Petr Weigl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Petr Weigl
Petr Weigl
Petr Weigl
Narození 16. března 1939
Brno, Protektorát Čechy a Morava
Vzdělání FAMU
Povolání režisér, dramaturg
Web http://www.petrweigl.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Weigl (* 16. března 1939, Brno) je český filmový, televizní a divadelní režisér a dramaturg.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Petr Weigl je znám především jako filmový režisér nekonvenčních hudebních a operních děl s osobitou mírou stylizace (Radúz a Mahulena 1970; Rusalka 1977; The Turn of Screw / Pod koly osudu 1984; Die Winterreise / Zimní cesta 1994). Patří ke špičkovým světovým umělcům tohoto žánru.

Jeho hlavním úsilím ve filmové operní tvorbě, bylo zapůsobit přesvědčivě dramtickým dějem. Při obsazování svých operních děl, proto vesměs dával přednost hercům před operními pěvci.

Více než pětatřicet tvůrčích let pracoval pro Československou televizi, ale také pro německé veřejnoprávní kanály ARD a ZDF a pro britskou BBC a Channel Four.

Mimo tuto dominantní filmovou linii své tvorby pracoval také na několika baletních a operních inscenacích v pražském Národním divadle, v Národním divadle v Bratislavě, v Espace Pierre Cardin v Paříži, V Deutsche Oper Berlín, Teatro Maestranza v Seville a Bavorské státní Opeře v Mnichově. Velkým úspěchem byla jeho inscenace Straussovy opery Salome v berlínské Deutsche Oper, která byla přenášena televizemi do celého světa.

Za svou tvorbu obdržel řadu mezinárodních ocenění, mj. Prix Italia za film Bludiště moci (1969) a za adaptaci baletu Sergeje Prokofjeva Romeo a Julie (1971). Dvakrát byl ocěněn jako finalista na cenu Emmy Award v USA (1983 za Turn of the Screw a 1986 za Noc z olova).[1] Obdržel cenu FITESu Trilobit 1968 a Trilobit 1994. Byl oceněn na festivalu Zlatá Praha.

V roce 2008 získal od Českého filmového a televizního svazu FITES cenu Vladislava Vančury za celoživotní rozvoj hudebně dramatických forem v televizi a ve filmu.[2]

V březnu 2016 obdržel také zvláštní cenu Kolegia Cen Thálie za mimořádný umělecký přínos českému divadelnímu umění.[3]

Kromě režie působil Petr Weigl jako dramaturg, v letech 1961-1976 v Československé televizi, po té v baletu Národního divadla. Byl prvním dramaturgem baletu ND a v roce 1989 byl souborem baletu ND jmenován čestným šéfem baletu ND.

Petr Weigl se svým výjimečným dílem zařadil mezi nejvýznamnější a nejinspirativnější tvůrce hudebních filmů. Jeho jméno znají diváci zejména v Německu, ale také ve Velké Británii a dalších zemích. Své nadšené obdivovatele má i mezi českým a slovenským publikem.

Pracoval s celou řadou špičkových interpretačních i hereckých osobností - v titulcích jeho filmů se objevují slavná jména jako jsou dirigenti - Mackeras, Davis, Solti, Sinopoli, Rostropovič, Pešek, pěvci jako Sutherland, Pavarotti, Donath, Tourangeou, Ghiaurov, Fassbaender, Dvorský, Beňačková, Gedda, Višněvská, Estés, Malfitano, Hampson, tanečníci Bortoluzzim, Fracci, Kafka ,Klimentová, Harapes, Pontois, herci Vášáryová, Biehn, Clay, Citti, Tříska, Medřická, Kňažko, Hlaváčová atd.

Deset jeho filmů je na mezinárodním DVD komerčním trhu.

Režijní filmografie[editovat | editovat zdroj]

Díla o Petru Weiglovi[editovat | editovat zdroj]

  • BECHTOLDOVÁ, Alena. Svět Petra Weigla. Praha : Odeon, 1993. ISBN 80-207-0426-4. S. 157. (česky)  
  • GEN, TV dokument, režie: Zdeněk Troška, 14 minut, 1995.
  • Fascinace hudbou a filmem - Petr Weigl, TV dokument, 59 minut, 2004, Martin Dostál
  • Dokument o natáčení "Utrpení sv. Sebastiána", Jan Špáta, pro televizi ARD
  • Dokument o natáčení "Olověné noci", Jan Špáta, pro televizi ARD
  • Dokument o natáčení "Marie Stuardy" Alena Bechtoldová, pro televizi ZDF
  • Weigl Petr: " Hledání smyslu" Filmy, myšlenky a reflexe, publikace Praha, 2013. ISBN 978-80-260-4691-2

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Fascinace hudbou a filmem - Petr Weigl, Česká televize
  2. Cenu Vladislava Vančury převzal Petr Weigl, 26. 1. 2008, Týden.cz
  3. ČTK. Ceny Thálie za celoživotní mistrovství získali mimo jiné Zindulka a Županič. Lidovky.cz [online]. 2016-03-26 [cit. 2016-03-26]. Dostupné online.  
  4. Utrpení svatého Šebestiána [online]. Česká televize, [cit. 2016-03-29]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]