Vintířov (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vintířov
Nový zámek
Nový zámek
Účel stavby

Rodové sídlo a správní centrum panství

Základní informace
Sloh renesanční, klasicistní
Architekt Jean Moreau
Výstavba 15541556
Přestavba 1817–1823
Stavebník Albrecht Šlik z Holejče
Současný majitel Růžena Lobkowiczová, Karl Ferdinand Thurn-Taxis aj.
Další majitelé Šlikové, Losynthalové, Windischgrätzové, Lobkovicové aj.
Poloha
Adresa Vintířov 1, Radonice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Vintířov
Vintířov
Další informace
Rejstříkové číslo památky 22119/5-856 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vintířov je zámek ve stejnojmenné vesniciRadonicokrese Chomutov. Zámecký areál se skládá ze zámeckého parku, hospodářského dvora a budov renesančního starého zámkuklasicitního nového zámku. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[1] Oba zámky jsou ve špatném stavu, který je charakterizován jako poškození velkého rozsahu.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Prvními panskými sídly ve Vintířově byly dvě tvrze, které vznikly již před rokem 1400. Jejich polohu ani podobu neznáme, ale jedna z nich snad stála v místech mladšího zámku, který nechal postavit hrabě Albrecht Šlik z Holejče v letech 1544–1556. Po něm na zámku sídlil jeho syn Ondřej Šlik a vnuk Albrecht Šlik, po kterém ho zdědila vdova Kateřina z jiné větve šlikovského rodu.[2] V roce 1612 zemřel bezdětný Jáchym Šlik a panství zdědil Jindřich Matyáš Thurn. Ten o svůj majetek přišel za účast na stavovském povstání, ale Vintířov byl roku 1622 vrácen jeho manželce Zuzaně Alžbětě z Tiefenbachu, která panství obratem prodala veliteli císařského vojska Ferdinandovi z Nagarolu.[3] Od roku 1625 panství užíval a od roku 1628 také vlastnil španělský generál Vilém Verdugo, pán na MašťověDoupově.[3] Jeho nevlastní syn Jan Šebestián z Pöttingu panství prodal Janu Antonínu Losymu z Losynthalu v roce 1644.[4]

Starý zámek
Erby Albrechta Šlika a jeho manželky Alžběty Ungnadové
Zámecký park

Stavbu nového zámku zahájil Jan Adam Losy z Losynthalu v roce 1717, ale když o tři roky později zemřel, stály z nového zámku pouze základy a tři ze čtyř křídel starého zámku byla zbořena. Dědic panství, Adam Filip z Losynthalu, stavbu pozastavil a po dokončení zámku v Radonicích přesídlil tam. Když v roce 1781 zemřel bez potomků, rozpoutal se o pozůstalost dlouhý spor, na jehož konci roku 1785 připadl Vintířov Josefu Mikuláši Windischgrätzovi. V letech 1817–1823[2] Windischgrätzové realizovali dostavbu nového zámku v klasicistním slohu a zároveň obnovili i zbývající křídlo starého zámku. Ten potom sloužil správě panství. Stavbu podle plánů pařížského architekta Jeana Moreaua provedli stavitelé Václav Fuhr z Kadaně a Josef Siech z Mašťova. Celková cena přestavby dosáhla 300 000 zlatých.[4]

Kníže Veriand Alfréd Windischgrätz prodal roku 1868 zámek se statkem Josefu Lobkovicovi z Dolních Beřkovic, který nechal provést poslední přestavbu v novogotickém slohu a rozšířil park. Lobkovicům zámek patřil až do roku 1948, kdy přešel do vlastnictví státu.[4] Zámek potom určitou dobu využívalo ředitelství vojenských státních lesů a statků, učňovská zemědělská škola a mateřská školka.[5] V roce 1989 byl na půdě nového zámku nalezen složený renesanční oltář z kostela svatého Jana EvangelistyZahořanech.[3] Po roce 1989 byl zámecký areál v havarijním stavu vrácen původním majitelům: Růženě Lobkovicové, Karlu Ferdinandu Thurn-Taxisovi a dalším.[6]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Podle popisů stál starý zámek na čtvercovém půdorysu. Budovu obklopoval vodní příkop a na třech stranách ji zpevňovaly věžovité bašty (rondely). V sousedství se nacházel park s kamenným letohrádkem a třemi rybníčky, dále zelinářská zahrada, zvěřinec, bažantnice, tři vinice a obora, která navazovala na park. Při přestavbě v první čtvrtině 18. století byla tři zámecká křídla zbourána. Dochované křídlo má obdélný půdorys a polovalbovou střechu. Ve zdi jedné ze dvou nevýrazných věží je vsazena kamenná deska s erby Albrechta Šlika a jeho manželky Alžběty Ungnadové. Dvě vnitřní místnosti jsou zaklenuty valenou klenbou a ostatní jsou plochostropé.[4]

Nový zámek je obdélná patrová budova s mansardovou střechou a středovým rizalitem ukončeným trojúhelníkovým štítem. Severní rizalit je doplněn portikusem, nad kterým je balkon na čtyřech hranolových sloupech. Fasádu zámku člení obdélná okna a bosáž. Vnitřní prostory jsou plochostropé. Zdi vstupní síně člení lizényarkádová stěna. Budovy starého a nového zámku spojovala prosklená chodba se zimní zahradou. Zejména nový zámek se nachází ve velmi špatném stavu, a dokonce se v něm zřítila část stropů.[2][4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-01-13]. Identifikátor záznamu 133051 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. Díl 2. N–Ž. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Vintířov, s. 592–595. 
  3. a b c VALEŠ, Vladimír. Radonice, Mašťov a okolí. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 96 s. Kapitola Vintířov, s. 30. 
  4. a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 512–514. 
  5. Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Vintířov, s. 215. 
  6. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, rev. 2015-03-15 [cit. 2015-03-15]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 445 s. Kapitola Vyntířov zámek, s. 444–445. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]