Gabriela Beňačková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gabriela Beňačková
Základní informace
Narození 25. března 1947 (70 let)
Bratislava, Československo
Žánry opera, vážná hudba
Povolání operní pěvkyně; lektorka zpěvu a hudební pedagožka
Hlasový obor lyrický soprán
Aktivní roky 1970 - současnost
Vydavatelé Supraphon, Decca Classics, Arthaus, Unitel Classica, Universal Music aj.
Ocenění národní umělec (1985)
medaile Za zásluhy (2008)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gabriela Beňačková-Čápová (* 25. března 1947 Bratislava) je česká operní pěvkyně – sopranistka slovenského původu. Kritici její tzv. spinto lyrický soprán nazývali hlasem s pověstnou „slovanskou slzou“ nebo jej doplňovali přívlastkem stříbrný.[1] Manžel: Josef Čáp (herec)

Umělecké začátky[editovat | editovat zdroj]

Od dětství se věnovala baletu, hře na klavír a zpěvu. Zpívala v dětském sboru Československého rozhlasu v Bratislavě. Od roku 1962 studovala zpěv na bratislavské konzervatoři u M. Móryové, v letech 19661967 u T. Kresákové na konzervatoři v Žilině a v letech 19671971 studovala na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě u A. Korinské a absolvovala u Jana Blaha. V roce 1969 se stala laureátkou Janáčkovy pěvecké soutěže v Luhačovicích a absolutní vítězkou Dvořákovy soutěže v Karlových Varech. Na základě těchto úspěchů ji nabídl ředitel Národního divadla v Praze Přemysl Kočí angažmá [1].

Provdala se za svého uměleckého partnera z Národního divadla, herce Josefa Čápa, se kterým má dceru a se kterým žila až do jeho smrti v roce 2002. Po rozdělení státu přijala české státní občanství.

Pěvecká kariéra[editovat | editovat zdroj]

Od srpna roku 1970 se stala členkou a později sólistkou opery Národního divadla v Praze, kde až do roku 1997 zpívala mnohé role českého, ruského a italského repertoáru . Od roku 1974 byla současně sólistkou Vídeňské státní opery. Zde vystoupila na téměř 150 představeních v celkem 13 rolích, z nichž nejvýznačnější jsou Rusalka A. Dvořáka, Jenůfa L. Janáčka a Desdemona G. Verdiho, dále pak Maddalena di Coigny z Giordanovy opery André Chénier (kde Beňačková stála po boku Plácida Dominga a Piera Cappuccilliho) nebo Markétka z Gounodova Fausta, ze kterýchžto jsou dochovány videozáznamy. Ve Vídni se Beňačková získala své stálé publikum a za své umělecké výkony zde získala titul „komorní pěvkyně“ (Kammersängerin).[2] Vídeňské obecenstvo se s Gabrielou Beňačkovou rozloučilo v roce 1997, kdy zde pěvkyně v roli Senty z Wagnerova Bludného Holanďana naposledy zpívala.[3]

Po nastoupení do Vídeňské státní opery následovala celá řada operních dómů. V San Francisco Opera debutovala v roce 1986 v roli Jenůfy po boku skvělých kolegů a pozdějších dobrých přátel – polského tenoristy Wiesława Ochmana coby Lacy a amerického tenoristy Neila Rosensheina, navíc pod taktovkou dirigenta a janáčkovského experta sira Charlese Mackerrase, kterého také s Beňačkovou vždy pojilo hluboké přátelství. Vrátila se sem v roce 1989, kdy spolu s americkým barytonistou Samuelem Rameyma tenorem Dennisem O'Neillem ztvárnila v Boitově opeře Mefistofele jak lyrickou roli Markétky, tak dramatickou postavu Heleny Trojské (inscenace je zaznamenána na videonahrávce společnosti RM Arts[4]).[5] Během návratu ze San Francisca byla neplánovaně pozvána do opery v Los Angeles, aby prakticky bez zkoušení zastoupila záhadně onemocnělou Danielu Dessi v roli Desdemony ve Verdiho opeře Otello. Zde si opět zazpívala společně s Plácidem Domingem; kritikové Beňačkovou ocenili jak za neobvykle krásný hlas a zpěv, tak i za úchvatné herecké ztvárnění Desdemony.[6]

Veliký zlom v kariéře Gabriely Beňačkové nastal v roce 1983, kdy byla pěvkyně po sporech s vedením Národního divadla v Praze obsazena do role Libuše ze Smetanovy stejnojmenné opery na slavnostním představení ku příležitosti znovuotevření první české scény. V 80. a především v 90. letech nastal vrchol kariéry, když se ve Spojených státech objevila Gabriela Beňačková v New Yorku– nejprve v Carnegie Hall, kde pod taktovkou dirigentky Eve Queler a mnohdy po boku americké pěvkyně Leonie Ryšanek koncertně reprezentovala českou hudbu jako Libuše na představení, jež je kritiky dodnes hodnoceno jako "legendární",[7] dále jako Rusalka, Jenůfa nebo Káťa Kabanová. V roce 1991 poprvé zpívala na prknech Metropolitní opery v New Yorku, kde debutovala na premiéře Janáčkovy Káťi Kabanové v hlavní roli, a zpívala zde téměř 40 představení až do roku 1999.[8] Americký deník Wall Street Journal po "metropolitním" debutu okomentoval soprán Gabriely Beňačkové jako "ten nejúchvatnější hlas na světě".[9] Kromě Káti zde vystoupila na premiéře Dvořákovy Rusalky. Princem jí zde byl přítel a kolega ze San Francisca, americký lyrický tenorista Neil Rosenshein (tamější kritika označila její výkon za vzorový a zdůraznila čistotu jejího hlasu a nádherně tvarované fráze a vysoké tóny).[10] S ansámblem Metropolitní opery se Beňačková zúčastnila také dvou turné ve Španělsku a v Nikaragui, kde se představila jako Leonora v Beethovenově Fideliovi. Rolí, kterou se s touto operní scénou Beňačková rozloučila, byla v roce 1999 Verdiho Desdemona.

Po roce 2000 se Gabriela Beňačková začala postupně stahovat z aktivního uměleckého života, což bylo způsobeno vážnou nemocí její matky.[11] O rok později se po delší odmlce objevila na jevišti, když v Národním divadle Brno zpívala svou vysněnou roli Emilie Marty na výroční premiéře Janáčkovy opery Věc Makropulos.[12] Aktivní kariéru Gabriela Beňačková ukončila oficiálně koncertním turné v roce 2008, které vyvrcholilo recitálem v Rudolfinu s Českou filharmonií pod taktovkou Vladimíra Válka. V současné době zpívá pouze příležitostně a věnuje se spíše pedagogice (své žáky má jak v Česku a na Slovensku, tak např. na Vídeňské konzervatoři či na Manhattan School of Music. Mezi umělce, kteří se u Gabriely Beňačkové pěvecky zdokonalují, patří mj. mezzosopranistka Natalia Krone, sólistka Národního Divadla v Praze sopranistka Anda-Louise Bogza či tenorista Jakub Pustina, se kterým již několik let pořádají pěvecká turné, vánoční koncerty a spoluorganizují Mezinárodní hudební festival v Rychnově nad Kněžnou.

V roce 2012 se po dlouhé odmlce Gabriela Beňačková ve svých pětašedesáti letech rozhodla pro "jevištní comeback", kdy zpívala na Salcburském operním festivalu náročný part Hraběnky de la Roche v Zimmermannových Vojácích. Kritické ohlasy byly velice příznivé a Beňačková se tak v Salcburku objevuje pravidelně. V roce 2015 se dokonce vrátila na prkna milánského Teatro alla Scala. Spolupracuje také s českou hudební skladatelkou Sylvií Bodorovou.

Za svou kariéru nahrála vlastní operní komplety a byla sólistkou na nahrávkách vokálně-symfonického repertoáru několika nahrávacích studií, který také prezentovala koncertně. Oceňované jsou její nahrávky Janáčkovy Glagolské mše, Dvořákovy Stabat Mater, Beethovenovy 9. symfonie nebo monumentální Schönbergovy kantáty Písně z Gurre. Jednou z jejich posledních nahrávek byla Janáčkova Káťa Kabanová pod taktovkou Charlese Mackerrase v roce 1999 pro studio Supraphon.[13]

Umělecký profil[editovat | editovat zdroj]

Gabriela Beňačková po recitálu s Jakubem Pustinou v Třinci 26. ledna 2017

Šíře repertoáru Gabriely Beňačkové je neobvyklá, ovšem největší úspěchy vždy sklízela coby představitelka lyrických sopránových rolí. Bezpochyby se stala nejvýraznější a nejznámější představitelkou Jenůfy z opery Její pastorkyňa Leoše Janáčka.[zdroj?] Tu zpívala na více než 1000  představeních po celém světě včetně Spojených států nebo Japonska. Janáčka dále reprezentovala v rolích Káti Kabanové, Lišky Bystroušky či Emilie Marty.

Dvořákovu Rusalku nazpívala např. na nahrávce z roku 1982Václavem Neumannem coby dirigentem a Wiesławem Ochmanem, především však proslavila inscenaci Rusalky od Otto Schenka, v níž se v hlavní roli představila na prknech Vídeňské státní opery v roce 1987 a na vůbec prvním uvedení tohoto díla v Metropolitní opeře v New Yorku v roce 1993. Americká operní zpěvačka Renée Fleming, která po roce 2000 často zpívala Rusalku, označila Gabrielu Beňačkovou za svůj velký pěvecký vzor.[14] Obě pěvkyně společně zpívaly na Salcburském festivalu jako „matka a dcera“ ve Straussově opeře Arabella.

Co se týče světového lyrického či spinto-lyrického repertoáru, účinkovala Beňačková ve verdiovských rolích, především jako krásná Desdemona z opery Otello nebo Amelia z Maškarního plesu, dále jako Líza z Čajkovského Pikové dámy, Taťána z Evžena Oněgina (tu zpívala mj. i v Buenos Aires či ve Velkém divadle v Moskvě), Mimi z Pucciniho Bohémy (také po boku dalšího věrného osobního přítele Luciana Pavarottiho).

Díky své hlasové technice ovšem mohla Gabriela Beňačková zpívat i nejrůznější role v operách dramatických – v londýnské Royal Opera House v Covent Garden, v edinburské Usher Hall či v Metropolitní opeře zpívala Leonoru z Beethovenova Fidelia, dále se představila jako Senta z Bludného Holanďana, Ariadna v Ariadne auf Naxos, Alžběta v Tannhäuseru (a v dalších wagnerovských rolích) nebo Salomé ve stejnojmenné Straussově opeře. Propůjčila také svůj hlas filmové postavě Emy Destinnové (zde ji hrála Božidara Turzonovová) v životopisném filmu Božská Ema, dále ji lze slyšet v americkém filmu Řidič slečny Daisy, v českém filmu Tajemství hradu v Karpatech nebo v televizní inscenaci Rusalky od režiséra Petra Weigla z roku 1977.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Výběr z nahrávek[editovat | editovat zdroj]

  • BEETHOVEN, Ludwig van. Fidelio [DVD - živá nahrávka]. Gabriela Beňačková, Josef Protschka, Robert Lloyd, Monte Pederson. Orchestr Královské opery Covent Garden, dir. Christoph von Dohnányi. Londýn: Arthaus, 1991.
  • BEETHOVEN, Ludwig van. Symfonie č. 9 [CD]. Gabriela Beňačková, Marjana Lipovsek, Gosta Winbergh, Hermann Prey. Vídeňští filharmonikové, dir. Claudio Abbado. Vídeň: Universal Music, 1987. 00028941959829.
  • BOITO, Arrigo. Mefistofele. [DVD - živá nahrávka]. Gabriela Beňačková, Samuel Ramey, Dennis O'Neill, Judith Christin. Orchestr Opery San Francisco, dir. Maurizio Arena. San Francisco: Arthaus Music, 1989. CN100415.
  • BODOROVÁ, Sylvie. Juda makabejský [CD - živá nahrávka]. Gabriela Beňačková, Aleš Briscein, Ivan Kusnjer, Pavel Landovský, Eva Salzmannová, Otakar Brousek. Symfonický orchestr Českého rozhlasu, dir. Vladimír Válek. Praha: Arco Diva, 2004.
  • DVOŘÁK, Antonín. Rekviem [CD]. Gabriela Beňačková, Brigitte Fassbaender, Thomas Moser, Jan-Hendrik Rootering. Česká filharmonie, dir. Wolfgang Sawallisch. Praha: Supraphon Records, 1988. SU 10 4241-2.
  • DVOŘÁK, Antonín. Rusalka [CD]. Gabriela Beňačková, Wiesław Ochman, Richard Novák, Drahomíra Drobková. Česká filharmonie, dir. Václav Neumann. Praha: Supraphon Records, 1984. SU 3717-2.
  • DVOŘÁK, Antonín. Rusalka [CD - živá nahrávka]. Gabriela Beňačková, Peter Dvorský, Jevgenij Něstěrenko, Eva Randová. Orchestr Vídeňské státní opery, dir. Václav Neumann. Vídeň: Orfeo d'or, 1987. ADD4154965.
  • DVOŘÁK, Antonín. Stabat Mater [CD]. Gabriela Beňačková, Ortrun Wenkel, Peter Dvorský. Česká filharmonie, dir. Wolfgang Sawallisch. Praha: Supraphon Records, 1983. SU 10 3561-2.
  • DVOŘÁK, Antonín - JANÁČEK, Leoš - MARTINŮ, Bohuslav. Songs/Lieder (Písně) [CD]. Gabriela Beňačková, Rudolf Firkušný (piano). New York: RCA Records Victor Red Seal, 1993. RCA 60823. --- (ocenění Grammy Awards)[16]
  • GIORDANO, Bruno. Andrea Chenier [DVD - živá nahrávka]. Gabriela Beňačková, Plácido Domingo, Pierro Cappuccilli, Rohangiz Yachmi, Czesława Slania. Orchestr Vídeňské státní opery, dir. Nello Santi. Vídeň: Deutscher Grammophon, 1981.
  • JANÁČEK, Leoš. Glagolská mše [CD]. Gabriela Beňačková, Eva Randová, Vilém Přibyl, Sergej Kopčák. Filharmonie Brno, dir. Charles Mackerras. Praha: Supraphon Records, 1996. SU 3045-2.
  • JANÁČEK, Leoš - MARTINŮ, Bohuslav. Glagolská mše - Polní mše [CD - živá nahrávka]. Gabriela Beňačková, Věra Soukupová, František Livora, Karel Průša, Václav Zítek. Česká filharmonie, dir. Václav Neumann. Praha: Panton - Supraphon Records, 1978. SU 81 1217-2.
  • JANÁČEK, Leoš. Její pastorkyňa [CD]. Gabriela Beňačková, Naděžda Kniplová, Vilém Přibyl, Vladimír Krejčík. Orchestr a sbor Janáčkova divadla v Brně, dir. František Jílek. Praha: Supraphon Records, 1979. SU 3869-2.
  • JANÁČEK, Leoš. Její pastorkyňa [CD - živá nahrávka]. Gabriela Beňačková, Leonie Ryšanek, Wiesław Ochman, Peter Kazaras. Opera Orchestra of New York, dir. Eve Queler. New York: BIS Records, 1994. B0000016.
  • JANÁČEK, Leoš. Káťa Kabanová [CD]. Gabriela Beňačková, Peter Straka, Dagmar Pecková, Eva Randová. Česká filharmonie, dir. Charles Mackerras. Praha: Supraphon Records, 1997. SU 3291-2. --- (ocenění Preis der deutschen Schallplattenkritik 1998, Choc du Monde de la Musique 1988 a Cannes Classical Award 1999)
  • JANÁČEK, Leoš. Věc Makropulos [DVD - živá nahrávka]. Gabriela Beňačková, Roman Sadnik, Pavel Kamas, Zdeněk Šmukař, Monika Brychtová, Zoltán Korda. Orchestr a sbor Janáčkova divadla v Brně, dir. Oliver von Dohnányi. Česká televize, 2001.
  • LEHÁR, Franz. Země úsměvů [CD]. Gabriela Beňačková, Jiřina Marková, Miroslav Dvorský, Miroslav Kopp. Česká filharmonie, dir. Libor Pešek. Praha: Supraphon Records, 1996. SU 3069-2.
  • MAHLER, Gustav. Symfonie č. 2 "Vzkříšení" [CD]. Gabriela Beňačková, Eva Randová. Česká filharmonie, dir. Václav Neumann. Praha: Supraphon Records, 1982. SU 11 1971-2.
  • PUCCINI, Giacomo. La Bohème (Bohéma) [CD - živá nahrávka]. Gabriela Beňačková, Luciano Pavarotti, Madelyn Renee, Georg Tichy. Orchestr Vídeňské státní opery, dir. Julius Rudel. Vídeň: Orfeo d'or, 1986.
  • SMETANA, Bedřich. Libuše [CD - živá nahrávka]. Gabriela Beňačková, Václav Zítek, Eva Děpoltová, Věra Soukupová, Marie Veselá, Karel Průša, René Tuček, Leo Marian Vodička. Orchestr a sbor Národního divadla v Praze, dir. Zdeněk Košler. Praha: Supraphon Records, 1983. SU 11 1276-2.
  • SMETANA, Bedřich. Prodaná nevěsta [DVD]. Gabriela Beňačková, Peter Dvorský, Richard Novák, Miroslav Kopp, Marie Veselá. Česká filharmonie, dir. Zdeněk Košler. Prahja: Supraphon Records, 1982. SU 3707-2.
  • STRAUSS, Richard. Arabella [DVD - živá nahrávka]. Gabriela Beňačkové, Renée Fleming, Thomas Hampson, Albert Dolmen. Staatskapelle Dresden, dir. Christian Thielemann. Salcburk: Unitel Classica, 2014.
  • VERDI, Giuseppe. Messa per Rossini [DVD - živá nahrávka]. Gabriela Beňačková, Florence Quivar, James Wagner, Alexandru Agache, Aage Haughland. Symfonický orchestr Stuttgart, dir. Helmut Rilling. Berlín: Kultur Video, 1990.
  • VERDI, Giuseppe. Otello [CD - živá nahrávka]. Gabriela Beňačková, Plácido Domingo, Sherrill Milnes. Orchestr opery v Los Angeles, dir. Lawrence Foster. Los Angeles: Music Center Records, 1986.
  • Gabriela Beňačková in Prague (písňový recitál - Mozart, Strauss, Schneider-Trnavský, Dvořák, Verdi, Caccini) [CD - živá nahrávka]. Gabriela Beňačková, Ronald Schneider (piano). Praha: Supraphon Records, 1995. SU 3027-2.
  • Gabriela Beňačková: Arias (Árie ze světových a českých oper - Janáček, Dvořák, Smetana, Čajkovskij, Verdi, Puccini) [CD]. Gabriela Beňačková, Peter Straka, Vilém Přibyl. Česká filharmonie, dir. Bohumil Gregor, Václav Neumann a Charles Mackerras. Praha: Supraphon Records, 2005. SU 3853-2.
  • Gabriela Beňačková: Sento Amor (písňový recitál - Caccini, Paisiell, Koželuh, Granados, Santórsola, Villa-Lobos, Ponce, Castelnuovo-Tedesco, Giordani, Pergolesi, Scarlatti, Händel) [CD]. Gabriela Beňačková, Lubomír Brabec (kytara). Praha: Arco Diva - Ultraphon, 1994. UP 0003-2 231.
  • Gabriela Beňačková: Slovak Songs (písňový recitál - Schneider-Trnavský, Bodorová) [CD] Gabriela Beňačková, Štefan Margita, Kateřina Englichová, Katarína Bachmannová. Praha: Zentiva UP, 2005. UP0001-2 131.[17]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Tamara Vrla. Gabriela Beňačková: Janáček psal nejspíš všechny ty krásné role přímo pro mne [online]. Dativ.cz, [cit. 2016-09-05]. Dostupné online.  
  2. STEHLÍK, Luboš. Gabriela Beňačková: mou Mekkou je Met [online]. [cit. 2016-09-05]. Dostupné online.  
  3. Vorstellungen mit Gabriela Beňačková | Spielplanarchiv der Wiener Staatsoper. db-staatsoper.die-antwort.eu [online].  [cit. 2016-09-05]. Dostupné online.  
  4. LARGE, Brian. Boito - Mefistofele / Arena, Ramey, Benackova, San Francisco Opera. [s.l.] : Kultur Video. Dostupné online.  
  5. San Francisco Opera Performance Archive. archive.sfopera.com [online].  [cit. 2016-09-05]. Dostupné online.  
  6. BERNHEIMER, MARTIN. Domingo, Benackova Triumph : Music Center In Opera (again) With 'Otello'. Los Angeles Times. 1986-10-09. Dostupné online [cit. 2016-09-05]. ISSN 0458-3035. (en-US) 
  7. HENAHAN, Donal. THE OPERA: BENACKOVA IN SMETANA'S 'LIBUSE'. The New York Times. 1986-03-14. Dostupné online [cit. 2016-09-05]. ISSN 0362-4331.  
  8. INC., Inmagic,. Metropolitan Opera Association. archives.metoperafamily.org [online].  [cit. 2016-09-05]. Dostupné online.  
  9. AFFRON, Charles; AFFRON, Mirella Jona. Grand Opera: The Story of the Met. [s.l.] : Univ of California Press. 469 s. Dostupné online. ISBN 9780520958975. (anglicky)  
  10. ROTHSTEIN, Edward. Review/Opera; A Nymph in Forbidden Realms of Desire. The New York Times. 1993-11-13. Dostupné online [cit. 2016-09-05]. ISSN 0362-4331.  
  11. VRLA, Tamara. Gabriela Beňačková: Janáček psal nejspíš všechny ty krásné role přímo pro mne [online]. [cit. 2016-09-05]. Dostupné online.  
  12. Sopranistka Beňačková ozdobí premiéru. iDNES.cz [online]. 2001-05-24 [cit. 2016-09-05]. Dostupné online.  
  13. A.S., SUPRAPHON. Janáček: Káťa Kabanová. Opera o 3 dějstvích - komplet - Česká filharmonie, Sir Charles Mackerras. Supraphonline.cz [online].  [cit. 2016-09-05]. Dostupné online.  
  14. Matka a dcera v salcburské Arabelle? Gabriela Beňačková a Renée Fleming! | OperaPlus [online]. 2014-04-07, [cit. 2016-09-05]. Dostupné online. (cs-CZ) 
  15. HUNDREDS NOMINATED FOR GRAMMYS. DeseretNews.com. 1994-01-10. Dostupné online [cit. 2016-12-26].  
  16. Český hudební slovník osob a institucí. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online].  [cit. 2016-11-29]. Dostupné online.  
  17. Review (no sung texts or translations)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Alexander Buchner: Opera v Praze. Praha : Panton, 1985, str. 188
  • Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha : Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 35–36.  
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha : Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 34.  
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 20, 61
  • Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 380, 400
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 74.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]