V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Radomil Eliška

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Radomil Eliška
Narození 6. dubna 1931
Podbořany
Úmrtí 1. září 2019 (ve věku 88 let)
Praha
Alma mater Janáčkova akademie múzických umění v Brně
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Příbuzenstvo
manželka Věra Elišková
syn Martin Eliška
syn Petr Eliška

Radomil Eliška (6. dubna 1931 Podbořany1. září 2019 Praha) byl český dirigent.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Byl absolventem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, kde studoval dirigování u Břetislava Bakaly. Jeho dalšími pedagogy byli František Stupka, Bohumír Liška a Josef Veselka. Po působení v orchestru Armádního uměleckého souboru a orchestru Mladých symfoniků stál jako hlavní dirigent celá dvě desetiletí (19691990) v čele Karlovarského symfonického orchestru, který pod jeho vedením dosáhl pozoruhodné interpretační úrovně. S orchestrem mimo jiné vystoupil na Pražském jaru, podnikl řadu koncertních zájezdů (zejména do Španělska a Německa) a nahrál s ním řadu gramofonových desek a rozhlasových snímků. Poté přijal místo šéfdirigenta Západočeského symfonického orchestru (19911996). Také tento soubor zaznamenal velmi záhy radikální změnu svých výkonů.

Radomil Eliška hostoval u dirigentského pultu všech našich předních orchestrů, řídil symfonická tělesa v mnoha evropských zemích.

Své celoživotní zkušenosti zůročil při hostování v Japonsku, kde mezi lety 2004 - 2017 odřídil 82 koncertů, z nichž řada byla vydána na CD. Nejčastěji vystupoval se Sapporo Sympohony Orchestra. Poprvé s ním spolupracoval v roce 2006, v roce 2008 se se stal hlavním hostujícím dirigentem tohoto tělesa a v roce 2015 jeho čestným dirigentem. Deset let navštěvoval Sapporo 2x ročně, odřídil celkem 42 koncertů z nichž bylo 14 nahráno na CD.

Odborná kritika vyzdvihovala především jeho spontánní hudebnost, výrazovou intenzitu, rytmickou pregnanci a smysl pro stavbu interpretovaných děl. Mnoho českých autorů vděčí R. Eliškovi za premiéru nejednoho ze svých děl, obzvláště v období jeho karlovarského působení.

Významná je i jeho pedagogická činnost. Od roku 1978 vyučoval na Akademii múzických umění v Praze, kde byl v roce 1986 jmenován docentem a roku 1996 profesorem dirigování. Vychoval celou řadu mladých dirigent, mezi jeho žáky patřili Jakub Hrůša, Tomáš Netopil a dále například Leoš Svárovský, Jaroslav Brych, Vojtěch Spurný, Tomáš Brauner, Marko Ivanović, Lukáš Vasilek, Marek Štryncl a řada dalších.

Od roku 2001 do roku 2013 byl předsedou Společnosti Antonína Dvořáka.

Radomil Eliška zemřel 1. září 2019 ve věku 88 let.[1]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

S manželkou Věrou měl dva syny. Starší Martin Eliška je pedagogem na gymnáziu, mladší Petr Eliška je ředitelem Základní školy T. G. Masaryka v Lysé nad Labem - Litoli.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zemřel český dirigent a pedagog Radomil Eliška [online]. Operaplus.cz, 2019-09-01 [cit. 2019-09-01]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 128. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 291. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]