Achille Viscusi

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Achille Viscusi
Narození27. února 1869
Řím
Úmrtí1. července 1945 (ve věku 76 let), 20. srpna 1945 (ve věku 76 let) nebo 1945 (ve věku 75–76 let)
Praha
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánítanečník, choreograf, libretista, baletní mistr, baletní tanečník a taneční mistr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Achille Viscusi (psáno též Viscussi)[1], (27. února 1869 Řím – 1. července 1945, Praha), byl italský tanečník, baletní mistr, choreograf, libretista a taneční pedagog, působící dlouhá léta v českých zemích.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Římě a tanec studoval u Emilia Caprottiho v Miláně a u Virginie Zucchi v Paříži[2].

Od roku 1880 byl členem dětského baletního souboru Teatro Rossini v Římě.

Následně byl angažován jako tanečník a později i choreograf v různých divadlech v Římě, Miláně, Moskvě (1890), Záhřebu (1894), Budapešti (1896–7), Vídni (1898–9, znovu pak 1914), Paříži (1900) a Berlíně (1893 a pak znovu 1901).

V roce 1900 nastoupil do Národního divadla, kde střídal Augustina Bergera. Působil zde pak v letech 1901–1912 jako tanečník, první tanečník, baletní mistr, choreograf a vedoucí tanečního souboru. V roce 1912 po odchodu z Národního divadla si založil vlastní baletní soubor, kde působil i Joe Jenčík a podnikl s ním zájezd do Anglie.

V roce 1913 působil jako choreograf v brazilském Rio de Janeiru[3].

Během 1. světové války byl jako Ital internován rakouskými vojenskými úřady[4].

V období 1918–9 zastával pohostinsky funkci choreografa v Brně.

Byl zakladatelem baletního souboru v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě, v letech 1919–22 zde byl baletním mistrem a choreografem. V letech 1923–30 působil ve Slovenském národním divadle v Bratislavě jako taneční mistr, ředitel baletu a příležitostně operní režisér.[2] V tu dobu zde byl ředitelem Oskar Nedbal, se kterým spolupracoval již v pražském Národním divadle.

V roce 1930 ukončil svoji uměleckou činnost.

K jeho žákům patřili např. Joe Jenčík, Emerich Gabzdyl a Marie Dobromilová[2].

Zemřel 1. července 1945 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Jeho manželkou byla tanečnice Národního divadla Aloisie Dobromilová, se kterou se seznámil během působení v Záhřebu[3], neteří Marie Dobromilová, roz. Machačová (1892–1972), která byla rovněž tanečnicí Národního divadla[5].

Citát[editovat | editovat zdroj]

„ Toho Sirotka jsem v Národním divadle r. 1906 sám vypravil se svěží a výraznou hudbou Otakara Ostrčila, za výtvarné spolupráce – jak se teď říká – Artuše Scheinera a s vydatnou pomocí baletního mistra Viscusiho. “
— Jaroslav Kvapil[6]

Umělecká tvorba, výběr[editovat | editovat zdroj]

Choreografie i režie[editovat | editovat zdroj]

  • 1907 P. I. Čajkovskij: Labutí jezero (balet), Národní divadlo (Viscusi rovněž v roli „Prince“)
  • 1904 Mořic Stanislav Anger: V baletním sále (balet), Národní divadlo (Viscusi byl také autorem libreta a současně vystoupil v roli „Baletního mistra“)
  • 1908 Oskar Nedbal: Z pohádky do pohádky (balet), Národní divadlo (Viscusi rovněž v roli „Prince Radoslava“ a „Čerta“). V roli „Princezny Zlatovlásky“ tančila v květnu 1909 jako host ruská primabalerina Tamara Platonovna Karsavina.
  • 1909 Charles Forgeron, Rudolf Zamrzla: Na záletech (balet), Národní divadlo (Viscusi byl také autorem libreta a současně vystoupil v roli „Duranda“ a „Pastýře“)
  • 1909 A. Charles Adam: Gisela (balet), Národní divadlo (Viscusi současně vystoupil v roli „Vévody Alberta“). V titulní roli tančila jako host ruská primabalerina Tamara Platonovna Karsavina.
  • 1911 Oskar Nedbal: Princezna Hyacinta (balet), Národní divadlo
  • 1918 Mario Pasquale Costa: Lehkovážný Pierot (balet), Národní divadlo Brno (Viscusi současně vystoupil v titulní roli „Pierota“)[7]
  • 1918 Joseph Bayer: Královna loutek (balet), Národní divadlo Brno
  • 1919 P. I. Čajkovskij: Labutí jezero (balet), Národní divadlo Brno (Viscusi současně vystoupil v roli „Prince“)
  • 1920 P. I. Čajkovskij: Labutí jezero (balet), Národní divadlo moravskoslezské Ostrava (Viscusi současně navrhoval scénu a kostýmy a vystoupil v roli „Prince“)
  • 1920 Antonín Dvořák: Slovanské tance (balet), Národní divadlo moravskoslezské Ostrava, (Viscusi rovněž vystoupil v rolích „Žnec“, „Jura ženich“, Joška šohaj“ a „Kominík“)
  • 1922 Oskar Nedbal: Z pohádky do pohádky (balet), Národní divadlo moravskoslezské Ostrava (Viscusi rovněž v roli „Prince Radoslava“, „Lesního muže“ a „Prince z neznámých krajů“)
  • 1922 A. Charles Adam: Gisele (balet), Národní divadlo moravskoslezské Ostrava, (Viscusi současně navrhoval scénu a kostýmy a vystoupil v roli „Hraběte Alberta v přestrojení vesničana pod jménem Loys“)
  • 1922 Fryderyk Chopin: Baletní sál (balet), Národní divadlo moravskoslezské Ostrava, (Viscusi současně navrhoval scénu a kostýmy a vystoupil v roli „Baletního mistra“)
  • 1922 A. S. Arenskij: Egyptská noc (balet), Národní divadlo moravskoslezské Ostrava, (Viscusi současně navrhoval scénu a kostýmy a vystoupil v roli „Amouna, lovce, jejího ženicha“)
  • 1923 J. R. Rozkošný: Popelka (opera), Národní divadlo moravskoslezské Ostrava, (Viscusi rovněž vystoupil v roli „Satyra“)

Choreografie[editovat | editovat zdroj]

  • 1901 Giuseppe Verdi: Aida (opera), Národní divadlo
  • 1901 Georges Bizet: Carmen (opera), Národní divadlo
  • 1901 Charles Gounod: Faust a Markéta (opera), Národní divadlo (Viscusi také tančil „Velké Bachanale“)
  • 1901 Joseph Bayer: Královna loutek (balet), Národní divadlo
  • 1901 Antonín Dvořák: Rusalka (opera), Národní divadlo, libreto Jaroslav Kvapil, režie Robert Polák
  • 1901 Antonín Dvořák: Slovanské tance (balet), Národní divadlo, (Viscusi rovněž tančil)
  • 1902 Oskar Nedbal: Pohádka o Honzovi (balet), Národní divadlo
  • 1902 Otto Nicolai: Veselé ženy windsorské (opera), Národní divadlo
  • 1902 J. R. Rozkošný: Popelka (opera), Národní divadlo (Viscusi rovněž tančil „Tanec-Podzim: Bachantky a Fauni“)
  • 1902 Léo Delibes: Coppelia (balet), Národní divadlo
  • 1902 Bedřich Smetana: Dvě vdovy (opera), Národní divadlo
  • 1903 Bedřich Smetana: Braniboři v Čechách (opera), Národní divadlo
  • 1904 Bedřich Smetana: Čertova stěna (opera), Národní divadlo
  • 1908 P. I. Čajkovskij: Louskáček (balet), Národní divadlo, (Viscusi byl také autorem úpravy libreta a současně vystoupil v roli „Strýčka“). V roli „Zraku“ odtančila šest představení v srpnu 1908 jako host ruská primabalerína Tamara Platonovna Karsavina.
  • 1908 Carl Maria von Weber: Oberon (opera), Národní divadlo
  • 1909 Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta (opera), Národní divadlo, režie Robert Polák (Viscusi rovněž v rolích „Polku tančí“, „Skočnou tančí“ a „Furianta tančí“)
  • 1909 Ambroise Thomas: Mignon (opera), Národní divadlo
  • 1911 Giacchino Rossini: Vilém Tell (opera), Národní divadlo
  • 1912 Giacomo Meyerbeer: Hugenoti (opera), Národní divadlo (Viscusi rovněž tančí „Tanec cikánů a vojínů“)
  • 1912 Ch. Willibald Gluck: Orfeus a Eurydika (opera), Národní divadlo
  • 1914 Oskar Nedbal: Andersen (balet), Ronacher Theater Wien
  • 1924 Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta (opera), Národní divadlo moravskoslezské Ostrava

Taneční role[editovat | editovat zdroj]

  • 1901 Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta (opera), role: „Polku tančí“, „Skočnou tančí“ a „Furianta tančí“, Národní divadlo, režie Josef Šmaha
  • 1901 J. K. Tyl: Strakonický dudák (činohra), role: „Tančí“, Národní divadlo, režie Josef Šmaha
  • další taneční role jsou uvedeny u inscenací, kde Viscusi zajišťoval také režii, choreografii, pohybovou spolupráci a/nebo libreto

Pohybová spolupráce[editovat | editovat zdroj]

  • 1904 Imre Madách: Tragédie člověka (činohra), Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil
  • 1905 J. K. Tyl: Jiříkovo vidění (činohra), Národní divadlo (Viscusi rovněž v roli „Pavany“)
  • 1906 Jaroslav Kvapil: Sirotek (činohra), Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil (Viscusi rovněž v roli „Kavalíra“, „Pastevce“ a „Chasníka“)
  • 1912 Maurice Maeterlinck: Modrý pták (činohra), Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil

Libreto[editovat | editovat zdroj]

  • 1912 C. Tornello: Španělská krčma (balet), Národní divadlo (Viscusi současně vystoupil v roli „Majorala“)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 560–61)
  2. ↑ a b c Viscusi, Achille [online]. Česká divadelní encyklopedie. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Taneční aktuality.cz: http://www.tanecniaktuality.cz/vzpominka-na-achille-viscusiho/
  4. ↑ Archivovaná kopie. www.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2017-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-05. 
  5. ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 75, 560
  6. ↑ Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str.  443
  7. ↑ Národní divadlo Brno: http://www.ndbrno.cz/o-divadle/online-archiv/balet Archivováno 4. 8. 2016 na Wayback Machine.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Achille_Viscusi&oldid=22006864“