Král se baví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Král se baví
Plakát ke druhému uvedení hry ve Francii
Plakát ke druhému uvedení hry ve Francii
Základní informace
Původní název Le Roi s'amuse
Autor Victor Hugo
Žánr romantická tragédie
Země Francie
Jazyk francouzština
Premiéra 22. listopadu 1832
Místo premiéry Paříž, Comédie-Française
Překlad Jaroslav Lipnický roku 1880
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Král se baví (1832, Le Roi s'amuse) je romantická veršovaná tragédie o pěti jednáních francouzského prozaika, dramatika a básníka Victora Huga. Svým námětem sahá hra do doby vlády francouzského krále Františka I., který je ve hře vylíčen ne jako státník, ale jako zhýralý feudál, kterému je vše dovoleno a který se nemusí ohlížet na zákony a morální zásady. Ve stejném duchu vylíčil Hugo i královský dvůr.[1]

Po premiéře byla tragédie ministerským dekretem zakázána jako hra urážející dobré mravy a také proto, že tehdejší cenzura viděla v nemorálním dvoru Františka I. paralelu k režimu krále Ludvíka Filipa. Ještě roku 1832 vyšla hra knižně s autorovu předmluvou, ve které Hugo protestoval proti zákazu hry ve jménu umělecké a občanské svobody. Ve Francii byl pak Král se baví podruhé uveden až roku 1882.[2]

Obsah hry[editovat | editovat zdroj]

Hlavní postavou tragédie je skutečná historická postava, šašek krále Františka I. Triboulet (1479–1536). Ve hře je zobrazen jako jako groteskní a kontrastní postava, jako nestvůrný hrbáč dvojnásob ponížený pro svůj chudý původ a pro svou ohyzdnost. Na královském dvoře vystupuje Triboulet jako zloduch napomáhající králi v jeho milostných avantýrách, v soukromí je milujícím otcem, který zbožňuje svou dceru Blanche a snaží se utajit její existenci, protože dobře ví, že by se tak jako jiné ženy u dvora, stala brzo královou sexuální obětí. Spojuje tak v sobě grotesknost a vznešenost.

František však v přestrojení za prostého člověka a za použití falešných slibů Blanche svede a dvorští šlechtici ji pro královu zábavu unesou. Šašek se chce králi pomstít a zorganizuje jeho vraždu prostřednictví nájemného vraha. Blanche, která krále stále miluje, se nechá zabít místo něho. Triboulet tak zažije strašlivé překvapení, když v pytli, který táhne k Seině, nalezne namísto krále svou umírající dceru.

Tragedie vypovídá o lesku a bezstarostnosti, ale také o vnitřní prázdnotě a krutosti efektního života vybrané společnosti, o tragedii čistoty, stane-li se hříčkou pouhé zábavy a také o tom, že nenávist se obrací sama proti sobě a hubí právě to, co chtěla pomstít.

Adaptace[editovat | editovat zdroj]

Triboulet, ilustrace ke knižnímu vydání, autoři Jean-Adolphe Beaucé a Georges Rouget

Hudba[editovat | editovat zdroj]

Film a televize[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

České inscenace (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jan O. Fischer a kol.: Dějiny francouzské literatury 19. a 20. století I., Academia, Praha 1966, str. 239.
  2. Victor Hugo: Dramata, SNKLU, Praha 1964, doslov Vladimíra Bretta, str. 536-537.
  3. Král se baví — Česká televize
  4. Marie Voždová, Jiří Špička: Francouzská a italská dramatická tvorba na moravských a slezských divadelních scénách, Univerzita Palackého, Olomouc 2007, str. 212.
  5. Král se baví - Rozhlas.cz
  6. Král se baví v Divadle na Vinohradech

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]