Asrael (symfonie)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Asrael – Smuteční symfonie pro velký orchestr c-moll op. 27 (1905/06) je pětivětá symfonie českého skladatele Josefa Suka.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Suk začal symfonii komponovat na začátku r. 1905, asi osm měsíců po smrti svého tchána Antonína Dvořáka. Skladbu nazval podle anděla smrti, který má v islámu a v některých židovských tradicích jméno Azrael (Asrael). O necelého půl roku později, 6. června 1905, když dokončil skici prvních tří vět, zemřela v pouhých osmadvaceti letech jeho manželka, Dvořákova dcera Otilie.[1] Suk se ke kompozici dokázal vrátit až po roce; nepřipojil oslavnou závěrečnou větu, jíž mělo dílo jakožto vzpomínka na Dvořákův život a tvorbu původně končit, nýbrž dvě pomalé věty, reflektující smrt, ztrátu, odloučení, bolest a smíření. Partituru dokončil 4. října 1906, skladbu věnoval "vznešené památce Dvořákově a Otilčině".

Symfonie měla premiéru 3. února 1907 pod vedením Karla Kovařovice v Národním divadle. Koncertními mistry orchestru ND byli Sukovi spoluhráči v Českém kvartetu Karel Hoffmann a Jiří Herold.

Hudební struktura[editovat | editovat zdroj]

Symfonie má pět vět:

  1. věta: Andante sostenuto
  2. věta: Andante
  3. věta: Vivace
  4. věta: Adagio
  5. věta: Adagio e maestoso.

Celým dílem prochází sevřený motiv, který zprvu působí zprvu nemilosrdně a chladně, ve smířlivém závěru díla však vyznívá jako slavnostní chorál. Autor zde dále zpracovává jeden z motivů svého staršího díla Pohádka op. 16, který nyní získává velkou závažnost jako "motiv smrti". Ačkoli symfonie obsahuje citáty z Dvořákova díla – v druhé větě hlavní motiv z jeho Rekviem, ve střední části třetí věty názvuk na Lovcovu píseň z Rusalky –, Dvořákův vliv na kompozici již není znát. Sukův hudební jazyk spíše směřuje k moderní harmonii a polyfonii.[2]

Provedení díla trvá něco přes hodinu.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Pikola, 2 flétny, 2 hoboje, anglický roh, 2 klarinety in B (A, Es), basklarinet, 2 fagoty, kontrafagot, 6 lesních rohů (5. a 6. ad lib.), 3 pozouny, 3 trubky, tuba, tympány, triangl, činely, velký buben, harfa a smyčce.

Významné nahrávky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Asrael - Symphonie c-moll op. 27 na německé Wikipedii.

  1. Dopisy o životě hudebním i lidském, str. 60
  2. Vysloužil, Hudební slovník pro každého, str. 518

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Suk, Josef: Dopisy o životě hudebním i lidském, vyd. Jana Vojtěšková, Praha: Edition Bärenreiter 2005, ISBN 80-86385-31-0.
  • Vysloužil, Jiří: Hudební slovník pro každého, sv. II. Vizovice: Lípa 2001 ISBN 80-86093-23-9.
  • Roubíček, Vít: Josef Suk, in: Asrael, A Summer's Tale, The Ripening, Epilogue, Fairy Tale, Praga (Czech Philharmonic Orchestra, cond. Václav Neumann, Libor Pešek) (doprovodný text k CD). Praha: Supraphon, SU 3864-2.