Lán (jednotka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Lán je stará česká jednotka plošné výměry i vzdálenosti. Většina těchto jednotek v Českém království platila v období 12681756. Sedlákovi, který obhospodařoval lán, se říkalo láník, německy Laaniger. Výměra odpovídala obhospodařování poloviny gruntu (2 lány = 1 grund), proto byl láník někdy nazýván půlgruntovník či půlgrunt.

Původ slova lán[editovat | editovat zdroj]

Podle Augusta Sedláčka[1] se slovo „lán“ objevilo v souvislosti s hospodářskými změnami ve 13. století. Namísto dosavadního hospodářství naturálního nastupoval systém peněžní. Pozemky byly děleny mezi hospodáře (jejichž povinností bylo platit peněžitý úrok) a tyto díly (pozemků) byly právě „lány“.[2]

Význam slova lán[editovat | editovat zdroj]

Podle Sedláčkova výkladu se slovo „lán“ poprvé objevuje roku 1228 (Codex diplomaticus Moraviae II, s. 204), a to ve významu „pozemek, který se může zorati jedním potahem koní“; německy „Hube“, „Hufe“, v latině „mansus“, později „laneus“ (polatinštěním slova „lán“). Rozloha lánu byla tedy kolísavá. Lán se dělil na jitra (opět rozdílného počtu) nebo na pruty.[2]

Lán jako jednotka plochy[editovat | editovat zdroj]

Existovalo několik jednotek téhož názvu lišících se velikostí:

  • 1 lán královský = 12 kop záhonů = 27,9452 ha
  • 1 lán kněžský = 11 kop záhonů = 25,6164 ha
  • 1 lán panský = 10 kop záhonů = 23,2876 ha
  • 1 lán selský = 8 kop záhonů = 18,6301 ha
  • 1 lán zemský = 18,3001649 ha
  • 1 lán německý = 7,6597 ha

Lán jako délková míra[editovat | editovat zdroj]

Lán se užíval i jako délková míra.

  • 1 lán = 7471,8 m

Jiný význam[editovat | editovat zdroj]

  • Pojem lán se dnes používá zejména ve smyslu rozlehlé pole (žluté lány řepky,[3] lány obilí aj.).[4]
  • Používá se jako epresivum ve významech „daleko“ (je to lán světa) a „veliká vzdálenost“ (ušli lán cesty, prošli lán světa) nebo v přeneseném významu slova (lány sněhu – rozlehlé sněhové pláně).[4]
  • „Velké, širé, rodné lány“ je báseň Josefa Václava Sládka ze sbírky Selské písně a České znělky (1889).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SEDLÁČEK, August. Paměti a doklady o staročeských mírách a váhách. V Praze: Nákladem České akademie věd a umění, 1923, s. 39 a násl.
  2. a b ŠMILAUER, Vladimír. Lány. Naše řeč. 1939, roč. 23, č. 1, s. 10–16. Dostupné také z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3348
  3. STRATILÍK, Ondřej. Peníze, nebo řepka: zběsilé pěstování energetických plodin ničí půdu i podzemní vodu. Euro.cz [online]. 03. září 2017, 06:04 [cit. 13. 7. 2019]. Dostupné z: https://www.euro.cz/byznys/penize-nebo-repka-zbesile-pestovani-energetickych-plodin-nici-pudu-i-podzemni-vodu-1368382
  4. a b Lán. In: Jazyková poradna ÚJČ AV ČR [online]. ©2008–2019 [cit. 13. 7. 2019]. Přístup z: http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=l%C3%A1n

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MATĚJEK, František. Lán v dějinném vývoji (se zvláštním zřetelem k Moravě). Sborník archivních prací. 1985, roč. 35, s. 285–330. 
  • ŽEMLIČKA, Josef. Království v pohybu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2014. 672 s. (Česká historie). ISBN 978-80-7422-333-4. 
  • SEDLÁČEK, August. Paměti a doklady o staročeských mírách a váhách. V Praze: Nákladem České akademie věd a umění, 1923. 498 s. Rozpravy České akademie věd a umění; třída I, č. 66.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Lán ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích