Sergej Ďagilev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sergej Ďagilev

Sergej Ďagilev na fotografii ze sbírek George Granthama Baina
Rodné jméno Sergej Pavlovič Ďagilev
Narození 31. března 1872
Selišče, Novgorodská oblast, Ruské impérium
Úmrtí 19. srpna 1929 (ve věku 57 let)
Benátky, Itálie
Příčina úmrtí diabetes
Národnost ruská
Vzdělání práva v Petrohradu
Alma mater Petrohradská státní univerzita (18901896)
Povolání baletní manažer
Znám jako Sergej Ďagilev
Období 1872–1929
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sergej Pavlovič Ďagilev (rusky Серге́й Па́влович Дя́гилев, 31. března 1872, Rusko19. srpna 1929, Benátky, Itálie) byl ruský umělecký kritik, mecenáš a baletní impresário, zakladatel souboru Ruské balety Sergeje Ďagileva, spoluzakladatel časopisu Svět umění (založil ho spolu s malíři Alexandrem Benoisem a Léonem Bakstem roku 1890).

Byl synem zámožného šlechtice. Studoval práva v Petrohradu a také se věnoval studiu hudby u Nikolaje Rimského Korsakova. 1906 uspořádal v Paříži výstavu: Dvě století ruského malířství a sochařství. Tato výstava byla velmi úspěšná. 1908 uspořádal operní festival, kde uvedl slavného operního zpěváka Shaliaina.V roce 1911 založil Ruské balety Sergeje Ďagileva. Soubor odjel z Ruska a začal působit v Monte Carlu. Ředitelem byl Sergej Ďagilev, umělecký ředitel: Alexander Benois, hlavní choreograf: Michail Fokin, hlavní výtvarník: Léon Bakst.

V repertoáru měli tato díla: Duch růže, Narcis, Petruška, Labutí jezero - upravená verze. Tento soubor poprvé vystoupil v Dubnu v Monte Carlu s baletem Duch růže ( hudba: Carl Maria Von Weber ). Poté vystoupil soubor v Londýně a zahájili tím pravidelné hostování po celém světě.

Roku 1912 připravil Michail Fokin pro soubor 3 nové choreografie: Tamara, Modrý bůh, Dafnis a Chloe (hudba: Maurice Ravel). V tomto roce vytvořil svou první choreografii i Václav Nižinský.

Byla to choreografie pro Faunovo odpoledne od Claude Debussyho. Václav Nižinský natočil tanečníky bokem k divákům a museli mít vtočené nohy. Nebyl to tanec, spíše dekorativní chůze. Tančily zde převážně dívky a Fauna tančil sám Nižinský. Toto dílo mělo hodně negativní kritiky.

Po roce 1912 začal Fokin žárlit na Nižinského a odešel ze souboru.

Roku 1913 se stal Václav Nížinský hlavním sólistou a choreografem.

Jako první choreografii vytvořil balet: Hry (hudba: Claude Debussy).

Dále vytvořil balety: Láska na tenisovém kurtu, Svěcení jara (premiéra: 29.5.1913, na hudbu: Igora Stravinského). V roce 1913 odjel soubor na turné po Jižní Americe. Ďagilev s nimi nejel.

Nížinský se při cestě lodí seznámil s maďarkou Romulou de Pulszky a po připlutí si ji vzal za ženu. Roku 1913 vyhodil Ďagilev Václava Nižinského.

Ďagilev roku 1914 povolal zpět Michaila Fokina jako hlavního choreografa. Nejvýznamnější balet, který zde Fokin vytvořil, byl balet: Legenda o Josefovi (hudba: Johann Strauss). Ďagilev sháněl tanečníka do role Josefa, a tak toto místo nabídl Leonidu Massinovi. Ten tuto nabídku přijal.

Roku 1914 začala 1. Světová válka a tak soubor nefunguje.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]