Vídeňští filharmonikové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vídeňští filharmonikové / Wiener Philharmoniker
Zlatý sál Spolku přátel hudby (Musikverein)
Zlatý sál Spolku přátel hudby (Musikverein)
ZakladatelOtto Nicolai
Vznik1842
Typsymfonický orchestr
Právní formapříspěvková organizace
Účelkultura
SídloRakouskoRakousko Rakousko
MístoMusikverein ve Vídni
Klíčové osobyOtto Nicolai (zakladatel)
OceněníHudební cena Herberta von Karajana (2014)
Birgit Nilsson Prize (2014)
Oficiální webwww.wienerphilharmoniker.at
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vídeňští filharmonikové na koncertu pod širým nebem u zámku Schönbrunn v roce 2009

Vídeňští filharmonikové, někdy také Vídeňská filharmonie nebo Vídeňští filharmonici (německy Wiener Philharmoniker), je jeden z nejuznávanějších symfonických orchestrů klasické hudby na světě. Byl založen roku 1842 a sídlí ve Vídni. Roku 2006 byl zvolen nejlepším evropským orchestrem vážné hudby.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Orchestr byl založen 28. března 1842 Otto Nicolaiem (1810–1849). Do roku 1933 si volili filharmonikové pro každou sezónu dirigenta, který poté dirigoval všechny abonentní koncerty (nenesl však titul šéfdirigenta). Od tohoto roku se od této praxe ustoupilo a orchestr vedlo v sezóně více hostujících dirigentů angažovaných na určité koncerty nebo turné. Zvláštní režim byl v letech 19331937, kdy byl angažován Arturo Toscanini a také v letech 19331945 a 19471954, kdy byl v angažmá Wilhelm Furtwängler, který zastával do roku 1954 post uměleckého vedoucího. Významnou roli v historii orchestru hrál dirigent Bruno Walter ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století, který s filharmoniky nastudoval díla Gustava Mahlera, někdejšího dirigenta orchestru.

S orchestrem spolupracovalo velké množství významných dirigentů, zvláště dlouhá byla spolupráce s dirigenty Karlem Böhmem, Herbertem von Karajanem a čestným členem orchestru Leonardem Bernsteinem spolupracujícím od roku 1966.

Tradičním se stal Novoroční koncert (Neujahrskonzert) Vídeňských filharmoniků. Poprvé se vlastně uskutečnil v roce 1941, když jeho předchůdcem byl silvestrovský koncert roku 1939. Na programu jsou především díla dynastie Straussů s obvyklým přídavkem valčíku Na krásném modrém DunajiPochodem Radeckého. Koncerty se konají ve Zlatém sále budovy Společnosti přátel hudby (Gesellschaft der Musikfreunde in Wien), nazývaného též Musikverein. Vyznačují se krásnou květinovou výzdobou sálu a jsou pravidelnou součástí televizního programu téměř po celém světě.

Orchestr také pořádá Koncerty letní noci (Sommernachtskonzerte, Open Air) v parku zámku Schönbrunn ve Vídni, které jsou rovněž přenášeny televizí do mnoha zemí a jsou zakončeny velkým ohňostrojem. Dirigentem koncertu pořádaného dne 7. června 2012 byl Gustavo DudamelVenezuely, současný hlavní dirigent Los Angeles Philharmonic Orchestra.

Organizace[editovat | editovat zdroj]

Vídeňští filharmonici jsou soukromé sdružení. Orchestr je složen z členů orchestru Vídeňské státní opery. Stanovy spolku určují, že členem filharmoniků se může stát pouze hudebník s tříletou praxí v tomto operním orchestru. Od roku 1997 smějí být členy filharmoniků i ženy.

Zvuk orchestru[editovat | editovat zdroj]

Obsazení orchestru se v sekcích žestě a bicí liší od obvyklého obsazení velkých orchestrů, což má vliv na výsledný zvuk orchestru. Smyčce jsou obvyklé, ale s důrazem na tradiční zvuk, noví členové smyčcové sekce se mu učí od zkušenějších hráčů. Označuje se také jako „Wiener Posaunenklang“.

Zvuk orchestru je historicky autentický a odpovídá stylu vídeňské klasiky a vídeňské školy.[2]

Dirigenti[editovat | editovat zdroj]

Philharmonische Academie 1842–1860[editovat | editovat zdroj]

Abonentní dirigenti 1860–1933[editovat | editovat zdroj]

Hostující dirigenti 1933–1945[editovat | editovat zdroj]

Hostující dirigenti od roku 1945[editovat | editovat zdroj]

Jméno Počet abonentních koncertů Léta působení
Böhm, KarlKarl Böhm 57 1952–1980
Abbado, ClaudioClaudio Abbado 41 + 1967–
Mehta, ZubinZubin Mehta 29 + 1964–
Maazel, LorinLorin Maazel 28 + 1962–
Knappertsbusch, HansHans Knappertsbusch 26 1947–1964
Furtwängler, WilhelmWilhelm Furtwängler 22 1947–1954
von Karajan, HerbertHerbert von Karajan 18 1946–1985
Krauss, ClemensClemens Krauss 14 1947–1954
Previn, AndréAndré Previn 14 + 1978–
Bernstein, LeonardLeonard Bernstein 13 1966–1988
von Dohnányi, ChristophChristoph von Dohnányi 13 + 1975–
Haitink, BernardBernard Haitink 12 + 1972–
Kubelík, RafaelRafael Kubelík 11 1954–1971
Rossi, MarioMario Rossi 10 1953–1963
Stein, HorstHorst Stein 10 1970–2008
Levine, JamesJames Levine 09 + 1982–
Muti, RiccardoRiccardo Muti 09 + 1975–
Schuricht, CarlCarl Schuricht 08 1956–1965
Solti, GeorgGeorg Solti 08 1961–1997
Giulini, Carlo MariaCarlo Maria Giulini 07 1984–2005
Leinsdorf, ErichErich Leinsdorf 07 1947–1993
Mitropoulos, DimitriDimitri Mitropoulos 07 1956–1960
Cluytens, AndréAndré Cluytens 05 1955–1958
Ormandy, EugeneEugene Ormandy 05 1956–1969
Szell, GeorgeGeorge Szell 05 1966–1968
Andreae, VolkmarVolkmar Andreae 04 1947–1949
Krips, JosefJosef Krips 04 1945–1947
Neumann, VáclavVáclav Neumann 04 1987–1995
Ozawa, SeijiSeiji Ozawa 04 + 1990–
Jansons, MarissMariss Jansons 04 +
Thielemann, ChristianChristian Thielemann 04 +
Mackerras, CharlesCharles Mackerras 04 + 1979–
Jochum, EugenEugen Jochum 03 1972–1982
Kertész, IstvánIstván Kertész 03 1964–1972
Kleiber, CarlosCarlos Kleiber 09 1974–1994
Davis, ColinColin Davis 02 + 1988–
Egk, WernerWerner Egk 02 1962–1971
Iwaki, HiroyukiHiroyuki Iwaki 02 1977–1978
Krueger, KarlKarl Krueger 02 1946
Monteux, PierrePierre Monteux 02 1959–1960
Moralt, RudolfRudolf Moralt 02 1945–1947
Prêtre, GeorgesGeorges Prêtre 02 + 1963–
Gatti, DanieleDaniele Gatti 02 +
Ansermet, ErnestErnest Ansermet 01 1951
Barbirolli, JohnJohn Barbirolli 01 1967
Barenboim, DanielDaniel Barenboim 01 + 1991–
Binder, ErichErich Binder 01 1981
Blacher, BorisBoris Blacher 01 1963
Busch, FritzFritz Busch 01 1950
Chailly, RiccardoRiccardo Chailly 01 1980
Ferencsik, JánosJános Ferencsik 01 1982
Fortner, WolfgangWolfgang Fortner 01 1969
Fricsay, FerencFerenc Fricsay 01 1961
Georgescu, GeorgeGeorge Georgescu 01 1962
Graf, HansHans Graf 01 1987
Hager, LeopoldLeopold Hager 01 1982
Harnoncourt, NikolausNikolaus Harnoncourt 01 + 1984–
Heiller, AntonAnton Heiller 01 1968
Hindemith, PaulPaul Hindemith 01 1963
Keilberth, JosephJoseph Keilberth 01 1952
Chačaturjan, AramAram Chačaturjan 01 1961
Martin, FrankFrank Martin 01 1967
Melles, CarlCarl Melles 01 1970
Paray, PaulPaul Paray 01 1946
Prick, ChristophChristoph Prick 01 1978
Prohaska, FelixFelix Prohaska 01 1945
Richter, KarlKarl Richter 01 1974
Rožděstvenskij, Gennadij NikolajevičGennadij Nikolajevič Rožděstvenskij 01 1978
Sawallisch, WolfgangWolfgang Sawallisch 01 1986
Schirmer, UlfUlf Schirmer 01 1992
Skrowaczewski, StanislawStanislaw Skrowaczewski 01 1971
Swarowsky, HansHans Swarowsky 01 1970
Uhl, AlfredAlfred Uhl 01 1966
Walter, BrunoBruno Walter 01 1955
Sinopoli, GiuseppeGiuseppe Sinopoli 01 +
Boulez, PierrePierre Boulez 01 +
Gardiner, John EliotJohn Eliot Gardiner 01
Norrington, RogerRoger Norrington 01
Viotti, MarcelloMarcello Viotti 01
Welser-Möst, FranzFranz Welser-Möst 01

Vídeňští filharmonikové v Československu a České republice[editovat | editovat zdroj]

První vystoupení orchestru se uskutečnilo 15. října 1934 ve Smetanově síni Obecního domu za řízení Artura Toscaniniho zazněla díla Gioacchina Rossiniho, Johannese Brahmse, Clauda Debussyho, Hectora Berlioze a Richarda Wagnera

V roce 1991 vystoupil orchestr v rámci festivalu "Mozart - Evropa - Praha" opět ve Smetanově síni Obecního domu. S dirigentem Sandorem Veghem představili publiku skladby W. A. Mozarta.

V září 2021 se orchestr představil na dvou koncertech v rámci festivalu Dvořákova Praha. Pod vedením Herberta Blomstedta provedli díla F. Schuberta, A. Honnegera, A. Bruckera a J. Brahmse.

Vídeňští filharmonikové na festivalu Pražské jaro[editovat | editovat zdroj]

První vystoupení se odehrálo 18. června 1963 ve Smetanově síni Obecního domu, kde orchestr pod taktovkou Herberta von Karajana přednesl skladby W. A. Mozarta, R.Strausse, J. Brahmse a Josefa Strausse.

Další představení festivalovému publiku proběhlo 16. a 17. května 1967. Pod taktovkou Prof. Dr. Karla Böhma zazněly skladby Wolfganga Amadea Mozarta: Symfonie C dur, Ks. 338, Richarda Strausse Smrt a vykoupení, Ludwiga van Beethovena: VII. symfonie A dur op. 92, Wolfganga Amadea Mozarta: Symfonie D dur K.s. 385 "Haffnerova" a Antona Brucknera: VII. symfonie E dur.

Na další koncert si festivalové publikum muselo počkat dlouhých 39 let. Až v roce 2006, přesně 14. května ve Smetanově síni posluchači uslyšeli za řízení Leopolda Hagera, který nahradil původně ohlášeného Zubina Mehtu, skladby W. A. Mozarta Symfonie D dur, KV 504 „Pražská” a Gustava Mahlera Symfonie č. 4 se sólistkou Ildikó Raimondi.

Další koncert se uskutečnil v roce 2012, kdy pod taktovkou Daniela Barenboima zahrál orchestr poslední tři symfonie W. A. Mozarta č. 41 C dur, KV 551 „Jupiter”, 40 g moll, KV 550 a č. 39 Es dur, KV 543.

Hned o dva roky později se pražské publikum dočkalo opět. Dne 22. května 2014 ve Smetanově síni Obecního domu posluchači vyslechli za řízení Christopha Eschenbacha a v podání sólisty Lang Langa skladby Richard Strausse: Metamorfózy, Burlesku pro klavír a orchestr, Dona Juana, op. 20 a Enšpíglova šibalství, op. 28.

Dosavadním vrcholem vystupování Vídeňských filharmoniků v Praze a na festivalu Pražské jaro, který lze bez nadsázky označit jako mimořádný hudební počin evropského rozměru jsou zahajovací koncerty festivalu 12. a 13. května 2017, kdy pod taktovkou Daniela Barenboima orchestr mimořádným způsobem provedl Smetanův cyklus Má Vlast. Dodejme, že orchestr tuto skladbu zahrál na mnoha místech po celé Evropě (Paříž, Vídeň, Mnichov, ...). Režisér Martin Suchánek natočil během zkoušek a následného turné televizní dokument "Barenboim - Smetana - Má Vlast" https://art.hn.cz/c1-65870830-barenboim-smetana-ma-vlast-film-suchanek-dokument-prazske-jaro


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wiener Philharmoniker na německé Wikipedii.

  1. Ranking. www.wieninternational.at [online]. [cit. 2010-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-10. 
  2. http://www.wienerphilharmoniker.at/index.php?cccpage=viennese_sound&set_language=de Archivováno 3. 2. 2010 na Wayback Machine. 1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]