Arthur Rubinstein

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Arthur Rubinstein
Arthur Rubinstein (1971)
Arthur Rubinstein (1971)
Narození28. ledna 1887
Lodž
Úmrtí20. prosince 1982 (ve věku 95 let)
Ženeva, ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Povoláníclassical pianist a nahrávající umělec
Manžel(ka)Nela Rubinstein
Partner(ka)Annabelle Whitestone
DětiJohn Rubinstein
Eva Rubinstein
Paul Rubinstein
PříbuzníMichael Weston (vnuk)
OceněníZlatá medaile Royal Philharmonic Society (1961)
velkokříž Řádu Alfonse X. Moudrého (1963)
Hudební cena Léonie Sonningové (1971)
Vyznamenání Kennedyho centra (1978)
Cena Grammy za celoživotní dílo (1994)
důstojník Řádu svatého Jakuba od meče
rytíř komandér Řádu britského impéria
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arthur Rubinstein (28. ledna 1887 Lodž – 20. prosince 1982 Ženeva) byl polsko-americký klavírista, který se proslavil hlavně interpretacemi romantické hudby.

Život a působení[editovat | editovat zdroj]

A. Rubinstein (E. Mendelmann 1963)

Narodil se v bohaté rodině židovského továrníka jako nejmladší z osmi dětí. Už ve čtyřech letech hrál jako „zázračné dítě“, studoval hru na klavír ve Varšavě a od deseti let v Berlíně. Roku 1900, ve 13 letech, poprvé koncertoval s Berlínskými filharmoniky a roku 1904 se přestěhoval do Paříže. Zde se seznámil s Maurice Ravelem, Paul Ducasem a roku 1906 poprvé koncertoval v Carnegie Hall v New Yorku. Měl řadu milostných afér a roku 1908 se v krizi pokusil o sebevraždu. Později napsal, že se pak cítil jako „znovuzrozený“ a od roku 1912 žil v Londýně, kde se seznámil s Igorem Stravinským, Pablo Casalsem a dalšími. Absolvoval množství turné po Evropě i USA, hrál sólové recitály, komorní hudbu i koncerty s orchestrem. Těžiště jeho repertoáru tvořila romantická hudba, zejména Ludwig van Beethoven, Franz Schubert, Frédéric Chopin, Robert Schumann, Johannes Brahms, ale také Claude Debussy, César Franck, Karol Szymanowski nebo Maurice Ravel.

Arthur Rubinstein (1906)

Artur Rubinstein měl zcela mimořádné schopnosti. Dokázal si „fotograficky“ pamatovat celá hudební díla, která si pak v paměti „přehrával“, přátelům, kteří ho zkoušeli, dokázal zpaměti zahrát jakoukoli část skladby ze svého repertoáru, a hovořil osmi jazyky. Roku 1932 se oženil s polskou balerinou Nelou Mlynarskou, s níž měl pět dětí. Roku 1977, ve svých 90 letech, ji však opustil a žil pak s mladou hudební režisérkou A. Whitestone v Ženevě, kde také zemřel. Jeho urna je uložena v Jeruzalémě.

Rubinstein byl agnostik, velmi se však hlásil ke svým polským i židovským kořenům. Zpočátku se zdráhal nahrávat na gramofonové desky, jak se ale nahrávací technika zdokonalovala, postupně nahrál téměř celý svůj repertoár. Jeho nahrávky vyšly také na CD a tvoří přes 100 hodin hudby.

Vyznamenání a ocenění[editovat | editovat zdroj]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Celkem získal šestkrát cenu Grammy Award za sólové i komorní nahrávky a roku 1994 za celoživotní dílo. V Izraeli se koná mezinárodní klavírní soutěž na jeho počest.[7]

Pomník v rodné Lodži

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-30]. Dostupné online. 
  2. ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-30]. Dostupné online. 
  3. ↑ Gazeta Lwowska. 1926-05-06, čís. 101, s. 2. Dostupné online. 
  4. ↑ a b ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-09-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ 2007: the Year of Artur Rubinstein. Culture.pl [online]. [cit. 2019-09-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Boletín Oficial del Estado. 1963-04-20, čís. 95, s. 6640. Dostupné online. 
  7. ↑ Arthur Rubinstein International Music Society. Arthur Rubinstein International Music Society [online]. [cit. 2019-06-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Rubinstein, Artur. Sv. 10, str. 807
  • A. Rubinstein, Moje mladá léta. Jinočany: H+H 2001
  • A. Rubinstein, Moje mnohá léta. Jinočany: H+H 2003

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Nositelé Hudební ceny Léonie Sonning
Igor Fjodorovič Stravinskij (1959) • Leonard Bernstein (1965) • Birgit Nilssonová (1966) • Witold Lutosławski (1967) • Benjamin Britten (1968) • Boris Christov (1969) • Sergiu Celibidache (1970) • Arthur Rubinstein (1971) • Yehudi Menuhin (1972) • Dmitrij Šostakovič (1973) • Andrés Segovia (1974) • Dietrich Fischer-Dieskau (1975) • Mogens Wöldike (1976) • Olivier Messiaen (1977) • Jean-Pierre Rampal (1978) • Janet Baker (1979) • Marie-Claire Alainová (1980) • Mstislav Rostropovič (1981) • Isaac Stern (1982) • Rafael Kubelík (1983) • Miles Davis (1984) • Pierre Boulez (1985) • Svjatoslav Richter (1986) • Heinz Holliger (1987) • Peter Schreier (1988) • Gidon Kremer (1989) • György Ligeti (1990) • Eric Ericson (1991) • Georg Solti (1992) • Nikolaus Harnoncourt (1993) • Krystian Zimerman (1994) • Jurij Bašmet (1995) • Per Nørgård (1996) • András Schiff (1997) • Hildegard Behrens (1998) • Sofia Gubajdulina (1999) • Michala Petri (2000) • Anne-Sophie Mutter (2001) • Alfred Brendel (2002) • György Kurtág (2003) • Keith Jarrett (2004) • John Eliot Gardiner (2005) • Yo-Yo Ma (2006) • Lars Ulrik Mortensen (2007) • Arvo Pärt (2008) • Daniel Barenboim (2009) • Cecilia Bartoli (2010) • Kaija Saariaho (2011) • Jordi Savall (2012) • Simon Rattle (2013) • Martin Fröst (2014) • Thomas Adès (2015) • Herbert Blomstedt (2016) • Leonidas Kavakos (2017) • Mariss Jansons (2018) • Hans Abrahamsen (2019) • Barbara Hannigan (2020) • Unsuk Chin (2021)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Arthur_Rubinstein&oldid=22510489“