Harmonie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o hudebním pojmu. Další významy jsou uvedeny v článku Harmonie (rozcestník).
Alikvotní tón harmonie
Frank Bernard Dicksee: Harmonie, asi 1877

Slovo harmonie znamená obecně soulad, souzvuk, souznění. Jeho nejčastější užití spočívá v akustice při studiu současně znějících tónů a akordů v hudbě, jedná se tedy o název pro nauku zabývající se hudební harmonií po teoretické stránce. V praxi se pak o harmonii hovoří jako o „vertikálním“ aspektu hudby, zatímco „horizontálním“ aspektem je melodie. Harmonie je považována za určitý protipól polyfonie, která je založená na současném znění několika melodických linek nebo motivů.

Původ slova[editovat | editovat zdroj]

Slovo harmonie pochází z řečtiny ἁρμονία (harmonía), které znamená „hodit se k sobě nebo spojovat“. Koncept harmonie pochází od Pythagora.

Harmonie je nejčastěji výsledkem současného souznění dvou nebo více tónů, přesto je možné tvořit harmonii i s použitím pouze jediné melodické linky. Existuje mnoho skladeb pro sólové nástroje (např. housle), kde je použití akordů velmi vzácné, přesto vytvářejí dojem plné harmonie.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  • dechová harmonie - zastaralý název pro soubor dechových nástrojů (čili pro dechovku)
  • antonymem resp. opakem je disharmonie

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]