Zdeněk Rotrekl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Zdeněk Rotrekl
1996
1996
Narození1. října 1920
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí9. června 2013 (ve věku 92 let)
Brno
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Povoláníspisovatel, literární historik, básník, redaktor, publicista, prozaik a literární kritik
Alma materMasarykova univerzita
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
OceněníČestné občanství města Brna (1994)
Řád Tomáše Garrigua Masaryka, III. třída (1995)
Cena Karla Havlíčka Borovského (1998)
Cena Jaroslava Seiferta (2001)
Cena města Brna (2002)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdeněk Rotrekl (1. října 1920 Brno[1]9. června 2013 Brno) byl moravský básník, spisovatel, esejista, kritik, publicista, literární historik a scenárista, spadající do podkategorie katolické literatury. Odsouzen ve vykonstruovaném politickém procesu na doživotí.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině obchodníka Tomáše Rotrekla a jeho manželky Růženy rozené Malánové. Měl čtyři sourozence: Růženu Walterovou, Miladu Vicovskou, Tomáše a Bohuslava.[zdroj⁠?]

Po maturitě byl totálně nasazen, po druhé světové válce zahájil studium na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Za svoji činnost ve svazu vysokoškolského studentstva byl v roce 1948 vyloučen ze studií. Dne 14. dubna 1949 byl zatčen, 17. listopadu 1949 ve vykonstruovaném procesu s vysokoškolskými funkcionáři navrhl prokurátor trest smrti, rozsudek soudu zněl doživotí. Ve vězení strávil Zdeněk Rotrekl třináct let (Bory, Leopoldov, uranové doly Bytíz). Dne 10. května 1962 byl na amnestii propuštěn s desetiletým podmínečným trestem a pracoval jako dělník, osvětlovač výkopů v Brně.[2]

Roku 1968 byl občansky rehabilitován a bylo mu umožněno dokončit studia filozofie, poté se stal redaktorem časopisu Obroda, kterým byl do roku 1969. Až do sametové revoluce působil jako disident a podílel se na tvorbě samizdatu. Po listopadu 1989 opět aktivně vstoupil do veřejného života. Byl zakládajícím členem Syndikátu českých novinářů, Obce moravskoslezských spisovatelů a Konfederace politických vězňů.

Hrob Zdeňka Rotrekla na Ústředním hřbitově v Brně

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Rotreklův literární styl se proměňoval od následovnictví české spirituálně laděné, existencialistické, či přímo katolické poesie (Zahradníček, Palivec) až k silně experimentálním básním s prvky surrealismu, vizuální poesie a permutační poesie, to vše za neustálé přítomnosti vzepjaté spirituality výrazu. Ve své vrcholné poesii používal Rotrekl množství slovních novotvarů, inspiroval se rovněž improvizačními formami poesie beat generation, experimentoval s metrikou básní a na druhou stranu se odkazoval k barokním a biblickým tématům. Psal rovněž básně v próze. Častým motivem Rotreklových textů je zápas o svědomí jedince za dob totality a niterný, osobní vztah člověka k Bohu.

Poezie[editovat | editovat zdroj]

Jeho poezie se řadí do katolické spirituální poezie.

  • Kyvadlo duše, 1940
  • Kamenný erb, 1944
  • Pergameny, 1947
  • Hovory s mateřídouškou, Řím 1978, v ČR 1994
  • Nezděné město, samizdat 1978
  • Malachit, samizdat 1978, zahraničí 1985; tato sbírka měla vyjít roku 1969, ale plánované vydání se neuskutečnilo. Popisuje zde své zážitky z vězení, které vnímá především jako potvrzení neschopnosti člověka obejít se bez víry.
  • Kniha apokryfů, kouzel a zaříkávání, dopsáno 1975, Mnichov 1985, ČR 1995
  • Neobvyklé zvyky, samizdat 1980, ČR 1994
  • Chór v plavbě ryby Ichthys, samizdat 1980, ČR 1995
  • Sad a menší prózy, samizdat 1985, ČR 1991
  • Básně a prózy, samizdat 1985
  • Sněhem zaváté vinobraní, 1991
  • Němé holubice dálek, 1993

Biografie[editovat | editovat zdroj]

  • Skrytá tvář české literatury nejenom krásné: vybrané kapitoly biografické, samizdat 1977, 364 s.

Eseje o literatuře a kultuře[editovat | editovat zdroj]

  • Skrytá tvář české literatury, Toronto 1987, ČR 1991
  • Barokní fenomén v současnosti

Sebrané spisy[editovat | editovat zdroj]

Začaly vycházet v roce 2002 v brněnském nakladatelství Atlantis.

  • Nezděné město, výbor poezie z let 1940–2000
  • Světlo přichází potmě, vydáno 2001 román
  • Podezřelá krajina s anděly, prózy, rozhlasové hry
  • Hnízda ze stromu, který odchází, paměti
  • Skryté tváře, medailony, eseje

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Zdeněk Rotrekl je nositelem mnoha cen a vyznamenání:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matrika 17015, sn. 312 [online]. MZA [cit. 2022-12-23]. Dostupné online. 
  2. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2022-12-06]. Dostupné online. 
  3. Ministr kultury právě ocenil Dámy, Rytíře a Mecenáše české kultury. www.mkcr.cz [online]. [cit. 2015-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. 
  • HARÁK, Ivo. Básník a jeho čas. Printia. Praha 2012

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]