Údolíčko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údolíčko
Malodolský potok protékající Údolíčkem
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 32 (2011)
Domů 71 (2009)
Nadmořská výška 475 m
Lokalita
PSČ 431 63
Obec Perštejn
Okres Chomutov
Historická země Čechy
Katastrální území Rájov u Perštejna (4,44 km²)
Zeměpisné souřadnice
Údolíčko
Údolíčko
Další údaje
Kód části obce 119423
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Údolíčko (německy Kleinthal[1]) je vesnice, část obce Perštejn v okrese Chomutov. Nachází se asi 2 km na sever od Perštejna. V roce 2009 zde bylo evidováno 71 adres.[2]

Údolíčko leží v katastrálním území Rájov u Perštejna o výměře 4,44 km2.[3]

Název[editovat | editovat zdroj]

Český název vesnice je překladem německého jména Kleinthal (malé údolí). V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech Tahl (1431), Tool (1508), Tolu (1540), klaintol (1543) nebo Kleinthal (1787).[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1431.[5]

Na jižním okraji vesnice byly železnorudné doly OswaldAntonín. Ve štole Oswald dlouhé 150 m se dobývala krevelová žíla. Důl byl s mnoha přestávkami otevřen v letech 17481858 a nejlepším výsledkem bylo až 50 tun rudy ročně. Menší štola Antonín začínala u cesty do Rájova, dobývala stejnou žílu a byla dlouhá 76 m. Ruda se odvážela do perštejnských železáren. Mezi Údolíčkem a zaniklou vesnicí Vysoké byl železnorudný důl Šebestián, kde se kromě krevele těžil také pyritchalkopyrit. V první polovině 19. století byly u vesnice také doly Marie Terezie, BarboraOndřej.[6]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 282 obyvatel (z toho 141 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, jeden cizinec a 277 Němců. Kromě šesti evangelíků patřili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 286 obyvatel: pět Čechoslováků, 278 Němců a tři cizince. S výjimkou tří evangelíků byli římskými katolíky.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[5][9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 270 291 313 293 279 282 286 - 88 67 35 11 7 32
Domy 42 46 52 52 50 53 55 51 . 24 15 20 23 27
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Perštejn.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam změny (CH–L). Svazek II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. S. 235. 
  5. a b Český statistický úřad, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381. 
  6. BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 34, 47. 
  7. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 247. 
  8. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 132. 
  9. Český statistický úřad, a kol. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]