Přeskočit na obsah

Miloš Václav Kratochvíl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Miloš Václav Kratochvíl
Narození6. ledna 1904
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. července 1988 (ve věku 84 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
PseudonymPetr Sabart
Povolánídramaturg, scenárista, archivář, spisovatel, učitel a dramatik
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Významná díla'Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela,
Památné bitvy našich dějin,
Objevitelé a dobyvatelé,
Napoleon z černého ostrova
Oceněnínárodní umělec (1974)
DětiJan Kratochvíl[1]
Petr Kratochvíl[1]
RodičeVáclav Kratochvíl
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miloš Václav Kratochvíl (6. ledna 1904 Vídeň9. července 1988 Praha) byl český spisovatel-prozaik, autor historické beletrie, filmový scenárista, dramaturg a pedagog. Studoval historii a archivnictví na Karlově Univerzitě. Za války pracoval v archivu. Po ní byl dramaturgem Československého státního filmu a profesorem na FAMU. Jeho syn Jan Kratochvíl byl herec, dramaturg, režisér a divadelní organizátor.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Vídni, kde jeho otec Václav Kratochvíl působil jako dvorní archivář. Bydlel tu do svých 14 let, pak se stal studentem malostranského gymnázia v Praze. Po jeho absolvování vystudoval na pražské filozofické fakultě obory historie a archivnictví. V roce 1928 získal doktorát a nastoupil zaměstnání v Archivu hlavního města Prahy. Když archiv Němci roku 1944 uzavřeli, pracoval krátce u firmy Nationalfilm. V letech 1945 až 1947 pracoval na Ministerstvu informací, pak se živil ve filmovém průmyslu. Byl tři roky filmovým dramaturgem a v letech 1950 až 1972 profesorem na Akademii múzických umění. V důchodu se věnoval nejen literární činnosti,[2] v roce 1977 jej Rudé právo zařadilo mezi první signatáře Anticharty[3].

V roce 1970 získal titul zasloužilého umělce a čtyři roky poté byl prohlášen národním umělcem.[2]

Prozaické dílo

[editovat | editovat zdroj]

Ve 30. letech měl blízko k sociální tematice, v jeho díle se objevovaly motivy venkova, půdy. Svou prózu ozvláštňuje vnitřními monology postav, záznamy proudu představ, dokumenty v podobě dopisů a dobových kázání. Na druhou stranu jsou jeho díla poznamenána typizací postav a socialistickým realismem. V jeho dílech jsou zobrazovány nejnižší vrstvy a vyzdvihována jejich uvědomělost.

Dílo podle období

[editovat | editovat zdroj]

Doba posledních Přemyslovců a Lucemburků

[editovat | editovat zdroj]

Husitství

[editovat | editovat zdroj]

Třicetiletá válka

[editovat | editovat zdroj]
  • Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela (1954) – zajímavý příběh českého chasníka, kterého cesty války zavedou od bitvy u Jankova v roce 1645 až k pirátům Latinské Ameriky a po dvaceti letech cestování domů.
  • Dobrá kočka, která nemlsá (1970) – román o grafikovi Václavovi Hollarovi
  • Život Jana Ámose (1975) – životopis slavného českého filosofa a všestranného člověka; vykresluje jej jako postavu citlivou, která nemá domov a kterou vychovala církev, z čehož také pochází kořeny jeho morálních zásad a vlastenectví. Jan Amos Komenský byl však donucen opustit vlast, i tak se jí ale stále snaží pomoci, začíná ale znovu a znovu po různých tragédiích a obtížích.
  • Matyášův meč (1971) – román o předákovi české stavovské rebelie z roku 1618, hraběti Jindřichovi Matyášovi Thurnovi.

Doba rudolfínská

[editovat | editovat zdroj]

19. století – První světová válka

[editovat | editovat zdroj]
  • Veronika (1956) – z okolí Boženy Němcové
  • Evropa tančila valčík (1974) – období před 1. světovou válkou
  • Evropa v zákopech (1977)
  • Slováci a Praha (1931)
  • O vývoji městské správy pražské od roku 1848 (1936)
  • Památné bitvy našich dějin (1937, přepracováno 1958)
  • Bludná pouť (1938), povídky
  • Rokokový ostrov (1942), detektivní román (pod pseudonymem Petr Sabart), přepracováno roku 1947 pod titulem Rokoková smrt
  • Povídky lásky a smrti (1943)
  • Tisíciletou stopou československého lidu (1947)
  • Báje a pověsti z Čech (1959)
  • Českou minulostí (1961)
  • Komediant (1962), tři novely
  • Objevitelé a dobyvatelé (1964)
  • Napoleon z černého ostrova (1966)
  • Rytíři černé vlajky (1969) – o pirátech, korzárech, bukanýrech, flibustýrech, námořních lupičích
  • Národ sobě (1983)
  • Panoptikum zašlých časů aneb Úsměvná svědectví historie (1986)

Filmové scénáře

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Slovník české literatury po roce 1945. Ústav pro českou literaturu AV ČR. Dostupné online. [cit. 2023-12-03].
  2. a b BLAHYNKA, Milan. Čeští spisovatelé 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1985. Kapitola Miloš V. Kratochvíl, s. 304. 
  3. Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru. Rudé právo. 29. 1. 1977, roč. 57 (Právo lidu ročník 80), čís. 24, s. 1. Dostupné online [png, cit. 2017-1-17]. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]