Mohyla míru
| Mohyla míru | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Autor | Josef Fanta |
| Rok vzniku | 1910 |
| Datum odhalení | 1923 |
| Kód památky | 33813/7-909 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Umístění | |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°7′41,52″ s. š., 16°45′45″ v. d. |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mohyla míru je první mírový památník v Evropě. Historicky je spojena s bitvou u Slavkova a stojí na Prackém kopci asi kilometr jižně od obce Prace, v místě rozhodujícího vítězství Francouzů nad Rusy a Rakušany. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Mohyla míru vznikla mezi lety 1910 a 1912. Iniciátorem stavby byl vlastenecký brněnský kněz a pedagog Alois Slovák. Navrhl ji český architekt Josef Fanta, postavil ji Otakar Nekvasil,[2] umělecko-řemeslné prvky realizoval Franta Anýž[3] a skulpturální výzdobu provedl sochař Čeněk Vosmík. Otevření památníku a vysvěcení kaple bylo odloženo kvůli první světové válce, plánovalo se na rok 1914, ale proběhlo až roku 1923. Stávající tabule s nápisy, umístěné pod vrcholem památníku, však nejsou původní. Původní tabule obsahovaly úryvky z latinského hymnu Dies irae.[zdroj?!]
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Budova je realizována v secesním stylu a zpodobňuje staroslovanskou mohylu. Stavba je vybudována z lomového kamene a tvoří ji čtyřboký komolý jehlan, vysoký přes 26 metrů. Zakončena je 10 metrů vysokým měděným starokřesťanským křížem spočívajícím na zeměkouli a zdobeným reliéfními motivy Panny Marie, ukřižovaného Krista, Boha Otce a Adamovy hlavy. Pelikán na zadní straně kříže symbolizuje Vykupitele. Doplněna jsou jména čtyř evangelistů Matouše, Marka, Lukáše a Jana. Čtyři štítonoši v rozích stavby jsou díla sochaře Čeňka Vosmíka a jejich štíty symbolizují Francii, Rakousko, Rusko a Moravu, na jejímž území k bitvě došlo.
Uvnitř památníku najdeme čtvercovou 10 x 10 metrů velkou kapli s oltářem z mramoru. Pod podlahou kaple je umístěno ossarium neboli kostnice, v níž jsou uloženy ostatky nalezené v prostoru bývalého bojiště. Zaklenutí čtvercové kaple vytváří pozoruhodnou akustiku – šepot v jednom rohu je v protilehlém rohu slyšet ve stejné hlasitosti (diagonální akustika). Podobná „whisper gallery“ je i v katedrále svatého Pavla v Londýně.
Areál muzea[editovat | editovat zdroj]
Nedaleko památníku se nachází objekt Muzea Brněnska s expozicí Bitvy tří císařů. Blízko mohyly byl v 21. století odhalen pomník rakouské brigádě gen. majora Jirčíka, která se vyznamenala při obraně tohoto návrší během bitvy. Před muzeem je umístěna replika rakouského tříliberního děla systému Liechtenstein, vzor 1753.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-02-04]. Identifikátor záznamu 145477 : Pomník Mohyla míru. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ KOPECKÝ, František. Tvůrci Mohyly míru [online]. Austerlitz.org, 2004-02-09 [cit. 2022-07-30]. Dostupné online.
- ↑ www.archinet.cz [online]. [cit. 2009-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-31.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mohyla míru na Wikimedia Commons - Muzeum Brněnska: Památník Mohyla míru
- Mohyla míru u Slavkova – Toulavá kamera [online]. Česká televize, 2020-03-15 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
- Mohyla míru u Slavkova na Hrady.cz
