Jean Giraudoux

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jean Giraudoux
Jean Giraudoux 1927.jpg
Narození 29. října 1882
Bellac
Úmrtí 31. ledna 1944 (ve věku 61 let)
Paříž
Místo pohřbení Passy
Povolání dramatik, scenárista, diplomat, romanopisec, esejista a spisovatel
Národnost Francouzi
Alma mater École normale supérieure
Lycée Lakanal
Ocenění Concours général (1902)
komandér Řádu čestné legie
Děti Jean-Pierre Giraudoux
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska v Paříži (n° 89 du quai d'Orsay, Paris 7e)

Hippolyte Jean Giraudoux [ipolit žán žiródú] (29. říjen 1882, Bellac31. leden 1944, Paříž) byl francouzský spisovatel, dramatik a diplomat.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Jakožto germanofil a kariérní diplomat se během okupace Francie dostal do situace blízké kolaboraci. Bylo též upozorněno na jeho rasismus a antisemitismus.[1]

Jeho asi nejslavnější divadelní hrou je Bláznivá ze Chaillot (1945). Hlavní hrdinka Aurélie, nazývaná Bláznivá, nepřestane věřit v lásku a dobro a postaví se proti skupině finančníků odhodlaných kvůli svému zisku zničit celou Paříž.[2]

K jeho známějším divadelním hrám patří též Ondina (1938), kde zpracovává příběh rusalky opouštějící pro lásku k člověku bezpečí vodní říše a mířící do světa lidí. Ondina jednoho dne spatří rytíře Hanse, který je prvním příslušníkem lidského rodu, jehož potká. Okamžitě se do něj zamiluje nekonečnou láskou, jaké duše člověka není schopna. Hans se do Ondiny zamiluje také, opouští kvůli ní i svou krásnou snoubenku Bertildu. Ondinu však lidský svět zničí, svou malostí, lhostejností a přetvářkou. Příběh končí tragicky.[3]

Je pochován na hřbitově 'Passy' v Paříži.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Romány[editovat | editovat zdroj]

  • Provinciales, (Vesničanky, 1909)
  • L'École des indifférents (Škola lhostejných, 1911)
  • Lectures pour une ombre (Přednášky pro jeden stín, 1917)
  • Simon le Pathétique (Šimon Patetický, 1918)
  • Amica America, 1918
  • L'Adieu à la guerre (Sbohem válce, 1919)
  • Elpénor, 1919
  • Adorable Clio (Báječná Clio, 1920)
  • Suzanne et le Pacifique (Zuzanka a Tichý oceán, 1921)
  • Siegfried et le Limousin, 1922
  • Juliette au pays des hommes (Dívka v zemi mužů, 1924)
  • Bella, 1926
  • Églantine, 1927
  • Aventures de Jérôme Bardini, 1930
  • Jeho hrob v Paříži.
    La France sentimentale, 1932
  • Combat avec l'ange (Zápas s andělem, 1934)
  • Choix des élues (Výběr vyvolených, 1939)
  • La Menteuse (Lhářka, 1958)

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

  • Siegfried, 1928
  • Amphitryon 38, 1929
  • Judith, 1931
  • Intermezzo, 1933
  • Tessa, la nymphe au cœur fidèle (Tessa, nymfa s věrným srdcem, 1934)
  • La guerre de Troie n'aura pas lieu (Trojská válka nebude, 1935)
  • Supplément au voyage de Cook (Dodatek ke Cookově cestě, 1935)
Jeho syn Jean-Pierre-Giraudoux
  • L'Impromptu de Paris, 1937
  • Électre, 1937
  • Cantique des cantiques (Píseň písní, 1938)
  • Ondine, 1939
  • L'Apollon de Bellac, 1942
  • Sodome et Gomorrhe, 1943
  • La Folle de Chaillot (Bláznivá ze Chaillot, 1945)
  • Pour Lucrèce, 1953
  • Les Gracques, 1958
  • Les Siamoises, 1982

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Chantal Meyer-Plantureux: Les enfants de Shylock, ou, L'antisémitisme sur scène, Paris, Éditions Complexe, 2005.
  2. http://www.i-divadlo.cz/divadlo/divadlo-na-vinohradech/blazniva-ze-chaillot
  3. http://www.rozhlas.cz/vltava/literatura/_zprava/jean-giraudoux-ondina--993273

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jacques Body: Jean Giraudoux: la légende et le secret, Paris, Presses universitaires de France 1986.
  • Natacha Michel: Giraudoux: le roman essentiel, Paris, Hachette littératures 1998
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Giraudoux, Jean. Sv. 4, str. 864

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]