Achille Viscusi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Achille Viscusi
Viscusi Achille.jpg
Narození 27. února 1869
Řím
Úmrtí 1. července 1945 (ve věku 76 let)
Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Achille Viscusi (psáno též Viscussi) [1], (27. února 1869 Řím1. července 1945, Praha), byl italský tanečník, baletní mistr, choreograf, libretista a taneční pedagog, působící dlouhá léta v českých zemích.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Římě a tanec studoval u Emilia Caprottiho v Miláně a u Virginie Zucchi v Paříži [2].

Od roku 1880 byl členem dětského baletního souboru Teatro Rossini v Římě . Následně byl angažován jako tanečník a později i choreograf v různých divadlech v Římě, Miláně, Moskvě (1890), Záhřebu (1894), Budapešti (1896–7), Vídni (1898–9, znovu pak 1914), Paříži (1900) a Berlíně (1893 a pak znovu 1901).

V roce 1900 nastoupil do Národního divadla, kde střídal Augustina Bergera. Působil zde pak v letech 19011912 jako tanečník, první tanečník, baletní mistr, choreograf a vedoucí tanečního souboru. V roce 1912 po odchodu z Národního divadla si založil vlastní baletní soubor, kde působil i Joe Jenčík a podnikl s ním zájezd do Anglie.

V roce 1913 působil jako choreograf v brazilském Rio de Janeiru [3].

Během 1. světové války byl jako Ital internován rakouskými vojenskými úřady [4].

V období 1918–9 zastával pohostinsky funkci choreografa v Brně.

Byl zakladatelem baletního souboru v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě, v letech 1919–22 zde byl baletním mistrem a choreografem. V letech 1923–30 působil ve Slovenském národním divadle v Bratislavě jako taneční mistr, ředitel baletu a příležitostně operní režisér [5]. V tu dobu zde byl ředitelem Oskar Nedbal, se kterým spolupracoval již v pražském Národním divadle.

V roce 1930 ukončil svoji uměleckou činnost.

K jeho žákům patřili např. Joe Jenčík, Emerich Gabzdyl a Marie Dobromilová [6].

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Jeho manželkou byla tanečnice Národního divadla Aloisie Dobromilová, se kterou se seznámil během působení v Záhřebu [7], neteří Marie Dobromilová, roz. Machačová (1892–1972), která byla rovněž tanečnicí Národního divadla [8].

Citát[editovat | editovat zdroj]

Toho Sirotka jsem v Národním divadle r. 1906 sám vypravil se svěží a výraznou hudbou Otakara Ostrčila, za výtvarné spolupráce – jak se teď říká – Artuše Scheinera a s vydatnou pomocí baletního mistra Viscusiho.
— Jaroslav Kvapil[9]

Umělecká tvorba, výběr[editovat | editovat zdroj]

Choreografie i režie[editovat | editovat zdroj]

  • 1907 P. I. Čajkovskij: Labutí jezero (balet), Národní divadlo (Viscusi rovněž v roli „Prince“)
  • 1904 Mořic Stanislav Anger: V baletním sále (balet), Národní divadlo (Viscusi byl také autorem libreta a současně vystoupil v roli „Baletního mistra“)
  • 1908 Oskar Nedbal: Z pohádky do pohádky (balet), Národní divadlo (Viscusi rovněž v roli „Prince Radoslava“ a „Čerta“). V roli „Princezny Zlatovlásky“ tančila v květnu 1909 jako host ruská primabalerina Tamara Platonovna Karsavina.
  • 1909 Charles Forgeron, Rudolf Zamrzla: Na záletech (balet), Národní divadlo (Viscusi byl také autorem libreta a současně vystoupil v roli „Duranda“ a „Pastýře“)
  • 1909 A. Charles Adam: Gisela (balet), Národní divadlo (Viscusi současně vystoupil v roli „Vévody Alberta“). V titulní roli tančila jako host ruská primabalerina Tamara Platonovna Karsavina.
  • 1911 Oskar Nedbal: Princezna Hyacinta (balet), Národní divadlo
  • 1918 Mario Pasquale Costa: Lehkovážný Pierot (balet), Národní divadlo Brno (Viscusi současně vystoupil v titulní roli „Pierota“) [10]
  • 1920 Antonín Dvořák: Slovanské tance (balet), Národní divadlo moravskoslezské Ostrava, (Viscusi rovněž vystoupil v rolích „Žnec“, „Jura ženich“, Joška šohaj“ a „Kominík“)
  • 1922 Oskar Nedbal: Z pohádky do pohádky (balet), Národní divadlo moravskoslezské Ostrava (Viscusi rovněž v roli „Prince Radoslava“, „Lesního muže“ a „Prince z neznámých krajů“)
  • 1922 A. Charles Adam: Gisele (balet), Národní divadlo moravskoslezské Ostrava, (Viscusi současně navrhoval scénu a kostýmy a vystoupil v roli „Hraběte Alberta v přestrojení vesničana pod jménem Loys“)
  • 1922 Fryderyk Chopin: Baletní sál (balet), Národní divadlo moravskoslezské Ostrava, (Viscusi současně navrhoval scénu a kostýmy a vystoupil v roli „Baletního mistra“)
  • 1922 A. S. Arenskij: Egyptská noc (balet), Národní divadlo moravskoslezské Ostrava, (Viscusi současně navrhoval scénu a kostýmy a vystoupil v roli „Amouna, lovce, jejího ženicha“)

Choreografie[editovat | editovat zdroj]

  • 1901 Charles Gounod: Faust a Markéta (opera), Národní divadlo (Viscusi také tančil „Velké Bachanale“)
  • 1901 Joseph Bayer: Královna loutek (balet), Národní divadlo
  • 1901 Antonín Dvořák: Rusalka (opera), Národní divadlo, libreto Jaroslav Kvapil, režie Robert Polák
  • 1901 Antonín Dvořák: Slovanské tance (balet), Národní divadlo, (Viscusi rovněž tančil)
  • 1902 Otto Nicolai: Veselé ženy windsorské (opera), Národní divadlo
  • 1902 J. R. Rozkošný: Popelka (opera), Národní divadlo (Viscusi rovněž tančil „Tanec-Podzim: Bachantky a Fauni“)
  • 1903 Bedřich Smetana: Braniboři v Čechách (opera), Národní divadlo
  • 1904 Bedřich Smetana: Čertova stěna (opera), Národní divadlo
  • 1908 P. I. Čajkovskij: Louskáček (balet), Národní divadlo, (Viscusi byl také autorem úpravy libreta a současně vystoupil v roli „Strýčka“). V roli „Zraku“ odtančila šest představení v srpnu 1908 jako host ruská primabalerína Tamara Platonovna Karsavina.
  • 1909 Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta (opera), Národní divadlo, režie Robert Polák (Viscusi rovněž v rolích „Polku tančí“, „Skočnou tančí“ a „Furianta tančí“)
  • 1909 Ambroise Thomas: Mignon (opera), Národní divadlo
  • 1911 Giacchino Rossini: Vilém Tell (opera), Národní divadlo
  • 1912 Giacomo Meyerbeer: Hugenoti (opera), Národní divadlo (Viscusi rovněž tančí „Tanec cikánů a vojínů“)

Taneční role[editovat | editovat zdroj]

  • 1901 Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta (opera), role: „Polku tančí“, „Skočnou tančí“ a „Furianta tančí“, Národní divadlo, režie Josef Šmaha
  • 1901 J. K. Tyl: Strakonický dudák (činohra), role: „Tančí“, Národní divadlo, režie Josef Šmaha
  • další taneční role jsou uvedeny u inscenací, kde Viscusi zajišťoval také režii, choreografii, pohybovou spolupráci a/nebo libreto

Pohybová spolupráce[editovat | editovat zdroj]

  • 1905 J. K. Tyl: Jiříkovo vidění (činohra), Národní divadlo (Viscusi rovněž v roli „Pavany“)
  • 1906 Jaroslav Kvapil: Sirotek (činohra), Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil (Viscusi rovněž v roli „Kavalíra“, „Pastevce“ a „Chasníka“)

Libreto[editovat | editovat zdroj]

  • 1912 C. Tornello: Španělská krčma (balet), Národní divadlo (Viscusi současně vystoupil v roli „Majorala“)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 560–61)
  2. Česká divadelní encyklopedie: http://encyklopedie.idu.cz/index.php/Viscusi,_Achille
  3. Taneční aktuality.cz: http://www.tanecniaktuality.cz/vzpominka-na-achille-viscusiho/
  4. http://www.narodni-divadlo.cz/cs/umelec/achille-viscusi
  5. http://encyklopedie.idu.cz/index.php/Viscusi,_Achille
  6. Česká divadelní encyklopedie: http://encyklopedie.idu.cz/index.php/Viscusi,_Achille
  7. Taneční aktuality.cz: http://www.tanecniaktuality.cz/vzpominka-na-achille-viscusiho/
  8. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 75, 560
  9. Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str.  443
  10. Národní divadlo Brno: http://www.ndbrno.cz/o-divadle/online-archiv/balet

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]