Kotlina (Měděnec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kotlina
Jeden z dochovaných domů
Jeden z dochovaných domů
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 7 (2011)
Domů 44 (2014[1])
Nadmořská výška 830 m
Lokalita
PSČ 431 84
Obec Měděnec
Okres Chomutov
Historická země Čechy
Katastrální území Kotlina (4,04 km²)
Zeměpisné souřadnice
Kotlina
Kotlina
Další údaje
Kód části obce 136174
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kotlina (německy Köstelwald[2]) je malá vesnice, část obce Měděnecokrese ChomutovÚsteckém kraji. Nachází se v Krušných horách v nadmořské výšce okolo 830 metrů asi dva kilometry na severovýchod od Měděnce. Založena byla v patnáctém století a její obyvatelé se živili především prací v lese, chovem dobytka a později také výrobou drobného textilního zboží. Po druhé světové válce se téměř vylidnila a po výstavbě vodní nádrže Přísečnice v sedmdesátých letech dvacátého století byla většina domů zbořena. Z původní vesnice se dochovalo jen několik domů a kaple.

Kotlina je také název katastrálního území o rozloze 4,04 km².[3] Patří k němu také zaniklá vesnice Venkov, na jejímž místě stojí několik desítek rekreačních chat.

Název[editovat | editovat zdroj]

Vesnice měla původně německý název Kesselwald, který lze přeložit jako les v kotlině.[4] V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: keslwald (1602), Kesselwaldt (1628), Köstelwald (1785) nebo Köstlwald (1854).[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V první polovině patnáctého století se v místech vesnice nacházel pouze les zvaný in Kessli. Patřil pánům ze Šumburka a připomíná ho smlouva o rozdělení rodového majetku z roku 1431. První písemná zmínka o vesnici pochází až z roku 1453, kdy Vilém z Ilburka prodal zadlužené panství hradu Šumburk Fictumům. Další dějiny sdílela Kotlina s Měděncem, se kterým ji roku 1628 koupili Šlikové a připojili ji k hauenštejnskému panství.[5]

Kotlina ve třicátých letech dvacátého století

Obyvatelé vesnice se zpočátku živili zpracováním dřeva pro okolní doly a později zde žili i horníci. Během třicetileté války krajem často táhla vojska, kterým vesnice musela platit kontribuci. Podle berní ruly z roku 1654 ve vsi stálo osm chalup, z nichž bylo šest pustých. Žili zde pouze dva chalupníci a dva zahradníci. Zdrojem jejich obživy byl chov dobytka. Dohromady jim patřilo šest krav, deset jalovic a sedm koz.[5]

Vysoká nadmořská výška a poloha na planině vystavené silným větrům neposkytuje příznivé podmínky pro zemědělství. Po útlumu dolů lidé pracovali nadále v lesích, na místní pile nebo v malých továrnách v okolních vesnicích. Důležitým zdrojem příjmů byla domácí výroba krajek, pozamentů a jiného drobného textilního zboží. Muži také odcházeli a cestovali po světě jako hudebníci. Karel Bittersmann z Kotliny tak v letech 1875–1878 vystupoval až v Saigonu a Šanghaji.[6]

Až do roku 1790, kdy Kotlina zřídila vlastní školu, musely děti navštěvovat školy v Měděnci nebo v Přísečnici. Johann Gottfried Sommer ve svém díle z roku 1847 uvádí, že v Kotlině žilo 453 obyvatel v šedesáti domech. Škola zřízená původně v domě čp. 32 přestala ve druhé polovině devatenáctého století stačit, a byla rozšířena na dvoutřídku, která od roku 1876 fungovala v nové budově.[6]

Po vysídlení Němců z Československa se vesnice téměř vylidnila a dosídlit se ji nepodařilo. Její dolní část se v sedmdesátých letech dvacátého století ocitla v prvním ochranném pásmu vodní nádrže Přísečnice, a většina domů byla zbourána. Zůstala stát pouze kaple svaté Anny s několika blízkými domy, které se nacházely v horní části bývalé vesnice. Většina domů, které v katastrálním území Kotliny stojí, jsou rekreační objekty v místech zaniklé vesnice Venkov.[7]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Kotliny se nachází na rozvodí mezi Ohří a saskou Muldou.[6]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 458 obyvatel (z toho 222 mužů) německé národnosti, kteří byli kromě jednoho evangelíka příslušníky římskokatolické církve.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 526 obyvatel: deset Čechoslováků, 511 Němců, jednoho obyvatele jiné národnosti a čtyři cizince. Kromě římských katolíků mezi nimi byli také tři evangelíci, jeden žid, jeden příslušník nezjišťovaných církví a tři lidé bez vyznání.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů[10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 493 512 583 670 574 458 526 8 12 11 10 9 8 7
Domy 66 78 73 87 87 89 90 76 3 3 3 4 4 5

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Kaple svaté Anny
Interiér kaple

Po zrušení poddanství se Kotlina roku 1850 stala samostatnou obcí s osadou Venkov.[7] V roce 1869 patřily obě vesnice k Měděnci v okrese Kadaň, ale v letech 1880 a 1890 je Kotlina uváděna znovu jako obec okresu Kadaň s osadou Venkov. Mezi lety 1900 a 1930 byla obec převedena do okresu Přísečnice.[11] Vzhledem k poklesu počtu obyvatel po druhé světové válce Kotlina jako obec zanikla a i s Venkovem se roku 1949 stala součástí obce Dolina v okrese Kadaň.[7] Někdy v období od roku 1956 do 30. června 1960 se Kotlina stala částí obce Přísečnice[12] a od 1. července téhož roku se nachází v okrese Chomutov.[5] Když Přísečnice zanikla, byla Kotlina v období od 30. června 1974 do 31. prosince 1978 částí Kryštofových Hamrů a od 1. ledna 1979 patří k Měděnci.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2014-07-25 [cit. 2014-07-25]. Dostupné online. 
  2. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. [cit. 2018-12-02]. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam změny (CH–L). Svazek II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. S. 325. 
  5. a b c BINTEROVÁ, Zdena. Od Vejprt po Měděnec. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 128 s. ISBN 80-238-5409-7. Kapitola Kotlina, s. 110. 
  6. a b c Binterová (1999), s. 111.
  7. a b c Binterová (1999), s. 109.
  8. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 255. 
  9. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 294. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-11]. Kapitola Chomutov. Dostupné online. 
  11. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-03-25]. S. 249, 614. Dostupné online. 
  12. Vývoj územní správy na Chomutovsku v letech 1945–1985. Památky, příroda, život. 1986, roč. 18, čís. 3, s. 78–80. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BINTEROVÁ, Zdena. Od Vejprt po Měděnec. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 128 s. Kapitola Kotlina, s. 109–111. 
  • Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Kotlina, s. 161–162. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]