Kníže Igor (opera)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Konstantin Korovin: Návrh kostýmu knížete Igora

Kníže Igor (Князь Игорь) je opera o čtyřech dějstvích, kterou napsal Alexandr Porfirjevič Borodin na námět historického eposu Slovo o pluku Igorově. Borodin toto své životní dílo psal osmnáct let a zemřel před jeho dokončením. Definitivní podobu opeře dali podle poznámek z autorovy pozůstalosti Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov a Alexandr Konstantinovič Glazunov. Premiéra se konala 22. října 1890 v Mariinském divadle v Petrohradu s Ivanem Melnikovem v titulní roli. V roce 1899 byla opera uvedena v Praze, šlo o první představení mimo Rusko.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Příběh se odehrává v roce 1185 ve městě Putyvl a nedalekém táboře Polovců. Kníže Igor Svjatoslavič se chystá na válečnou výpravu proti poloveckým nájezdníkům. Jaroslavna, jeho žena, ho od ní zrazuje s poukazem na zatmění Slunce, které je špatným znamením. Igorovo vojsko je skutečně poraženo a kníže se svým synem Vladimírem upadnou do poloveckého zajetí. Spřátelí se s poloveckým vojákem Ovlurem, který je křesťanského vyznání a proto umožní Igorovi uprchnout zpátky do Putyvli. Vladimír se však k němu nepřidá, protože se zamiloval do polovecké princezny.

Postavy[editovat | editovat zdroj]

  • Kníže Igor Svjatoslavič (baryton)
  • Kněžna Jaroslavna (soprán)
  • Vladimír Igorovič, syn knížete (tenor)
  • Vladimír Jaroslavič, bratr kněžny (bas)
  • Končak, náčelník Polovců (bas)
  • Končakovna, jeho dcera (kontraalt)
  • Ovlur (tenor)
  • Skula (bas)
  • Jeroška (tenor)

Seznam árií[editovat | editovat zdroj]

  • Солнцу красному слава!
  • Только б мне дождаться чести
  • Ой, лихонько
  • Что у князя Володимира
  • Немало времени прошло с тех пор
  • Мужайся, княгиня
  • Нам, княгиня, не впервые
  • Меркнет свет дневной
  • Медленно день угасал
  • Ни сна, ни отдыха измученной душе
  • Здоров ли, князь?
  • Улетай на крыльях ветра
  • Ах, плачу я
  • Ох, не буйный ветер завывал
  • Знать, Господь мольбы услышал

Nejznámějším motivem z opery jsou Polovecké tance (Половецкие пляски), známé také podle úvodního verše pod názvem Улетай на крыльях ветра; často se hrají také v symfonické podobě, Sergej Ďagilev podle nich zinscenoval balet. Melodii použil v padesátých letech Tony Bennett ve svém hitu Stranger in Paradise, v roce 1997 vytvořil Warren G hip hopovou předělávku Poloveckých tanců, v níž zpívá sólo Sissel Kyrkjebø.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]