Jascha Heifetz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jascha Heifetz
Jascha Heifetz
Základní informace
Narození 2. února 1901
Vilnius
Úmrtí 16. října 1987 (ve věku 86 let)
Los Angeles
Žánry klasická hudba
Povolání hudební pedagog a houslista
Nástroje housle
Vydavatel RCA Records
Ocenění Cena Grammy za celoživotní dílo (1989)
Manžel(ka) Florence Vidor (1926–1947)
Web www.jaschaheifetz.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jascha Heifetz (4. února 1901, Vilnius, Litva10. prosince 1987, Los Angeles, Kalifornie, USA) byl litevský houslista.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v židovské rodině ve městě Vilnius, v hlavním městě Litvy, tehdy ještě součásti Ruska. Existují rozpory ohledně data jeho narození, někteří autoři ho datují o rok, dva spíše do roku 1899 nebo 1900. Je to způsobeno tím, že jeho matka ho chtěla udělat o dva roky mladším, aby vypadal jako hudební zázrak.

V dětství hrál na čtvrťových houslích, které mu daroval otec Ruvn Heifetz (učitel houslí a koncertní mistr divadelního orchestru). Jeho prvním učitelem byl právě otec, později ho učil Ilya D. Malkin a ve věku sedmi let veřejně debutoval ve městě Kovno (dnes Kaunas). Odehrál Mendelssohnův koncert e mol. Následně začal studovat na petrohradské konzervatoři ve slavné třídě Leopolda Auera když mu bylo devět let a už o tři roky později ho oslavovali jako geniální dítě s nesmírným hudebním talentem.

V dalších letech koncertoval v Německu, Rakousku a Skandinávii. V roce 1914 vystupoval s Berlínskou filharmonií pod vedením Arthura Nikischa. Po vypuknutí Ruské revoluce emigrovala celá jeho rodina navzdory obtížím do Ameriky. Tam už jako šestnáctiletý houslista debutoval ve slavné Carnegie Hall 27. října 1917. Vyvolal senzaci a na následující den se stal americkým houslovým idolem. Během prvního roku jeho pobytu v USA absolvoval kolem třiceti vystoupení v New Yorku.

V roce 1925 získal americké státní občanství a přestěhoval se do pohodlného domu v Beverly Hills v Kalifornii), kde žil až do své smrti. Své první nahrávky Heifetz pořídil ještě v Rusku během let 1910 až 1911 jako student u Auera. Existence těchto nahrávek nebyla moc známá, ale po jeho smrti byly některé znovu vydány. Krátce po jeho debutu v Carnegie Hall, udělal první nahrávky pro Victor Talking Machine Company; po celý zbytek své kariéry zůstal u této společnosti (respektive u jejího následovníka RCA Victor).

Když dosáhl věku šedesáti let, po půlstoletí intenzivního koncertování, začal postupně méně a méně vystupovat. Svůj poslední veřejný recitál odehrál v roce 1972. Zbytek života se věnoval pedagogické činnosti.

Během svého života se proslavil zejména dokonalým technickým stylem hry. Dokonce byl jistého času obviňován z přímo mechanické, strohé hry, což se odráželo v jeho vážném chování. Jeho diskografie obsahuje přes osmdesát alb. Nahrával až do svých sedmdesáti let. Složil dokonce popovou píseň pod pseudonymem Jim Hoyle s názvem „When You Make Love To Me (Don't Make Believe)“, kterou nazpívala Margaret Whiting.

Bylo mu udělených mnoho vyznamenání. Získal množství cen Grammy, z nejvýznamnějších je to například Lifetime Achievement Award v roce 1989.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jascha Heifetz na slovenské Wikipedii.