Bohumír Štědroň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. PhDr. Bohumír Štědroň, DrSc.
Narození30. října 1905
Vyškov
Úmrtí24. listopadu 1982 (ve věku 77 let)
Brno
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Alma materFilozofická fakulta Masarykovy univerzity
Povoláníklavírista, pedagog, spisovatel, muzikolog, hudební teoretik a hudebník
OceněníVyznamenání Za vynikající práci
DětiBohumír Štědroň
PříbuzníVladimír Štědroň (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bohumír Štědroň (30. října 1905 Vyškov[1]24. listopadu 1982 Brno) byl český klavírista, hudební vědec, publicista a pedagog, který působil především na Masarykově univerzitě v Brně. Byl to strýc hudebního skladatele Miloše Štědroně, zpěváka Jiřího Štědroně, otec prognostika Bohumíra Štědroně a dědeček právníka Bohumíra Štědroně.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Bohumír Štědroň se narodil 30. října 1905 do rozvětvené hudebnické rodiny Františka Štědroně, jenž byl učitelem hudby a kapelníkem ve Vyškově. Všech pět jeho sourozenců, 4 bratři a sestra, se rovněž věnovali hudbě.[2] Nejvýrazněji se prosadili bratři Vladimír, Miloš a Jan.

Po dokončení studií na gymnáziu začal pracovat jako učitel. Později studoval dějepis a zeměpis v Brně, vedle toho se věnoval studiu hudby u Vladimíra Helferta. Studoval hudební nauku u Josefa Blatného (1925-28) a klavír u Viléma Kurze (1926-29). Učil na brněnské konzervatoři, později externě na pražské AMU. Od roku 1945 působil na Masarykově univerzitě (tehdejší Univerzita Jana Evangelisty Purkyně), kde byl v r.1963 jmenován profesorem. Publikoval především o hudebně-pedagogických tématech, prosadil se i jako lexikograf. Vedle hry na klavír rovněž zpíval a působil také jako dirigent.

Bohumír Štědroň se svojí manželkou Lydií Štědroňovou (roz. Linhartovou), kterou si vzal roku 1947,[3] předal rodinnou hudební tradici i svým třem dětem. Syn Bohumír se rovněž věnuje hudbě i divadlu, je autorem divadelních her, které uvedlo např. divadlo Semafor, Činoherní klub nebo Divadlo Husa na provázku v Brně. Dcera Stanislava Střelcová je hudební redaktorkou Českého rozhlasu a předsedkyní Nadace Bohuslava Martinů. Vnuk Bohumíra Štědroně Jaroslav Kyzlink, syn druhé dcery Lidie, je šéfdirigentem Národního divadla v Praze. Hudebně činní jsou i Štědroňovi synovci a prasynovci, zejména Miloš Štědroň, český hudební skladatel a muzikolog, který je synem Bohumírova bratra Miloše Štědroně staršího, a Jiří Štědroň, zpěvák, textař a herec divadla Semafor, jež je synem Bohumírova bratra Jana. Skladatelské činnosti se věnuje i prasynovec Miloš Orson Štědroň (ten je vnukem Bohumírova bratra Miloše). [4]

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Český hudební slovník osob a institucí, společně s Gracianem Černušákem
  • Die Musik in Geschichte und Gegenwart (1. vydání, zde 43 hesel);
  • Leoš Janáček ve vzpomínkách a dopisech (Praha 1946)
  • Josef Bohuslav Foerster a Morava (Brno 1947)
  • Leoš Janáček: K jeho lidskému a uměleckému profilu (Praha 1976)
  • Leoš Janáček: Vzpomínky, dokumenty, korespondence a studie (Praha 1986)
  • Lidová píseň v díle Josefa Suka (sborník Josef Suk, Praha 1935, s. 312–322)
  • Zdeněk Fibich a Morava (Sborník dokumentů a studií Zd. Fibich II, Praha 1952, s. 269–318);

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matrika 13275, sn. 96 [online]. MZA [cit. 2023-03-01]. Dostupné online. 
  2. STŘELCOVÁ, Stanislava. Bohumír Štědroň - hudební historik, kritik, umělec, učitel. Eseje, vzpomínky, dokumenty. [s.l.]: Editio Moravia, 2005. ISBN 80-86565-05-X.  (ISBN 80-86565-05-7 uvedené v knize je chybné)
  3. Matrika 17177, sn. 241 [online]. MZA [cit. 2023-03-01]. Dostupné online. 
  4. POLEDŇÁK, Ivan. Bohumír Štědroň 1) [online]. Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity, 2008-07-04 [cit. 2016-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-18. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]