Jakub Hrůša

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jakub Hrůša
Narození 23. července 1981 (38 let)
Brno, Československo
Národnost česká
Alma mater Akademie múzických umění v Praze
Povolání dirigent
Titul MgA.
Rodiče Petr Hrůša
Web www.jakubhrusa.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jakub Hrůša (* 23. července 1981, Brno) je český dirigent. Od podzimu 2016 je šéfdirigentem Bamberských symfonikůbavorském Bamberku. Působí jako hlavní hostující dirigent České filharmonie[1][2] a tuto roli plní také v londýnském Philharmonia Orchestra. V letech 2010–2018 byl hlavním hostujícím Tokijského metropolitního symfonického orchestru.

Podle internetového hudebního portálu Bachtrack se v roce 2017 stal jedním z nejvytíženějších dirigentů světa se 63 koncertními vystoupeními, 18 operními představeními a 81 vystoupeními napříč žánry.[3][4] Prestižní časopis Gramophone označil v roce 2011 Jakuba Hrůšu jako jednoho z dirigentů s blízkou hvězdnou budoucností ("on the verge of greatness").[5]

Studium[editovat | editovat zdroj]

Dirigování se začal věnovat během studia na všeobecném gymnáziu na třídě kapitána Jaroše v Brně. Po maturitě byl přijat na Hudební fakultu Akademie múzických umění v Praze, kde studoval mimo jiné u Jiřího BělohlávkaRadomila Elišky. Studia ukončil v roce 2004 absolventským koncertem se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu mj. provedením hodinové symfonie Asrael Josefa Suka.

V roce 2005 byl stážistou na Universität der KünsteBerlíně ve třídě profesora Lutze Köhlera.

Soutěže a ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 2000 se ve svých 18 letech zúčastnil mezinárodní dirigentské soutěže Pražského jara, v níž získal čestné uznání poroty a další dvě ceny pro nejmladšího a nejúspěšnějšího českého kandidáta. Roku 2003 se stal laureátem mezinárodní soutěže dirigentů „Lovro von Matačić“ v chorvatském Záhřebu, kde poté vystoupil na koncertě vítězů se Záhřebskou filharmonií. V roce 2005 zvítězil v mezinárodním výběrovém řízení na pozici asistenta šéfdirigenta Orchestre Philharmonique de Radio France v Paříži Myung-Whun Chunga. Tuto roli zastával v průběhu sezony 2005/06.

Začátky dirigentského působení[editovat | editovat zdroj]

První dirigentské zkušenosti získal vedením Symfonického orchestru ZUŠ města Brna (později Mladí brněnští symfonikové), roku 2000 se stal šéfdirigentem Pražského studentského orchestru, který řídil následující tři roky. Jakub Hrůša byl také dirigentem Českého studentského orchestru, s nímž slavnostně zakončil mezinárodní festival mladých orchestrů „Young Euro Classic 2003“ v Berlíně. S oběma tělesy nahrál mnohé rozhlasové snímky.

Během studií na Akademii múzických umění Jakub Hrůša postupně spolupracoval mj. s mnoha pražskými i regionálními orchestry, pravidelněji pak s PKF – Prague PhilharmoniaFilharmonií Bohuslava Martinů ve Zlíně. V letech 2002–2005 byl asistentem šéfdirigentů České filharmonie Vladimira AshkenazyhoZdeňka Mácala.

Na podzim 2004 debutoval s Českou filharmonií, s níž uzavřel 10. ročník Festivalu Bohuslava Martinů v Praze. Společně se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu v roce 2005 poprvé vystoupil na festivalu Pražské jaro.

Operní činnost[editovat | editovat zdroj]

Jakub Hrůša se trvale věnuje jak symfonickému repertoáru, tak opeře. V oblasti opery v roce 2001 nastudoval na Akademii múzických umění ve světové premiéře dílo Marka Ivanoviće Dívka a smrt, spolupracoval s Národním divadlem v Praze, na jehož scéně dirigoval Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky. Pro sezonu 2008/09 nastudoval Dvořákovu Rusalku. V Hongkongské festivalové opeře uvedl Massenetova Werthera. Je pravidelným hostem prominentního festivalu "Glyndebourne Festival Opera", kde v letech 2010–12 působil jako šéfdirigent přidruženého projektu "Glyndebourne on Tour". Na letním festivalu dosud dirigoval opery Carmen G. Bizeta, Don Giovanni W. A. Mozarta, Bohéma G. Pucciniho, Utahování šroubuSen noci svatojánské B. Brittena, Příhody lišky Bystroušky L. JanáčkaVanessa S. Barbera. Vedle toho dirigoval v Královské opeře Covent Garden (Bizetovu Carmen), pařížské Národní opeře (Dvořákovu RusalkuLehárovu Veselou vdovu), ve Vídeňské státní opeře (v tamní premiéře Janáčkovu Věc Makropulos), ve Frankfurtské opeře (Pucciniho Triptych), ve Finské národní opeře (Janáčkovu Její pastorkyni) a mnohde jinde.

Koncertní činnost a první dirigentské pozice[editovat | editovat zdroj]

Od počátku sezony 2005/06 působil Jakub Hrůša jako šéfdirigent Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín a jako stálý dirigent Pražské komorní filharmonie (dnes PKF - Prague Philharmonia). V září 2006 poprvé vystoupil před japonským publikem s Novou japonskou filharmonií v Tokiu, následovaly koncerty ve většině zemí Evropy (zejména v Německu, Itálii, Francii, Nizozemsku, Skandinávii, Finsku a Británii) i návraty do Asie (Hongkong, Kanton). V roce 2009 Hrůša debutoval v USA a v Austrálii.

V roce 2008 se stal šéfdirigentem Pražské komorní filharmonie, později PKF - Prague Philharmonia. Tento orchestr vedl do roku 2014[6] a natočil s ním mnoho CD, vedl několik evropských turné, vycestoval opakovaně do Japonska a v roce 2010 zahájil Smetanovou Mou vlastí Pražské jaro jako téměř nejmladší v historii tohoto festivalu.[7][8][9]

Dnes s Jakubem Hrůšou spolupracují nejlepší orchestry světa: orchestr Royal Concertgebouw v Amsterdamu, Accademia Nazionale di Santa Cecilia v Římě, Gewandhausorchester v Lipsku, Mahler Chamber Orchestra, oba rozhlasové orchestry v Berlíně (Deutsches Symphonie-Orchester a Rundfunk-Sinfonieorchester Berlin), Wiener Symphoniker, Orchestre de Paris, BBC Symphony Orchestra, každoročně The Cleveland Orchestra, New York Philharmonic, Chicago Symphony, symfonické orchestry v Sydney a Melbourne a mnohé další. V roce 2018 Hrůša debutoval u Berlínských filharmoniků a Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu, v roce 2019 u NHK Symphony Orchestra v Tokiu. Hrůša je rovněž vyhledávaným koncertním partnerem mnoha prominentních sólistů a pěvců.

Královská dánská opera[editovat | editovat zdroj]

V roce 2011 byl Hrůša jmenován hudebním ředitelem Královské dánské opery v Kodani. Této funkce se měl ujmout v roce 2013. Jeho umělecký spolupracovník, šéf opery Keith Warner však v lednu 2012 rezignoval na svou funkci kvůli navrhovaným finančním škrtům a koncepčním tlakům ze strany vedení, které nebyly slučitelné se smyslem jeho plánované činnosti.[10] Hrůša v umělecké solidaritě s Warnerovým rozhodnutím rezignoval ještě před nastoupením do funkce také.

Česká filharmonie[editovat | editovat zdroj]

Českou filharmonií Hrůšu pojí jeho činnost již z doby studií, kdy byl asistentem dvou šéfdirigentů tohoto orchestru (Vladimira AshkenazyhoZdeňka Mácala). V letech 2015–18 působil jako stálý hostující dirigent České filharmonie, od roku 2018 potom jako hlavní hostující dirigent. S orchestrem natočil CD a mnohokrát vystoupil v České televizi.

Bamberští symfonikové[editovat | editovat zdroj]

V roce 2016 se Jakub Hrůša stal šéfdirigentem Bamberských symfoniků, významného a tradičního velkého německého tělesa spadajícího do působnosti Bavorska (Mnichova – podtitul "Bayerische Staatsphilharmonie"). Tento orchestr založili v roce 1946 vynikající německy mluvící orchestrální hudebníci z Čech, kteří byli odsunuti po 2. světové válce ze své původní vlasti, kde hráli v Německé filharmonii pod vedením pozdějšího šéfdirigenta-zakladatele v Bamberku Josepha Keilbertha. V roce 2018 Hrůša prodloužil na základě oboustranné spokojenosti v nastoupené spolupráci kontrakt s tímto orchestrem do roku 2026.[11] S tímto orchestrem též nahrává studiové snímky pro nahrávací společnosti Tudor, Deutsche Grammophon, Supraphon, BIS a další a cestuje po Evropě i Asii. V roce 2019 Bamberští symfonikové s Jakubem Hrůšou zahájili Pražské jaro.[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČTK. Nový šéfdirigent České filharmonie Byčkov má smlouvu na pět let [online]. České noviny, 2017-10-16 [cit. 2017-10-16]. Dostupné online. 
  2. Martina Bílá. Nový šéfdirigent České filharmonie Byčkov má smlouvu na pět let [online]. Radio Praha, 2017-10-16 [cit. 2017-10-16]. Dostupné online. 
  3. Bachtrack. Classical Music in 2017. The Year in Statistics [online]. Dostupné online. 
  4. NOVÁČEK, Libor sen. Nejvytíženější dirigent? Jakub Hrůša. Alespoň podle serveru Bachtrack [online]. Operaplus.cz, 2018-01-24 [cit. 2018-12-13]. Dostupné online. 
  5. Jakub Hrůša / conductor [online]. České sny, 2014-05-22. Dostupné online. 
  6. Frank Kuznik. Neloučím se s PKF, abych spěchal k jinému orchestru [online]. Hospodářské noviny, 2014-09-27. Dostupné online. 
  7. Petr Veber. Jakub Hrůša připravil s PKF Mou vlast do dvou sálů [online]. rozhlas.cz, 2010-05-12. Dostupné online. 
  8. ČT24. Pražské jaro 2010 začne pod taktovkou Jakuba Hrůši. ČT24 [online]. 2009-12-09 [cit. 2010-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-09. 
  9. IHNED.CZ. Pražské jaro zahájila Smetanova Má vlast pod taktovkou talentovaného Hrůši. iHNed.cz [online]. 2010-05-12 [cit. 2010-10-02]. Dostupné online. 
  10. Torben Benner. Medarbejdere på Operaen er i chok efter chefs smækken med dørenurl (dánsky) [online]. politiken.dk, 2012-01-24. 
  11. Pressemitteilung Nr. 53. Bayerisches Staatsministerium für Wissenschaft und Kunst, 2018-06-19. Dostupné online. 
  12. Kultura. Aktuálně.cz, 2018-11-14. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]