Perštejn (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Perštejn
Hradba prvního nádvoří
Hradba prvního nádvoří
Základní informace
Slohgotický
Výstavba2. polovina 13. století
Zánikpřed rokem 1537
Další majiteléŠumburkové, Kolovratové, Fictumové
Poloha
AdresaPerštejn, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Perštejn
Perštejn
Další informace
Rejstříkové číslo památky41123/5-673 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Perštejn (dříve Borschenstein) je zřícenina hradu na příkrém skalním ostrohu (466 m n. m.) nad stejnojmennou obcí asi 3 km západně od města Klášterec nad Ohříokrese Chomutov. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[1] Dochovaly se rozsáhlé zbytky zdí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hrad byl založen ve druhé polovině 13. století. Tomáš Durdík považuje za pravděpodobné zakladatele pány ze Šumburka,[2] ale bývá uváděn také jejich příbuzný Boreš z Rýzmburka zmiňovaný v období 12481276 s odkazem na podobu jeho jména se starším názvem hradu.[3] První písemná zpráva o existenci hradu je z roku 1344 v souvislosti s Bedřichem ze Šumburka, pána na Perštejně.

Šumburkové roku 1352 přijali svá panství (Perštejn, Egerberk, Klášterec nad Ohří, Stráž nad Ohří, Prunéřov, Mikulovice aj.) jako léno od krále Karla IV. Během husitských válek docházelo ke sporům mezi bratranci Alešem ze Šumburka a Vilémem ze Šumburka, které skončily až rozdělením panství v roce 1431. Aleš získal hrad Perštejn s polovinou Přísečnice a Vilém kromě dalšího také Klášterec nad Ohří, Kadaň a založil hrad Šumburk. V roce 1446 Aleš ze Šumburka, člen strakonické jednoty, uzavřel z finančních důvodů lenní svazek se saským markrabětem Fridrichem a německá posádka hradu začala pustošit okolní statky pánů věrných králi Jiřímu z Poděbrad, mezi které patřil i jeho bratranec Vilém.[3]

Branka v západní hradbě
Branka mezi hradním jádrem a bergfritem

Po Alešově smrti (zemřel 1451), poručník Alešových synů, Bedřich ze Šumburka a Glouchova, nadále porušoval chebské příměří mezi Jiřím z Poděbrad a Saskem. Odvetou mu bylo vojenské tažení vedené Jakoubkem z Vřesovic, kterého se zúčastnili mimo jiné i Jan Calta z Kamenné Hory, Aleš a Petr ze Šternberka a města Žatec a Louny. Hrad byl obležen a jeho posádka uznala porážku, takže jí byl umožněn volný odchod se zbraněmi. Panství zůstalo nadále v držení Alešových synů, ale hrad byl pro výstrahu vypálen a pobořen. Bedřich ze Šumburka byl o několik let později jedním z vůdců křížové výpravy do Čech.[3]

V roce 1508 Šumburkové hrad prodali Albrechtovi z Kolovrat a ten záhy poté prodal panství i s obnoveným hradem Oplovi z Fictumu, kterému tehdy patřil i Šumburk a Klášterec nad Ohří. Perštejn však v roce 1530 hrad patřil Oplovu bratru Jiřímu, ale byl mu zkonfiskován spolu s ostatním majetkem za penězokazectví. Ferdinand I. Habsburský tehdy začal hrad zastavovat různým členům královské rady. Během správy hradu královskými úředníky hrad nezadržitelně pustl a v roce 1537 se o něm mluví již jako o zřícenině. Zříceninu a panství se v roce 1539 podařilo soudně získat třetímu Oplovu bratrovi Hanušovi, který však perštejnské panství natrvalo připojil k Šumburku a novým centrem panství se stal zámek v Klášterci nad Ohří.[3]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Bergfrit z okraje hradního jádra

Přístupová cesta se k hradu přibližovala od severu. Po překonání zdvojeného příkopu vstoupila na první nádvoří v dolní části hradu, ze které se dochovala zejména vysoká hradba na západní straně. Prolamuje ji malá branka do úzkého parkánu, který zesiloval opevnění této části hradu a který byl v nároží opatřen čtverhrannou, dovnitř otevřenou baštou. Na východní straně prvního nádvoří stála budova dochovaná v podobě malých fragmentů zdiva. Za ní vedla hradba vnějšího opevnění k jižní části hradu, kterou pod hradním jádrem zesilovala čtverhranná bašta. Tato hradba na jihu vytvářela baštovitý výstupek a pokračovala podle západní strany jádra k bergfritu. Jeho zbytky stojí, zapojeny do hradby prvního nádvoří, severně od jádra, ale v jeho těsné blízkosti. Věž tedy byla pravděpodobné přístupná po padacím můstku přímo z ochozu hradby jádra. V krátkém úseku zdi mezi jádrem a věží se dochovala z větší části zasypaná branka.[2]

Nejstarší stavební fázi hradu představuje hradní jádro, které zaujalo nejvyšší část ostrožny. Mělo oválný půdorys, ale nepřehledná změť terénních reliktů a drobných zbytků zdí neumožňuje bez archeologického výzkumu určit jeho podobu. Zřejmě bylo bezvěžové a typově ho lze zařadit mezi hrady s plášťovou zdí.[2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-12-21]. Identifikátor záznamu 153220 : Hrad Perštejn, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 733 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Perštejn, s. 425–426. 
  3. a b c d ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. 1. vyd. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 661 s. Kapitola Perštejn – hrad, s. 370–371. Obálka a vazba Josef Týfa. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ADÁMEK, Miroslav. Obranný systém hradu Perštejna. Památky, příroda, život. 1989, roč. 21., čís. 3, s. 75–77. 
  • PACHNER, Jaroslav. Hrady Perštejn a Kleinštejn. Památky, příroda, život. 1992, roč. 24., čís. 2, s. 60–64. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl čtrnáctý, Litoměřicko a Žatecko. Ilustrace Karel Liebscher, Roman Havelka. 3. vyd. Svazek XIV. Praha: Argo, 1998. 462 s. ISBN 80-7203-094-9. Kapitola Perštein hrad, s. 49–54. Fotoreprint původního vyd. z r. 1923. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]