Lužný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o vesnici. Další významy jsou uvedeny na stránce Lužný (příjmení).
Lužný
Soutok Hučivého potoka s Ohří
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 159 (2011)[1] (e)
Domů 162 (2009)
Nadmořská výška 310–325 m
Lokalita
PSČ 431 63
Obec Perštejn
Okres Chomutov
Historická země Čechy
Katastrální území Černýš (4,12 km²)
Zeměpisné souřadnice
Lužný
Lužný
Další údaje
Kód části obce 119385
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lužný (německy Aubach[2]) je vesnice, část obce Perštejn v okrese Chomutov. Nachází se asi 1,5 km na jih od Perštejna. V roce 2009 zde bylo evidováno 162 adres.[3]

Lužný leží v katastrálním území Černýš o výměře 4,12 km².[4]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je odvozen z původního názvu potoka, který jí protéká. Ten byl složen z běžného slova Bach (potok) a výrazu Au, který pochází ze středněhornoněmeckého slova ouwe (mokřina, louka, luh). V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: w Aupachu (1612) a Aubach (1787).[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1612. Podle urbáře kláštereckého panství z roku 1649 stál v Lužném pouze panský mlýn a poplužní dvůr, u kterého se pěstovala zejména řepa a zelí. Do dvora docházeli robotovat poddaní z Černýše, Ondřejova, Hory a Okounova. Pro obyvatelé posledních dvou vesnic byl u Lužného zřízen most přes Ohři. U Okounova se od roku 1492 vybíralo clo za plavení dřeva, ale po připojení vesnice ke kláštereckému panství se celní právo přeneslo k Lužnému. Poplatek za plavení dosahoval čtyř grošů za vor a sedm feniků za každý kmen.[6]

Podle tereziánského katastru z roku 1748 měl Lužný dvacet obyvatel[6] a mlýn se dvěma koly a pilou. V díle Topographie des Königreiches Böhmen od Jaroslava Schallera z roku 1846 je Lužný uveden jako vesnice s dvaceti domy, ve kterých žilo 143 obyvatel. Ve vsi býval hostinec a mlýn s pilou. Patřila k ní také samota Kör (též Gehör) u cesty z Perštejna do Smilova se čtyřmi domy a výrobnou pušek. Ještě v roce 1930 v ní ve třech domech žilo devatenáct lidí. Roku 1863 obyvatelé vesnice pěstovali především žito, v menší míře oves, chovali 34 kusů krav a telat a šestnáct koz. Někteří pracovali ve mlýně nebo ve výrobně prken.[7] Mlýn stával na severním okraji vesnice u Hučivého potoka. Dochoval se z něj jen komín pod mostem, po kterém vede silnice silnice I/13.[8] Od roku 1869 byl Lužný osadou obce Perštejn, se kterou patřil do okresu Kadaň, a v roce 1961 byly společně převedeny do okresu Chomutov.[9]

Ve třicátých letech dvacátého století se v Lužném rozvíjel drobný průmysl. Fungovaly zde podniky zaměřené na výrobu dřevěného kuchyňského nářadí, kleští, břidlicových tabulek a vápenka.[10] Důležitým podnikem se roku 1930 stal pobočný závod firmy Pickart, ve kterém se vyráběly pily.[7] Během druhé světové války v něm od roku 1940 pracovali váleční zajatci z Francie. Od 24. srpna 1934 byla ve vsi otevřena jednotřídní česká škola, do které začalo chodit 31 dětí převážně z německých rodin, aby se naučily česky. Roku 1935 začala výstavba silnice do Perštejna.[10]

Ve druhé polovině dvacátého století průmysl v Lužném zanikl. Objekty Pickartovy továrny sloužily jako skladiště a po roce 1989 v nich do poloviny devadesátých let fungovala dřevovýroba a poté se ještě vyráběly vložky do komínů a urny. Komín továrny na výrobu kleští byl odstřelen v roce 1976.[10] Původní most přes řeku byl uzavřen v roce 1970 a stavba železobetonového začala až roku 1983. Rozvíjely se možnosti rekreace a u vesnice vznikla chatová oblast. V roce 1991 tak v Lužném stálo 21 trvale obydlených domů a 45 objektů individuální rekreace.[8]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 201 obyvatel (z toho 101 mužů), kteří byli kromě sedmi cizinců německé národnosti a až na sedm evangelíků patřili k římskokatolické církvi.[11] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 239 obyvatel: 233 Němců a šest cizinců. Kromě pěti evangelíků a jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[12]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[13][14]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 207 221 219 181 182 201 239 140 151 107 84 58 166 159
Domy 23 27 26 27 24 23 37 32 . 30 28 32 62 68
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Perštejn.

Lužný původně patřil k farnosti Klášterec nad Ohří, ale roku 1797 byl převeden k perštejnské farnosti.[7]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  5. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Aubach, s. 19. 
  6. a b BINTEROVÁ, Zdena. Perštejn a okolí. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 96 s. ISBN 80-238-4163-7. OCLC 84967731 S. 43. Dále jen Binterová (1999). 
  7. a b c Binterová (1999), s. 44.
  8. a b c Binterová (1999), s. 46.
  9. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-07-13]. S. 310. Dostupné online. 
  10. a b c Binterová (1999), s. 45.
  11. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 247. 
  12. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 132. 
  13. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381. 
  14. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 292. 
  15. Lípa u Lužného [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-10-01]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BINTEROVÁ, Zdena. Perštejn a okolí. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 96 s. ISBN 80-238-4163-7. OCLC 84967731 Kapitola Lužný. 
  • Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Lužný, s. 189–190. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]