Cecilia Bartoli

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Cecilia Bartoli
Cecilia Bartoli at BOZAR 2007.jpg
Rodné jméno Cecilia Bartoli
Narození 4. června 1966 (52 let)
Řím
Alma mater Accademia Nazionale di Santa Cecilia
Povolání zpěvačka a operní pěvkyně
Manžel(ka) Oliver Widmer
Ocenění Hudební cena Léonie Sonning (2010)
Handel Prize (2010)
Hudební cena Herberta von Karajana (2012)
Polar Music Prize (2016)
Řád umění a literatury
Webová stránka ceciliabartolionline.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cecilia Bartoli (* 4. června 1966, Řím) je významná italská koloraturní mezzosopranistka. Nejznámější jsou její interpretace hudby Mozarta a Rossiniho, dále méně známé barokní a klasické skladby. Prodala přes 10 milionů desek, obdržela 6 cen Gramophone a 5 cen Grammy.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Její rodiče, Silvana Bazzoni a Pietro Angelo Bartoli, byli oba profesionálními zpěváky a dávali jí první lekce zpěvu. Poté studovala na Accademia Nazionale di Santa Cecilia v Římě. Její profesionální debut se uskutečnil v roce 1987 ve Veronské aréně.

Pěvecká dráha[editovat | editovat zdroj]

Bartoli je velmi známá svou interpretací árií pro koloraturní mezzosoprán v operách Mozarta, Rossiniho, Vivaldiho, Händela a dalších barokních a klasicistních autorů. Její pěvecké začátky jsou spojeny se jmény dirigentů Daniela Barenboima a Nikolause Harnoncourta. Často vystupuje se souborem Il Giardino Armonico, s kterým vytvořila mnoho nahrávek.

Objevy v Petrohradě[editovat | editovat zdroj]

Pěvkyně se také intenzivně zabývá znovuobjevováním zapomenutých operních skladatelů a jejich děl. Dlouho usilovala o návštěvu archivů Mariinského divadlaPetrohradě. Nakonec tam objevila opery italských a německých autorů, ke kterým patřili mj.: Hermann Raupach (1728-1778), Nicola Porpora, Francesco Maria Veracini (1690-1768), Vincenzo Manfredini (1737-1799) a Johann Adolf Hasse. Tato díla vznikla na objednávku ruských careven Anny Ivanovny, Alžběty I. Petrovny a Kateřiny II. Veliké. Nalezla i operu neapolského rodáka Francesca Araii (1709-ca. 1770) La forza dell'amore e dell'odio, která byla v Petrohradě uvedena již roku 1736.[1] Ze skladeb z těchto děl sestavila repertoár svého turné s názvem St Petersburg, na kterém ji doprovázel komorní orchestr I Barocchisti pod vedením Diega Fasolise.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Bartoliová zazpívá árie, kterými chtěly carevny dostat Rusko z izolace. iHNed.cz [online]. 2014-11-24. Dostupné online. 
  2. stránka projektu St Petersburg

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]