Alexej Nikolajevič Tolstoj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alexej Nikolajevič Tolstoj
Alexej Nikolajevič Tolstoj
Alexej Nikolajevič Tolstoj
Narození 10. ledna 1883
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ184220
Úmrtí 23. února 1945 (ve věku 62 let)
Moskva
Povolání dramatik, spisovatel, básník, romanopisec a autor dětské literatury
Alma mater Petrohradský státní technologický institut
Významná díla Buratino
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ1972808
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ4235893
Ocenění Stalinova cena
Leninův řád
Manželka Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ4237579
Děti Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ4459955 a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ4459936
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexej Nikolajevič Tolstoj (rusky Алексей Николаевич Толстой; 10. ledna 188323. února 1945), byl ruský spisovatel, sběratel lidových pohádek a politik.

Ze života[editovat | editovat zdroj]

Studoval na reálce, později na technologickém institutu. Studoval malířství. V 16 letech začal psát, své práce vydával od roku 1907. Jako publicista působil během obou světových válek. Po VŘSR emigroval, ale v r. 1923 se na jednu ze Stalinových výzev vrátil do SSSR. Mezi válkami zastával politicky významnou funkci - reprezentoval sovětskou kulturu v zahraničí a byl předsedou svazu spisovatelů. Lze říci, že svaz spisovatelů zcela podřídil komunistické straně, v čele s J. V. Stalinem.

Byl vzdáleným příbuzným L. N. Tolstého.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Na jeho dílech se podepsala jeho komunistická příslušnost, u některých existuje důvodné podezření, že jsou psána na objednávku. V jeho dílech lze nalézt prvky sci-fi literatury a na podmínky, ve kterých vznikala, lze říci, že některé povídky jsou erotické.

Historické romány[editovat | editovat zdroj]

  • Petr I. ukazuje cara jako člověka, líčí dvorské intriky, kterým musel čelit. Vyzdvihuje jeho význam, zcela správně jako jednu z nejvýznamnějších věcí vnímá lákání učenců do Ruska. Nedokončeno.
  • Křížová cesta - Epopej (trilogie), ve které je ruská inteligence představována jako hlavní problém. Hrdiny jsou dvě bohaté sestry a dva důstojníci. Hlavním hrdinou je kapitán Roščin, který hledá pravdu a váhá, zda se přidat k rudým či bílým, postupně se přikloní k rudým.

Další díla[editovat | editovat zdroj]

Alexej Nikolajevič Tolstoj na ruské známce.
  • Aelita - sci-fi, někdy překládáno jako kráska z Marsu - kniha pojednává o dvou Rusech, inženýru Losovi, který je strůjcem rakety schopné dosáhnout neuvěřitelných rychlostí a bývalém vojáku (rudoarmějci) Gusevovi, kteří se rozhodli letět Losovou lodí na Mars. Zde žijí lidé, nebo minimálně rasa, která je zcela jako lidská, i když mírně menší a se zvláštním odstínem pleti, která je na vysokém stupni kultury, zároveň však ve všech směrech upadá do mravní propasti. Hrdinové se naučí marssky u krásné Aelity, dcery nejvyššího vládce celého Marsu, ve které vyvolá Los pozemský vášnivý cit a sám se do ní zamiluje. Jelikož v hlavním městě Soacéra se dějí strašné věci, Gusev, revolucionář od přírody, zde začne vést revoluci. Zprvu zaznamenává jeho lid úspěchy, ovládne město, pak však uprchlý Tuskub, otec Aelity, svolá obrovskou armádu, kterou město dobude a počne zabíjet. Gusev spolu s nedávno příchozím Losem, který zanechal Aelitu na jednom místě, které je mimochodem důležité z pradávných dějin Marsu a zčásti i Země, uprchnou a nakonec se jen oni dva dostanou zpět ke své raketě, zanechané v poušti, a odletí, i když oklikou, protože Los schopný raketu řídit není v dobrém stavu, zpět na Zemi. Kniha byla v roce 1924 zfilmována.[1]
  • Paprsky inženýra Garina - sci-fi
  • Dobrodružství Něvzorova - román
  • Podivín
  • Zavolží - cyklus povídek ze života venkovské šlechty
  • Nikitovo dětství - pro děti, o jeho synovi
  • Zlatý klíček - pro děti, volné přepracování Pinocchiových dobrodružství od italského autora Carla Collodiho
  • Černé zlato (1945)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ADAMOVIČ, Ivan. Encyklopedie fantastického filmu. Praha : CINEMA, 1994. ISBN 80-901675-3-5. Kapitola 300 hlavních filmů, s. 17.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]