Dativ

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Dativ (zkratka DAT, česky též bližník[1], davatel[2], darovník nebo darník[3]) je mluvnický pád, v češtině 3. v pořadí (ptáme se komu, čemu?). Často vyjadřuje adresáta u sloves se dvěma předměty (tj. přímým a nepřímým: dát / půjčit / poslat / říci… něco někomu). Kromě samotného hlavního pádu (dativus) existuje ještě několik druhů:

  • Dativus finalis - označuje účel určitého děje
  • Dativus commodi (incommodi) - vyjadřuje výhodu nebo nevýhodu něčeho pro někoho
  • Dativus possessivus (posesivní dativ) - označuje vlastníka určitého objektu
  • Dativus ethicus (etický dativ)
  • Dativus auctoris - označuje činitele děje
  • Dativus instrumenti - označuje nástroj nebo prostředek určitého děje
  • Dativus modi - popisuje způsob, jakým se co stalo
  • Dativus mensurae - označuje míru nebo rozdíl

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Názvy mluvnických pádů, Naše řeč, volume 15 (1931), issue 6
  2. ↑ Názvy mluvnických pádů, Naše řeč, ročník 14 (1930), číslo 9-10
  3. ↑ Názvy mluvnických pádů, Naše řeč, ročník 14 (1930), číslo 9-10
  • Slovníkové heslo dativ ve Wikislovníku
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Mluvnické pády
Základní
Adpozicionální
Lokální
Komparativní
Evaluativní
Ostatní


České skloňování
1. Nominativ (kdo, co?) • 2. Genitiv (koho, čeho?) • 3. Dativ (komu, čemu?) • 4. Akuzativ (koho, co?)
5. Vokativ (oslovujeme, voláme) • 6. Lokál nebo lokativ (o kom, o čem?) • 7. Instrumentál (kým, čím?)
Autoritní data: GND: 4192476-9
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dativ&oldid=15571898“