Jezuitská kolej (Kutná Hora)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jezuitská kolej v Kutné Hoře
Jesuit College (Kutná Hora), whole building from St. Barbara.JPG
Základní informace
Sloh barokní architektura
Poloha
Adresa Kutná Hora, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Jezuitská kolej v Kutné Hoře
Jezuitská kolej v Kutné Hoře
Další informace
Kód památky 29963/2-1043 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jezuitská kolej v Kutné Hoře
Kolej jezuitská (Kutná Hora)
Kolej jezuitská (Kutná Hora)
Stará kolej (čp.54)

Jezuitská kolej v Kutné hoře je barokní stavba z let 16671750 postavená podle návrhu významného italského, v Praze působícího architekta Giovanniho Domenica Orsiho.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Již v roce 1624 potvrdil Ferdinand II. Habsburský záměr vybudovat v Kutné Hoře jezuitskou kolej. Místo pro kolej však bylo určeno až císařovým dekretem z 18. dubna 1633. Poměrně netypicky nebyla kolej umístěna v centru města, ale za hradbami v prostoru mezi Hrádkem a Chrámem svaté Barbory, nepochybně proto, že v centru města by nebylo možné bez nákladného vykupování měšťanských domů a jejich následných demolic postavit kolej plánované velikosti.

tesara se sochařskou výzdobou před východním průčelím koleje

Tak jako v jiných městech využili jezuité i zde zpočátku ke své činnosti stavebně upravené měšťanské domy a stavbu vlastní koleje připravovali především získáváním nutných finančních prostředků. 2. března 1667 uzavřel rektor koleje P. Jan Molitius smlouvu s významným italským, v Praze působícím architektem Giovannim Domenico Orsim. Již 1. října 1666 byla budoucí stavba vyměřena a 8. května byl slavnostně položen základní kámen. Stavba však pro nedostatek finančních prostředků postupovala velmi zvolna. Teprve 1. listopadu 1678 se mohli jezuité nastěhovat do severního křídla. Stavba pokračovala dlouhým východním křídlem. 2. října 1721 byl položen základní kámen jižní nárožní věže. Realizace plánovaného jižního křídla neproběhla.

V té době byla již hotova terasa před kolejí. Rozsáhlá sochařská výzdoba, pro kterou je tento prostor přirovnáván ke Karlovu mostu v Praze, byla zhotovena mezi lety 17091716. Autorem soch je pravděpodobně jezuitský sochař František Baugut.

Jako poslední bylo vybudováno střední křídlo obsahující velký letní refektář. Ve třicátých letech je na budování tohoto křídla, které se jako jediné odlišuje od Orsiho návrhu, doložen Kilián Ignác Dientzenhofer. Křídlo bylo dokončeno až kolem roku 1750.

Po zrušení řádu roku 1773 sloužila kolej vojenskému eráru. V letech 177677, 184344 a 185658 proběhly další stavební zásahy, při nichž byly především upraveny některé interiéry. Výraznou změnou exteriéru pak bylo snesení střední věže, která byla vyšší než obě dochované věže krajní. Odstraněna byla také podklenutá barokní chodba propojující kolej s chrámem svaté Barbory.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Původní Orsiho plán (půdorys prvního patra), který v této podobě nebyl realizován zcela

Rozsáhlá budova koleje měla být původně vybudována na souměrném půdorysu ve tvaru písmene E. Protože však nebylo vybudováno jižní křídlo, má budova tvar písmene F.

Vznosná, dvoupatrová budova s nárožními věžemi, jež lze charakterizovat jako čtyřboké se skosenými nárožími, je členěna pomocí raně barokního štukového tvarosloví. Přízemí budovy zaujímá bosáž na kterou nasedají pilastry vysokého řádu, nad nimiž jsou uplatněny úseky kompletního kladí. Okenní osy jsou v prostoru mezi prvním a druhým patrem zdůrazněny vpadlými poli. Členění fasády je dále obohaceno vloženými lisénovými rámy. V přízemí jsou okna vložena do slepé arkády. Horizontálně je průčelí obohaceno zdvojením oken středního a bočních rizalitů.

Interiér koleje je ve všech křídlech řešen jako dvojtrakt s užší průběžnou chodbou situovanou poněkud nezvykle při vnitřním průčelí. Architektonické působení rozměrného hlavního průčelí bylo výrazně pozměněno demolicí střední věže v 19. století.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]