Vladimír Štědroň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vladimír Štědroň
Základní informace
Narození 30. března 1900
Vyškov
Úmrtí 12. prosince 1982 (ve věku 82 let)
Brno
Žánry klasická hudba
Povolání hudební skladatel, pedagog, právník, klavírista, varhaník, violista a dirigent
Příbuzní bratři
Miloš Štědroň
Bohumír Štědroň
Jan Štědroň
synovci
Miloš Štědroň
Jiří Štědroň
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír Štědroň (30. března 1900, Vyškov12. prosince 1982, Brno), byl český právník, klavírista, varhaník, violista, dirigent, hudební skladatel a pedagog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl synem vojenského hudebníka, kapelníka, ředitele kůru a učitele hudby ve Vyškově, Františka Štědroně (18681928). U otce získal základní hudební vzdělání i první praxi a již ve 14 letech začínal komponovat. Ve Vyškově vystudoval gymnázium, ale již v té době se podílel na hudebním životě města. Hrál na klavír, varhany, violu a dokonce i dirigoval. Vstoupil na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a během studia práv navštěvoval i konzervatoř, kde studoval skladbu u Josefa Bohuslava Foerstera, Vítězslava Nováka a Josefa Suka. Současně působil i jako sbormistr a klavírní doprovazeč.

Po absolvování Právnické fakulty se stal sekretářem Vrchního soudu v Brně a na Masarykově univerzitě navštěvoval přednášky z hudební vědy. Za nacistické okupace byl okresním soudcem v Klatovech a v letech 19451950 v Kolíně. Od roku 1950 pracoval jako právník Finanční prokuratury v Praze a v letech 1950–1951 působil jako lektor na Akademii múzických umění. Zároveň byl pověřen přednáškami na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a na Konzervatoři.

Ve svých skladbách byl pokračovatelem svých učitelů Vítězslava Nováka a Josefa Suka. Byl skladatelem bohaté invence a živého smyslu pro zvukovou barevnost a vroucí výraz.

Jeho bratři byli rovněž vynikajícími hudebníky. Miloš Štědroň (1902–1970) a Jan Štědroň (1907–1981) byli znamenitými houslisty a Bohumír Štědroň (1905–1982) se stal jedním s předních českých muzikologů. Hudbě se věnují i jeho synovci, skladatel, pedagog a muzikolog Miloš Štědroň a zpěvák a herec Jiří Štědroň.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Melodramy[editovat | editovat zdroj]

  • Rákosí (1921)
  • Moře (1921)

Klavírní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Dumka (1920)
  • Humoreska (1920)
  • Burleska (1928)
  • Deux momente musical (1953, čestné uznání Svazu československých skladatelů)
  • Sonatina (1957)
  • Pět prostých skladbiček (1963)

Komorní hudba[editovat | editovat zdroj]

  • 1. smyčcový kvartet (1921)
  • Vánoční fantasie na lidovou píseň pro smyčcové kvarteto (1923)
  • Ukolébavka pro housle a klavír (1941)
  • 2. smyčcový kvartet (1945)
  • Švédský motiv pro housle a klavír (1955)
  • Malá domácí suita pro dvoje housle a violu (1937)

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Předehra k Fidlovačce (1916)
  • Fantastické scherzo (1920)
  • Přeludy (symfonická báseň, 1936, cena ČAVU)
  • Slavnostní vojenský pochod (1951)
  • Lidové taneční fantasie (čestné uznání SČS, 1955)
  • Poetická polka (1952)
  • Babička tančí (1954)
  • Symfonická předehra „Alla Marcia“ (1957)

Písně[editovat | editovat zdroj]

  • Svítání (písňový cyklus, 1921)
  • Na zemi své (1944)
  • Probuzení¨(1920)
  • Láska (1920)
  • Hanácká (1933)
  • Dež bode nejhůř (1941)
  • Štěstí (1944)

Sbory[editovat | editovat zdroj]

  • Dětem (cyklus dětských sborů s doprovodem houslí, 1954)
  • Ukolébavka (slova Jaroslav Seifert, 1942)
  • Jdou stíny duší (slova Jaroslav Vrchlický, 1920, cena pěveckého svoru Smetana)
  • Učedníci (slova Adolf Heyduk, 1920)
  • Na té naší Hané (1939)
  • Ostravští havíři (slova Petr Bezruč, 1953)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]