František Řehák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
O československém politikovi KSČ a ministrovi dopravy ČSSR pojednává článek František Řehák (politik).
František Řehák
Narození 4. října 1923
Nový Bydžov
Úmrtí 28. června 2017 (ve věku 93 let)
Olomouc
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Řehák (4. října 1923 Nový Bydžov28. června 2017 Olomouc[1]) byl český divadelní a filmový herec, konferenciér a režisér. Ztvárnil stovky rolí v divadle, filmu i televizi.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

František Řehák byl již od dětství veden k amatérskému divadlu – jeho matka byla vášnivá ochotnice a otec, kadeřník, dělal v divadle maskéra a vlásenkáře. Poprvé se v divadle uplatnil ve třech letech v malé roli v Langrově Periférii; spolu se sourozenci dělal statistu v Našich furiantech a také účinkoval v operetě Na Svatém Kopečku V. A. Viplera.[3]

Po ukončení základní školy nastoupil do otcovy firmy, aby se vyučil kadeřníkem a vlásenkářem. Byl aktivním členem Sokola když byl Sokol v protektorátě zakázán, ještě více se soustředil na ochotnické divadlo. V roce 1941 se s Divadelní jednotou Jirásek Nový Bydžov zúčastnil celostátní přehlídky Jiráskův Hronov a vystoupil v roli Rezavého Mendlíka ve Štěpánkově hře Nezbedný bakalář. Ve stejném roce byli vybraní herci několika ochotnických divadel (Chlumec nad Cidlinou, Mladá Boleslav, Nový Bydžov, Nymburk...) obsazeni do Klicperovy hry Lhář a jeho rod pro přehlídku Klicperův Chlumec. Na přehlídce byla vypsána soutěž o nejlepší herecký výkon. Cenu získal František Řehák za ztvárnění postavy Prokopa a odnesl si nejen bustu Eduarda Vojana, ale také definitivní rozhodnutí, že se v životě bude věnovat právě divadlu.[3]

Po druhé světové válce nastoupil do Středočeského divadla v Mladé Boleslavi (1945). Vytvořil zde např. roli Hortensia (Zkrocení zlé ženy, 1946) či Nadporučíka Lukáše (Dobrý voják Švejk, 1946). Po dvouleté základní vojenské službě (1946–1948) získal v roce 1948 stálé angažmá v Městském divadle v Olomouci. Jeho první rolí byl Josef Václav Frič v inscenaci hry Miloše Václava Kratochvíla České jaro. V roce 1951 přijal angažmá v Divadle pracujících v Gottwaldově (dnešní Zlín), ale roku 1959 se natrvalo vrátil do Olomouce, do tehdejšího Divadla Oldřicha Stibora. Zlomová pro něho byla role Smrťáka v inscenaci Topolovy hry Konec masopustu (1963), protože se setkal s režisérem Otomarem Krejčou a posléze získal angažmá v legendárním pražském Divadle za branou (Drban, Maškary z OstendeKočka na kolejích, 1965; Ferapont, Čebutykin, Tři sestry, 1966; Kuna, Otec, PtáčníkSlavík k večeři, 1967). V olomouckém divadle ztvárnil více než 150 rolí, mj. v inscenacích Zdravý nemocný (1963), Smrt obchodního cestujícího (1964), Půlnoční vítr (1970), Večer tříkrálový (1977), Hamlet (1979), Maryša (1982), Král Lear (1985), Jindřich IV. (1986). Jeho poslední rolí ve stálém olomouckém angažmá byl soudce Auborn v inscenaci Smrt v zahradě Girardinů (1988). V témže roce odešel František Řehák do důchodu. Naposledy se na olomouckém jevišti představil v roce 1997 jako Dubský v inscenaci Naši furianti. V roce 2000 byl uveden mezi emeritní členy Moravského divadla Olomouc.[4]
V letech 1990–1991 hostoval František Řehák v Divadle na Vinohradech v roli Horáce Vandergeldera ve Wilderově hře Dohazovačka (režie Jaroslav Dudek, 1990).

Ve filmu debutoval v Rozmarném létě režiséra Jiřího Menzela, ve kterém ztvárnil postavu abbého. Od té doby hrál ve filmu celkem pravidelně, zahrál si celou řadu rolí a roliček nejen ve filmech Jiřího Menzela. Podle Československé filmové databáze vystupoval celkem ve 104 filmech, 21 televizních seriálech, dvou dokumentárních filmech a čtyřech televizních pořadech.[5] Web města Olomouce udává, že za celý život nastudoval 283 divadelních, 52 filmových a 78 televizních rolí. Celkem vystoupil v 78 různých televizních pořadech. Celkem ztvárnil 491 postav v 5935 představeních.[6] Dvakrát vystoupil také v Národním divadle v Praze.[7]
V Moravském divadle Olomouc režíroval dvě Klicperovy aktovky – Rohovín Čtverrohý a Dva na mostě, v olomouckém Divadle hudby režíroval Smočkovu hru Piknik, Landovského hru Hodinový hoteliér a Dostojevského Bílé noci.[8][9]

František Řehák byl dlouho členem komunistické strany, ale po projevech nesouhlasu s invazí vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 byl v období normalizace z KSČ vyloučen a protože odmítl podepsat Antichartu, nesměl do roku 1982 vystupovat v televizi.

Měl chalupu v Libině.

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Televizní seriály[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zemřel herec František Řehák. Pan Lorenc ze Samoty u lesa měl 93 let. Olomouc.cz [online]. [cit. 2017-06-28]. Dostupné online. 
  2. Ve věku 93 let zemřel František Řehák – zedník Lorenc z filmu Na samotě u lesa. Lidovky.cz [online]. 2017-06-29 [cit. 2017-06-29]. Dostupné online. 
  3. a b ONDRA, Miroslav. Herec František Řehák – dvě sezony v Divadle za branou [online]. Olomouc, 2009, s. 10 [cit. 24. 7. 2017]. Diplomová práce. Ved. práce doc. PhDr. Tatjana Lazorčáková, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Dostupné z: https://theses.cz/id/b4q6im/88529-597883499.pdf
  4. KRESTA, David. František Řehák a Olomouc. Divadelní noviny [online]. 29. června 2017 [cit. 22. 10. 2017]. Dostupné z: http://www.divadelni-noviny.cz/frantisek-rehak-a-olomouc
  5. František Řehák [online]. ČSFD.cz [cit. 2017-06-29]. Dostupné online. 
  6. JEDLIČKOVÁ, Lenka. Hrát v Olomouci byl odjakživa můj sen, říká herec František Řehák [online]. Olomouc.eu, 2008-01-26 [cit. 2017-06-29]. Dostupné online. 
  7. Seznam představení (František Řehák) [online]. Národní divadlo [cit. 2017-06-29]. Dostupné online. 
  8. Olomoucký herec František Řehák. Týdeník Rozhlas [online]. [cit. 2017-06-29]. Dostupné online. 
  9. SPÁČILOVÁ, Mirka. Zemřel herec František Řehák. In: Moravské divadlo Olomouc [online]. 3. 7. 2017. [cit. 22. 10. 2017]. Dostupné z: http://www.moravskedivadlo.cz/moravske-divadlo/prectetesi/napsalionas/zemrel-herec-frantisek-rehak/?s=detail

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]