je dnes též uchovávána ve Státním ústředním archivu (SÚA). Významná je zejména korespondence Kovařovice s Leošem Janáčkem, která je uložená v Archivu Leoše Janáčka, vydaná A. Rektorysem v roce 1950 pod názvem Korespondence Karla Kovařovice a Leoše Janáčka a ředitelství Národního divadla.

Skladby[editovat | editovat zdroj]

Orchestrální[editovat | editovat zdroj]

  • 1880 Předehra veseloherní
  • 1883 Únos Persefony, symfonická báseň
  • 1887 Koncert f moll pro klavír a orchestr, op. 6[2]
  • 1892 Předehra dramatická
  • 1900 Fantasie z opery Prodaná nevěsta" od Bedřicha Smetany
  • Deux suites de ballet
  • Gavotta pro housle a smyčcový kvartet, op. 4
  • Havířská polka ze hry Výlety páně Broučka (1894)
  • Valčík pro komorní orchestr

Skladby pro dechy[editovat | editovat zdroj]

  • 1911 Veseloherní předehra
  • 1914 Vzpomínky
  • Havířská polka

Divadlo[editovat | editovat zdroj]

Opery[editovat | editovat zdroj]

Rok Název Jednání Premiéra Libreto
1882-1883 Ženichové 3 jednání 13. května 1884, Praha, Národní divadlo Antonín Koukl podle Simeona Karla Macháčka
1885 Cesta oknem, op. 4 1 jednání 11. února 1886, Praha (Národní divadlo) Emanuel František Züngel,
podle Eugèna Scriba a Gustave Lemoine
1890-1891 Noc Šimona a Judy 3 jednání 5. listopadu 1892, Praha (Národní divadlo) Karel Šípek podle Pedra Antonia de Alarcón
1891 Edip král (Oedipus rex) 3-aktová opera-parodie 19. března 1894, Praha Žofín August Vojtěch Nevšímal podle Sofokla
1895-1897 Psohlavci 3 jednání,
6 obrazů
24. dubna 1898, Praha (Národní divadlo) Karel Šípek podle Aloise Jiráska
1898-1901 Na Starém bělidle 4 obrazy 22. listopadu 1901, Praha (Národní divadlo) Karel Šípek podle Boženy Němcové
1905 Slib Jen prolog 9. prosince 1921, Praha, Národní divadlo Karel Šípek podle R. Zamrzla

Balety[editovat | editovat zdroj]

Složeno Název Jednání Premiéra Libreto Scéna
1884 Hašiš 1 jednání,
2 obrazy
20. června 1884, Praha (Národní divadlo) Václav Reisingr
1889 Pohádka o nalezeném štěstí 3 jednání,
7 scén
8. dubna 1889, Praha (Národní divadlo) Augustin Berger
1889 Královničky
1889 Sedm havranů
1909 Na Záletech 10 obrazů 1909, Praha A. Viscusi

Příležitostné skladby[editovat | editovat zdroj]

Vokální hudba[editovat | editovat zdroj]

Sborové skladby[editovat | editovat zdroj]

  • 1890 Královničky; staré obřadné tance moravské se zpěvy pro ženský sbor (SSAA) a klavír (nebo harmonium)

Písně[editovat | editovat zdroj]

Komorní hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Smyčcový kvartet č. 1 (1885)
  • Smyčcový kvartet č. 2 (1887)
  • Smyčcový kvartet č. 3 (1889)
  • Romance pro housle a klavír, op. 2

Skadby pro klavír[editovat | editovat zdroj]

  • 1885 Co ti to napadá, polka
  • 1910 Deux valses,
  • 1910 Polka
  • 1910 Deux mazurkas
  • Čtverylka
  • Národní tance
    1. Pasačka
    2. Starodávný
    3. Holuběnka
  • Naše vlast, fantasie

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Šablona:Link YouTube

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]