Kostel Matky Boží (Telč)
| Kostel Matky Boží v Telči | |
|---|---|
.jpg) Kostel Matky Boží | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Vysočina |
| Okres | Jihlava |
| Obec | Telč |
| Souřadnice | 49°10′35,4″ s. š., 15°27′31,68″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanát | telčský |
| Farnost | Telč |
| Zasvěcení | Panna Maria |
| Další informace | |
| Ulice | U Matky Boží |
| Kód památky | 40360/7-5252 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Matky Boží je římskokatolický chrám ve městě Telč v okrese Jihlava. Je chráněn jako kulturní památka.[1] Je filiálním kostelem telčské farnosti.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Počátky kostela se vážou k pověsti z roku 1099. Po vítězné bitvě nad českým knížetem Břetislavem měl nechat moravský markrabě Ota II. postavit kapli Nanebevzetí Panny Marie (dnes ve Starém Městě). Pověst uvádí, že se ve svatyni měl nacházet zázračný mariánský obraz, u něhož se měl roku 1225 modlit Přemysl Otakar I. před vojenskou výpravou do Rakous. Pověst o počátcích kostela nemá sice jakoukoli pramennou oporu,[p. 1] přesto dala vzniknout tradici o jeho založení, která se v kostele oživuje už od roku 1799. Svědectví o tom dokládají i kamenné desky na vnější zdi kostela z roku 1899 a taktéž z roku 1999.[2]
První zprávy o zdejší faře jsou již z roku 1283, písemná zmínka o chrámu na telčském Starém Městě pochází z roku 1385, kdy měl být přestavěn. Samostatná fara zde fungovala do roku 1578, poté sem byl přesunut městský špitál od kostela svatého Ducha. V roce 1647 se dočkal velké přestavby, kdy původní loď chrámu byla zřejmě zbořena a na jejím místě byla vybudována barokní loď navazující na gotický presbytář. U severní stěny kněžiště také stojí původem gotická hranolová věž.[3]
Kolem kostela se nachází hřbitov.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Navíc neodpovídá ani historickým faktům. Moravské markrabství vzniklo až v roce 1182, takže Ota II. moravským markrabětem být nemohl. V roce 1099 měl také pouze 14 let a teprve po roce 1107 byl údělným knížetem v Olomouci a krátce také v Brně.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-11-03]. Identifikátor záznamu 152421 : Kostel Matky Boží. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Telč a jezuité. Řád a jeho mecenáši. Příprava vydání BOBKOVÁ-VALENTOVÁ Kateřina; HNILICOVÁ Petra. Telč: NPÚ ÚOP Telč, 2020. 439 s. (Telč a jezuité, řád a jeho mecenáši.; sv. druhý). ISBN 978-80-907357-3-6. S. 224–225.
- ↑ Kostel P. Marie Matky Boží [online]. Farnost-telc.cz [cit. 2013-11-03]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- GORYČKOVÁ, Naděžda; BLÁHA, Jiří; BLÁHOVÁ, Lucie; DOSTÁLOVÁ, Jana; INDROVÁ, Martina. Průvodce architekturou Telče. Telč Architecture Guide. Příprava vydání Naděžda Goryčková. Praha: Národní památkový ústav, generální ředitelství, 2015. 368 s. ISBN 978-80-7480-035-1. S. 280–281. (česky a anglicky)
- HAVLOVÁ, Martina. Kostel Panny Marie na Starém Městě v Telči. Brno, 2014 [cit. 2015-05-13]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Ondřej Jakubec. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel Matky Boží na Wikimedia Commons - Kostel Matky Boží na webu projektu Telč a jezuité, řád a jeho mecenáši
