Adam Bittner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Adam Bittner
Adam Bittner, portrét od pražského malíře Františka Horčičky .
Adam Bittner, portrét od pražského malíře Františka Horčičky .
Narození19. října 1777
Suchý Důl (Klášterec nad Ohří)
nebo Suchdol (Křimov)
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí3. září 1844
Litoměřice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
BydlištěPraha
Národnostčeská
VzděláníUniverzita Karlo-Ferdinandova
Povolánímatematik
astronom, ředitel hvězdárny
ZaměstnavateléPolytechnika, Praha
Univerzita Karlo-Ferdinandova
PředchůdceAlois Martin David
PříbuzníAlexandr Bittner prasynovec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adam Bittner (19. října 1777 Suchý Důl (Klášterec nad Ohří)[1] nebo Suchdol (Křimov)[2]3. září 1844 Litoměřice[3]) byl český matematik a astronom, profesor matematiky na pražské Polytechnice a na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, děkan její filozofické fakulty a ředitel pražské hvězdárny v Klementinu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval jezuitské gymnázium v Chomutově, po té filozofii a matematiku na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, krátce tam studoval také práva. Po smrti Františka Antonína Hergeta v závěru roku 1800 byl jmenován adjunktem pražské hvězdárny v Klementinu. Teprve po smrti jejího ředitele Aloise Martina Davida nastoupil na místo ředitele. Po rozšíření a povýšení Pražské inženýrské školy na polytechniku roku 1806, za jejího prvního ředitele F.A.Gerstnera] se stal pedagogem, který na škole již od roku 1802 působil jako suplent matematiky, později v několika jejích disciplínách. V nejstarší budově školy v Karlově ulici čp. 153/I také získal byt. V roce 1805 obhájil doktorskou disertaci na filozofické fakultě Univerzity Karlovy a začal i tam přednášet matematiku. Roku 1825 byl zvolen děkanem fakulty a v roce 1837 tam jmenován profesorem.

Roku 1816 byl přijat za řádného člena Královské české společnosti nauk; v letech 1819, 1826 a 1830 byl opakovaně zvolen jejím direktorem.[4]

Jeho manželství s Dorotheou Voigtovou z Frýdlantu (1788-1863) bylo bezdětné.[5][6] Český geolog a paleontolog Alexandr Bittner (1850–1902) byl jeho prasynovcem.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Napsal dvě učebnice matematiky, věnoval se mimo jiné diferenciálnímu počtu. Svá astronomická pozorování komet publikoval v odborném časopise v Berlíně.

  • Handbuch der Mathematik mit Rücksicht auf leichte Faßlichkeit und praktische Anwendung... Praha : Kronberger 1821, 2 svazky, 1.: Arithmetik und Algebra, 1. vydání 1814, 3. vydání 1821; 2.: Theoretische Geometrie, 1. vydání 1815, 3. vydání 1821)
  • Abhandlungen über die Differenzialrechnung (1833)
  • Kurze geschichtliche Darstellung der Cometenastronomie (1825)

Památky[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Nekrolog: Nekrolog einiger Zeitgenossen von 1840–50, in: Libussa X., 1851, s. 461–468 (463-464)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]