Zadní synagoga (Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zadní synagoga
Místo
Stát Česko Česko
Obec Třebíč
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Náboženství judaismus
Užívání muzeum
Architektonický popis
Stavební sloh pozdně renesanční
Výstavba 1669
Specifikace
Odkazy
Kód památky 36677/7-3120 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii Commons

Zadní synagoga (původně Nová synagoga a Neuschul, případně také Vysoká synagoga či Horní modlitebna[1]) pochází z roku 1669. Nejdůležitější částí byla východní stěna, která směřuje k Izraeli, zde se nacházela schránka s Tórou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1669 byla postavena, v roce 1693 byla na příkaz hraběte Valdštejna stržena střecha synagogy. Mezi lety 1705 a 1707 byla synagoga obnovena, to umožnil Jan Karel z Valdštejna. Ženská galerie pak byla rozšířena v roce 1837.[1]

V roce 1926 přestala být synagoga využívána k náboženským účelům a sloužila jako skladiště Subakovy koželužny, po zániku koželužen zde bylo skladiště národního podniku Zelenina Třebíč. Začátky projektu rekonstrukce synagogy se datují již do osmdesátých let 20. století. Na počátku 90. let se postupně rekonstruovala, zabezpečila se proti radonu a vlhkosti a byla stavebně upravena. Synagoga měla být v interiéru vymalována bílou barvou, ale po sundání původních omítek byly objeveny fragmenty původních fresek, výzkumy bylo zjištěno, že tyto malby jsou v celém prostoru synagogy. To prodražilo rekonstrukci o 4,5 milionu korun. Dále bylo v plánu umístit do synagogy kostelní lavice, to se neuskutečnilo a byla zachována variabilita.[2]

Tímto zacházením byla synagoga zdevastována a od roku 1988 do roku 1997 byla kompletně rekonstruována. Od té doby slouží jako výstavní a koncertní sál, na ženské galerii je umístěna stálá expozice Pražského židovského muzea. V březnu roku 2011 byla opona v dolní části synagogy prohlášena za kulturní památku. Synagoga byla otevřena přesně 7. září 1997, k oslavě 20 let od otevření se v synagoze odehrál koncert.[3]

Součástí výstavy je i prohlídka domu Seligmana Bauera a také muzeum v podobě Košer řeznictví.[4] V objektu synagogy byla 2. března otevřena výstava děl Ladislava Nováka.[5]

Výzdoba[editovat | editovat zdroj]

Na stěnách synagogy se nachází malby, které se dochovaly z let 17061707, byly malovány bez šablon (od ruky). Jedná se především o biblické verše v hebrejštině a citáty z Talmudu. Jejich autorem je Arje Lejb.[1] Na stropě je barokní štuková výzdoba. V roce 1837 byla ze severní strany přistavěna i ženská galerie.

V první patře synagogy je model židovského města k roku 1850, autorem je Stanislav Vrška.[1]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d KRAČMAROVÁ, Renáta. Historie třebíčské židovské obce. , 2011 [cit. 2017-02-04]. 49 s. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Teologická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Mgr. Jan Samohýl, Th.D.. s. 32-33. Dostupné online.
  2. VONDRÁK, František. Ze skladiště brambor je chlouba Třebíče. Synagoga slaví 20 let. Dotyk.cz. 2017-09-28. Dostupné online [cit. 2017-10-03]. (česky) 
  3. MAHEL, Luděk. Zadní synagoga má narozeniny. Přístupná je už dvacet let. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-09-07 [cit. 2017-09-12]. Dostupné online.  
  4. Redakce. V Třebíči otevřeli muzeum košer řeznictví. Třebíčské deník [online]. 21. 12. 2014. Dostupné online.  
  5. ČTK. V Třebíči se otevře obnovená výstava děl Ladislava Nováka [online]. Třebíčský deník, 2016-03-01, [cit. 2016-03-02]. Dostupné online.