Ondřejov (Perštejn)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ondřejov
Bývalá hospoda v Ondřejově
Bývalá hospoda v Ondřejově
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 14 (2011)[1] (e)
Domů 32 (2009)
Nadmořská výška 550 m
Lokalita
PSČ 431 63
Obec Perštejn
Okres Chomutov
Historická země Čechy
Katastrální území Ondřejov u Perštejna (2,03 km²)
Zeměpisné souřadnice
Ondřejov
Ondřejov
Další údaje
Kód části obce 119393
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ondřejov (německy Endersgrün) je malá vesnice, část obce Perštejnokrese Chomutov. Nachází se asi 1,5 km na západ od Perštejna. V roce 2009 zde bylo evidováno 32 adres.[2]

Ondřejov leží v katastrálním území Ondřejov u Perštejna o rozloze 2,03 km².[3]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice vznikl spojením osobního jména Ondřej a německého podstatného jména grün (louka, paseka).[4] V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Andresgruen (1357), Andresgrun (1545), Endrskryn (1528), v ves Endresgrun (1588), při Andresgrynu (1612), Endersgrün (1787) a Endersgrün (1847).[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o vesnici se nachází v žateckém urbáři a pochází z roku 1357. Podle Zdeny Binterové Ondřejov patřil k panství hradu Himlštejn,[6] ale ten byl pravděpodobně založen až v patnáctém století Vilémem z Ilburka a okolní krajina do té doby patřila k Hauenštejnu.[7] V roce 1528 vesnici získali Šlikové, od kterých ondřejovští sedláci koupili louky za třicet kop míšeňských grošů. Kromě toho za louky až do roku 1850 vrchnosti odváděli poplatek ve výši dvou kop míšeňských grošů ročně. Od Šliků himlštejnské panství koupil roku 1588 Šimon Ungnad ze Sonneku.[6] Šimon panství vlastnil jen několik let a v roce 1592 je prodal Křyštofovi z Fictumu, který je připojil ke Klášterci. Jako jeden z direktorů stavovského povstání byl posmrtně odsouzen ke ztrátě majetku. Od královské komory poté panství 2. června 1623 koupil svobodný pán Kryštof Šimon Thun.[8]

Podle berní ruly z roku 1654 ve vsi stál mlýn a žilo v ní deset chalupníků a dva poddaní bez pozemků, z nichž jeden se živil jako uhlíř. Chovali celkem dvacet krav, sedmnáct jalovic, dvě ovce a osmnáct koz. Na neúrodných polích pěstovali žito, ale hlavními zdroji obživy byly chov dobytka, výroba dřevěného uhlí a jeho dovážení k hutím. Některé dvory byly po třicetileté válce zpustlé. Část ondřejovských pozemků patřila poplužnímu dvoruČernýši, kam chodili ondřejovští robotovat.[8]

Podle díla Topographie des Königreiches Böhmen z roku 1787 od Jaroslava Schallera stálo v Ondřejově 25 domů, ve kterých žilo 161 obyvatel. Okolo roku 1800 byla v sousedním údolí Bočského potoka (dříve Rummelbach) postavena pila a myslivna. Dne 6. července 1906 se potok v důsledku silného deště rozvodnil a zničil mosty a cesty v údolí. Navíc přetekl pstruhový rybník a voda zaplavila dvůr hájovny.[9]

V roce 1931 byla v údolí otevřena restaurace s kavárnou Paradies, přímo ve vsi fungoval hostinec U Lípy, obchod se smíšeným zbožím a trafika. Ze spolků zde působil sbor dobrovolných hasičů. Katastrální území vesnice tehdy měřilo 203 hektarů, z nichž deset hektarů zabíral obecní les. Po druhé světové válce zůstaly osídlené jen tři usedlosti.[9] Postupem času se většina obyvatel odstěhovala, a vesnice se zcela vylidnila. Domy ovšem sloužily dále k rekreaci[10] a po roce 2001 se do některých z nich vrátili noví obyvatelé.[11]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 133 obyvatel (z toho 71 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[12] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 147 obyvatel se stejnou národnostní a náboženskou strukturou.[13]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[14][11]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 144 165 139 120 124 133 147 15 17 2 - - - 14
Domy 25 26 26 26 26 25 26 24 . 1 - 4 3 5
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Perštejn.

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Po zrušení poddanství se Ondřejov stal roku 1850 samostatnou obcí.[9] Při sčítání lidu v roce 1869 už byl osadou Perštejna v okrese Kadaň. Do chomutovského okresu byly společně začleněny v roce 1961.[15]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Lípy v Ondřejově – památné lípy velkolisté: dvojice stromů u  bývalé kapličky, jeden strom na jihozápadním okraji vesnice a jedna památná lípa nahoře nad vesnicí u domu če. 13

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. BINTEROVÁ, Zdena. Ondřejov. Památky, příroda, život. 1559, roč. 27, čís. 4, s. 113–115. ISSN 0231-5076. 
  5. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Ondřejov, Endesgrün, s. 274–275. 
  6. a b BINTEROVÁ, Zdena. Perštejn a okolí. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 96 s. ISBN 80-238-4163-7. OCLC 84967731 S. 47. Dále jen Binterová (1999). 
  7. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Himlštejn – hrad, s. 135. 
  8. a b Binterová (1999), s. 48.
  9. a b c Binterová (1999), s. 49.
  10. Binterová (1999), s. 50.
  11. a b Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293. 
  12. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 247. 
  13. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 132. 
  14. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381. 
  15. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-07-13]. S. 397. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BINTEROVÁ, Zdena. Perštejn a okolí. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 96 s. ISBN 80-238-4163-7. OCLC 84967731 Kapitola Ondřejov. 
  • Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Ondřejov, s. 191–192. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]