Náměšťská obora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Náměšťská obora (Obora)
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Trees near pond in Náměšťská obora in Kralice nad Oslavou, Třebíč District.JPG
Základní informace
Vyhlášení22. května 2012
VyhlásilRada Kraje Vysočina
Nadm. výška400–480 m n. m.
Rozloha285,52 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresTřebíč
UmístěníKralice nad Oslavou,
Náměšť nad Oslavou,
Otradice
Souřadnice
Náměšťská obora
Náměšťská obora
Další informace
Kód875
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Náměšťská obora (též Obora, Kralická obora, příp. Obora Kralice) je přírodní památka, evropsky významná lokalita i kulturní památka ležící východně od města Náměště nad Oslavou. V oboře se chovají daňci skvrnití.[3][4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Z hlediska existence a hospodářského využití území lze o oboře najít první zmínku až v roce 1629, kdy Karel starší ze Žerotína prodal panství svému švagrovi Albrechtovi z Valdštejna. Jak uvádí Dvorský (1908), v trhové smlouvě je uvedeno: „Pan Karel starší ze Žerotína prodává dědictví své vlastní, totiž hrad a městečko Náměšť … s dvorem poplužným, pivovarem, mlejnem, oborou, dvůr Velký pole řečený při oboře, atd…“

Dominantní památkou je stavba letohrádku (lusthaus) ve východní, kralické části obory. Letohrádek nechal postavit v první polovině 19. století Jindřich Haugwitz a je ve stylu klasicismu.

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Přírodní památkou se Náměšťská obora stala z rozhodnutí Rady Kraje Vysočina ze dne 22. května 2012. Chráněné území zaujímá plochu 285 ha a jeho nadmořská výška se pohybuje od 345 m do 480 m n. m. Rozkládá se v katastrálních územích Náměšť nad Oslavou a Kralice nad Oslavou. Předmětem vyhlášení přírodní památkou byla zámecká obora jako biotop zvláště chráněných druhů, jako je páchník hnědý, tesařík obrovský, kovařík fialový, holub doupňák, krutihlav obecný, včelojed lesní, hřib Boletus fechtneri a též pro ochranu přírodních stanovišť a druhů v EVL Náměšťská obora, nacházející se na území přírodní památky.

Evropsky významnou lokalitou se Náměšťská obora stala z rozhodnutí vlády České republiky nařízením vlády č. 132/2005 Sb. dnem 22. prosincem 2004. Chráněné území zaujímá plochu 286,5 ha a jeho nadmořská výška se pohybuje od 374 m do 461 m n. m. Rozkládá se v katastrálních územích Náměšť nad Oslavou, Kralice nad Oslavou a Otradice. Status Natury 2000 zde chrání tesaříka obrovského (Cerambyx cerdo), páchníka hnědého (Osmoderma eremita) a kovaříka (Limoniscus violaceus).[3]

Lesy České republiky požádaly o zákaz vstupu do obory v čase mimo letních prázdnin, kdy i během prázdnin bude přístup povolen pouze na hlavní asfaltové cesty mezi Náměští nad Oslavou a Kralicemi nad Oslavou a mezi Kralicemi nad Oslavou a Otradicemi. Důvodem je kladení a odchov mláďat v lese, bezpečnost návštěvníků při říji zvěře a při jejím odlovu a ochrana práva myslivosti. Povolené trasy jsou vyznačeny na informačních panelech.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. a b NATURA 2000. Náměšťská obora [online]. NATURA 2000. Dostupné online. 
  4. NPÚ. Nemovité památky [online]. NPÚ [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  5. MAHEL, Luděk. Do kralické obory platí celoroční zákaz vstupu, vyjma prázdnin. Třebíčský deník. 2018-03-20. Dostupné online [cit. 2018-03-21]. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DVORSKÝ, František. Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek, 1908. 342 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis). 
  • Znaky a pečeti jihomoravských měst a městeček. 1. vyd. Brno: Blok, 1979. 515 s. 
  • WOLF, CHROUST, KOKEŠ, LOCHMAN. Naše obory. 1. vyd. Praha: SZN, 1976. 
  • SEIDL, L. Kulturně historický vývoj obory v Náměšti nad Oslavou. Brno: MZLU v Brně, 2003. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]