Marie Restituta Kafková
| Blahoslavená Marie Restituta Kafková | |
|---|---|
 | |
| mučednice | |
| Narození | 1. května 1894 Husovice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 30. března 1943 (ve věku 48 let) Vídeň  Německá říše |
| Příčina úmrtí | stětí gilotinou |
| Svátek | 29. října |
| Místo pohřbení | Wiener Zentralfriedhof |
| Místo působení | Mödling, Margareten |
| Státní občanství | Rakousko |
| Řád | Františkánský řád |
| Vyznání | katolicismus |
| Blahořečena | 21. června 1998, Vídeň, Jan Pavel II. |
| Úřady | řeholnice |
| Uctívána církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
| Atributy | řeholní oděv |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Blahoslavená Marie Restituta Kafková SFCC (narozená jako Helena Kafková; 1. května 1894 Husovice[1] – 30. března 1943 Vídeň) byla rakouská řeholnice a mučednice českého[2] původu, oběť nacistického teroru. Katolická církev ji prohlásila za blahoslavenou, svátek má 29. října.
Život
[editovat | editovat zdroj]Marie Restituta, která při křtu 13. května 1894 dostala jméno Helena, se narodila jako dcera husovického (dnes součást Brna) obuvníka Antonína Kafky (jeho otec Jindřich byl soukeníkem v Náměšti nad Oslavou) a jeho manželky Marie, rozené Stehlíkové, pocházející ze západočeských Přeštic.[1] V roce 1896 se celá její rodina přestěhovala do Vídně, kde Helena posléze vstoupila do kongregace Sester františkánek křesťanské lásky (Sorores Franciscanae a Caritate Christiana, lidově hartmannky) a přijala řeholní jméno Marie Restituta. Byla vynikající zdravotní sestrou, působila nejprve na operačním sále řádové nemocnice v Mödlingu a posléze v řádové nemocnici ve vídeňském obvodu Margareten jako vrchní sestra a pravá ruka primáře Stöhra. Její spolupracovníci a pacienti jí přezdívali „sestra Resoluta“. Byla hluboce zbožná, asketismus ve věci stravování jí však byl cizí, kvůli bohaté konzumaci piva a guláše trpěla nadváhou.[3] (Dlužno ovšem říci, že jako sálová sestra silnou postavu potřebovala, aby byla v případě potřeby schopna při operaci udržet pacienta.)
Po anšlusu Rakouska se sestra Marie Restituta několikrát dostala do střetu s nacistickými orgány, poprvé když odmítla jejich příkaz odstranit z prostor nemocnice krucifixy. Dne 18. února 1942 byla přímo na operačním sále zatčena a obviněna z šíření protinacistických materiálů. Dne 29. října 1942 byla odsouzena k smrti a 30. března 1943 na příkaz Martina Bormanna sťata gilotinou.[4][5][6]
Odkaz
[editovat | editovat zdroj]Katolická církev zahájila beatifikační proces sestry Marie Restituty v listopadu 1988, 21. června 1998 byla prohlášena za blahoslavenou. Brněnská a vídeňská diecéze slaví její svátek 29. října, v den jejího odsouzení.
Jméno bl. Marie Restituty dnes nese park v Brně-Husovicích (Park Marie Restituty), ulice u nemocnice v Mödlingu (Schwester-Maria-Restituta-Gasse) a také kostel v Brně na Lesné.
Brněnské Divadlo Feste v roce 2009 nastudovalo divadelní hru Marie Restituta – Nemocnice na kraji říše, inspirovanou osudem Marie Restituty.[7] Uvedlo ji jako páté představení cyklu Identita, což byl cyklus původních her o hledání identity jedince i národa.[8]
Při návštěvě papeže Benedikta XVI. v ČR v září 2009 se objevily spekulace, že by Marie Restituta mohla být brzy svatořečena.[9]
V květnu 2019 radní města Brna rozhodli o vytvoření umístění sochy Marie Restituty v husovickém parku, který nese její jméno. Socha podle očekávání vedení města měla být odhalena v roce 2021.[10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Matrika 17279, sn. 132 [online]. MZA [cit. 2022-10-13]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-02-20]. Dostupné online.
- ↑ Blahoslavená sestra Restituta by se dožila 120 let. Stane se svatou?. iDNES.cz [online]. 2014-04-30 [cit. 2019-05-26]. Dostupné online.
- ↑ https://web.archive.org/web/20190126075842/https://www.ewtn.com/library/MARY/bios98.htm
- ↑ https://www.catholicnewsagency.com/saint/blessed-maria-restituta-kafka-639
- ↑ Archivovaná kopie. www.munimedia.cz [online]. [cit. 2019-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-26.
- ↑ USER. Marie Restituta – Divadlo Feste [online]. [cit. 2019-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-26.
- ↑ LUŠTINEC, Vít. V Brně vzniká inscenace o blahořečené řeholnici popravené nacisty / Christnet.eu. www.christnet.eu [online]. [cit. 2019-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Papež se chystá rozšířit řady světců – ČT24.cz, 2. 10. 2009
- ↑ JELÍNKOVÁ, Veronika. Aktualita: Obyvatelé Husovic se dočkají sochy Marie Restituty, kterou nacisté popravili gilotinou. www.munimedia.cz [online]. 2019-05-22 [cit. 2019-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-26.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Restituta Kafková na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Marie Restituta Kafková
- Stručný životopis na stránkách Radia Proglas
- Životopis na stránkách České biskupské konference
- Životopis na stránkách Českého rozhlasu
- Životopis a liturgické texty na Katolik.cz
- Marie Restituta Kafková v Encyklopedii dějin města Brna
- (německy) Tematický web
- Čeští blahoslavení
- Rakouští blahoslavení
- Františkánky
- Oběti nacistického Německa
- Češi odsouzení k trestu smrti
- Lidé popravení gilotinou
- Rakušané odsouzení k trestu smrti
- Oběti druhé světové války
- Čeští katoličtí mučedníci z období nacismu
- Křesťanští mučedníci 20. století
- Osobnosti brněnské diecéze
- Narození v roce 1894
- Narození 1. května
- Narození v Husovicích
- Úmrtí v roce 1943
- Úmrtí 30. března
- Úmrtí ve Vídni