Zadní synagoga (Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zadní synagoga
Místo
Stát Česko Česko
Obec Třebíč
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Náboženství judaismus
Užívání muzeum
Architektonický popis
Stavební sloh pozdně renesanční
Výstavba 1669
Specifikace
Odkazy
Kód památky 36677/7-3120 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii Commons

Zadní synagoga (původně Nová synagoga a Neuschul, případně také Vysoká synagoga či Horní modlitebna[1]) pochází z roku 1669. Nejdůležitější částí byla východní stěna, která směřuje k Izraeli, zde se nacházela schránka s Tórou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1669 byla postavena, v roce 1693 byla na příkaz hraběte Valdštejna stržena střecha synagogy. Mezi lety 1705 a 1707 byla synagoga obnovena, to umožnil Jan Karel z Valdštejna. Ženská galerie pak byla rozšířena v roce 1837.[1]

V roce 1926 přestala být synagoga využívána k náboženským účelům a sloužila jako skladiště Subakovy koželužny, po zániku koželužen zde bylo skladiště národního podniku Zelenina Třebíč. Tímto zacházením byla synagoga zdevastována a od roku 1988 do roku 1997 byla kompletně rekonstruována. Od té doby slouží jako výstavní a koncertní sál, na ženské galerii je umístěna stálá expozice Pražského židovského muzea. V březnu roku 2011 byla opona v dolní části synagogy prohlášena za kulturní památku. Synagoga byla otevřena přesně 7. září 1997, k oslavě 20 let od otevření se v synagoze odehrál koncert.[2]

Součástí výstavy je i prohlídka domu Seligmana Bauera a také muzeum v podobě Košer řeznictví.[3] V objektu synagogy byla 2. března otevřena výstava děl Ladislava Nováka.[4]

Výzdoba[editovat | editovat zdroj]

Na stěnách synagogy se nachází malby, které se dochovaly z let 17061707, byly malovány bez šablon (od ruky). Jedná se především o biblické verše v hebrejštině a citáty z Talmudu. Jejich autorem je Arje Lejb.[1] Na stropě je barokní štuková výzdoba. V roce 1837 byla ze severní strany přistavěna i ženská galerie.

V první patře synagogy je model židovského města k roku 1850, autorem je Stanislav Vrška.[1]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d KRAČMAROVÁ, Renáta. Historie třebíčské židovské obce. , 2011 [cit. 2017-02-04]. 49 s. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Teologická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Mgr. Jan Samohýl, Th.D.. s. 32-33. Dostupné online.
  2. MAHEL, Luděk. Zadní synagoga má narozeniny. Přístupná je už dvacet let. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-09-07 [cit. 2017-09-12]. Dostupné online.  
  3. Redakce. V Třebíči otevřeli muzeum košer řeznictví. Třebíčské deník [online]. 21. 12. 2014. Dostupné online.  
  4. ČTK. V Třebíči se otevře obnovená výstava děl Ladislava Nováka [online]. Třebíčský deník, 2016-03-01, [cit. 2016-03-02]. Dostupné online.