Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Předklášteří)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
v Předklášteří

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Místo
Stát Česká republika
Kraj Jihomoravský
Okres Brno-venkov
Obec Předklášteří
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Náboženství křesťanství
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze brněnská
Děkanát tišnovský
Farnost Předklášteří
Architektonický popis
Stavební sloh románský, gotický
Výstavba 1233–1240
Specifikace
Odkazy
Kód památky 28276/7-1045 (PkMnMISSezObr) (součást památky Klášter Porta coeli)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii Commons

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je římskokatolický chrám v obci Předklášteří v okrese Brno-venkov. Je farním kostelem místní farnosti a zároveň součástí památkově chráněného areálu kláštera Porta coeli,[1] který byl roku 2010 prohlášen národní kulturní památkou České republiky.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Klášterní kostel byl postaven ve dvou etapách mezi lety 1233 a 1240, tedy krátce po založení konventu. Nejprve byla realizována větší východní část, která byla zřejmě uzavřena provizorní zdí, za níž pokračovala stavby západní třetiny chrámu. Kostel byl vybudován ve formě bazilikálního trojlodí s příčnou lodí, stejně jako zbytek kláštera v přechodném románsko-gotickém slohu. Za transeptem se nachází pětiboce uzavřené kněžiště, po jeho stranách jsou kaple polygonálního půdorysu. Lodě i presbytář jsou zaklenuty křížovou klenbou. Kostel nemá věž, nad křížením hlavní a příčné lodi byla vybudována čtyřboká zvonice.[3][4][5]

Portál v západním průčelí kostela

V západním průčelí kostela je umístěn zdobený ústupkový portál francouzského typu ve stylu tzv. burgundsko-cisterciácké gotiky, který byl původně kryt soudobou, žebrovitě klenutou předsíní, jejíž zbytky jsou dodnes zřetelné. V tympanonu je postava sedícího Ježíše Krista, kterému k nohám pokládají model kostela jeho donátoři Přemysl Otakar I. a Konstancie Uherská; dále portál obsahuje plastiky apoštolů a dvou lvů. Charakter portálu (ve formě brány nebes – Porta coeli, což dalo jméno celému klášteru) je protikladem strohé cisterciácké architektury a podobně jako bohatěji realizovaný závěr kostela upozorňuje na fakt, že klášter (resp. kostel) je královským pohřebištěm, neboť zde byla pohřbena královna Konstancie a její syn, markrabě Přemysl.[3][4][5] Jejich hroby však nebyly dosud nalezeny.[6]

Ve druhé polovině 16. století byl v průčelí jižní boční lodě realizován renesanční výklenek s reliéfem výjevu z Olivetské hory.[3][4] Vybavení kostela je barokní z 18. století z dílny brněnského sochaře Ondřeje Schweigla.[5] V roce 1752 došlo ke zřízení hrobky pod hlavní lodí pro místní sestry, roku 1753 byla pod kruchtou zřízena krypta pro kněze.[3]

Po zrušení kláštera v roce 1782 se stal farním kostelem předklášterské farnosti, kterým je dosud. Při obnově konventu byl jako jeho náhrada vybudován v sousedství v letech 1900–1901 novogotický kostel stejného zasvěcení.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2013-05-08]. Katalogové číslo 139569 : Klášter cisterciaček Porta coeli. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. Klášter cisterciaček Porta coeli v Předklášteří (Předklášteří) [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2013-05-08]. Dostupné online.  
  3. a b c d e FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha : Libri, 2005. ISBN 80-7277-026-8. S. 612–619.  
  4. a b c Odbor kultury a památkové péče JMK. Klášterní kostel [online]. Jihomoravský kraj. Dostupné online.  
  5. a b c Kulturní památky - Předklášteří [online]. Regionporta.cz, [cit. 2013-05-08]. Dostupné online.  
  6. ŠTAUD, Václav. Gotický poklad střeží kamenní lvi [online]. Katyd.cz, 2008-09-02, [cit. 2013-05-08]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]