Valerij Gergijev
| Valerij Gergijev | |
 | |
| Narození |
2. května 1953 (67 let) Moskva |
|---|---|
| Alma mater | Petrohradská konzervatoř |
| Povolání | dirigent a šéfdirigent |
| Ocenění |
Státní cena Ruské federace (1993) Státní cena Ruské federace (1994) Státní cena Ruské federace (1998) Wolfert van Borselenpenning (1999) Státní cena Ruské federace (2001) Hudební cena Herberta von Karajana (2006) Státní cena Ruské federace (2015) … více na Wikidatech |
| Webová stránka |
www |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Valerij Abisalovič Gergijev (* 2. května 1953, Moskva) je ruský dirigent, který působí jako umělecký ředitel Mariinského divadla v Petrohradě, kde je také uměleckým ředitelem festivalu Bílé noci. Jeho rodina pocházela ze Severní Osetie-Alanie, jedné z republik dnešní Ruské federace.
Je šéfdirigentem Londýnského symfonického orchestru (London Symphony Orchestra). V letech 1997-2008 byl hlavním hostujícím dirigentem Metropolitní opery v New Yorku. Od 17. září 2015 je šéfdirigentem Mnichovské filharmonie jako nástupce Lorina Maazela, který zemřel v červenci 2014.[1]
Umělecká činnost[editovat | editovat zdroj]
Od osmi let navštěvoval hudební školu ve Vladikavkazu v Severní Osetii-Alanii (nyní Hudební akademie Valerije Gergijeva). Na konzervatoř Rimského-Korsakova v tehdejším Leningradě nastoupil v 19 letech (rok 1972-76/77) do dirigentské třídy profesora Ilji Musina. Ještě během studií vyhrál ve věku 23 let soutěž Herberta von Karajana v Berlíně a v témže roce 1977 byl angažován jako asistent dirigenta Těmirkanova v tehdejším Kirovově divadle v Leningradě. V letech 1981 až 1985 působil jako šéfdirigent Arménského státního orchestru. V roce 1988 byl ve věku 35 let hudebníky zvolen uměleckým ředitelem opery Kirovova divadla, dnešního Mariinského divadla v Petrohradě. V roce 1996 jej ruská vláda jmenovala generálním a uměleckým ředitelem všech součástí tohoto divadla (orchestr, opera, balet). Kromě umělecké činnosti zde pomáhá získávat finanční prostředky pro různé projekty, např. pro nedávnou výstavbu Mariinské koncertní síně. Byl také jedním z iniciátorů mezitím již dokončené kompletní renovace Mariinského divadla, původně plánované do roku 2010.
Gergijevova sestra Larisa Gergijeva je uměleckou ředitelkou Mariinské akademie pro mladé zpěváky, založené roku 1998.
V roce 1988 se stal hostujícím dirigentem Rotterdamského filharmonického orchestru (Rotterdams Philharmonisch Orkest), ve kterém v letech 1995 až 2008 působil jako hudební ředitel a nyní je jejím čestným dirigentem. Ve spolupráci s tímto orchestrem založil v roce 1996 Gergiev Festival, který se od té doby koná v Rotterdamu každoročně. Během jeho 10. ročníku v roce 2005 byl královnou Beatrix jmenován rytířem Řádu nizozemského lva. V roce 1993 se poprvé představil v Metropolitní opeře v New Yorku, a to uvedením opery Giuseppa Verdiho Othello. Zde byl po čtyřech letech působení, v roce 1997, jmenován hlavním hostujícím dirigentem.
Od ledna roku 2007 stojí Gergijev jako hlavní dirigent v čele Londýnského symfonického orchestru. Spolupracuje s mnoha významnými světovými orchestry, jako jsou New York Philharmonic, Vídeňští filharmonikové, Berlínští filharmonikové, Boston Symphony Orchestra, Chicago Symphony Orchestra, Cleveland Orchestra, Los Angeles Symphony Orchestra, Royal Concertgebouw Orchestra v Amsterdamu a další.
Dne 17. září 2015 zahájil Valerij Gergijev oficiálně své působení v bavorském Mnichově jako nový šéfdirigent Mnichovské filharmonie. Pro svůj nástupní koncert zvolil slavnou Symfonii č. 2 c moll (zvanou též Vzkříšení) rakouského skladatele Gustava Mahlera. Spoluúčinkoval Filharmonický sbor Mnichov, sólistkami byly pěvkyně Anne Schwanewilms (soprán) a Olga Borodina (alt). Koncert, který sklidil bouřlivé ovace obecenstva, byl vysílán v přímém přenosu televizní stanicí 3sat.[2]
Vystoupení v České republice[editovat | editovat zdroj]
- 28., 29. září 2002 - s orchestrem Mariinského divadla, festival Pražský podzim
- 19., 20. září 2007 - s Rotterdamskou filharmonií, festival Pražský podzim
- 13. června 2014 - slavnostní koncert s Českou filharmonií
- 27., 28., 29. ledna 2016 - abonentní koncerty s Českou filharmonií
- 25. července 2016 - koncert s The National Youth Orchestra of the United States of America (NYO-USA) v rámci jejich evropského turné
- 23. března 2018 - s orchestrem Mariinského divadla v rámci evropského turné
Hlavní působiště[editovat | editovat zdroj]
- Mariinské divadlo v Petrohradě, umělecký a generální ředitel
- Londýnský symfonický orchestr, hlavní dirigent
- World Orchestra for Peace, dirigent
- Vídeňští filharmonikové, hostující dirigent
- Metropolitní opera v New Yorku, hlavní hostující dirigent (1997-2008)
- Rotterdamská filharmonie, čestný dirigent
- Švédský rozhlasový symfonický orchestr ve Stockholmu, čestný dirigent
- Mnichovská filharmonie, šéfdirigent (od září 2015)
Umělecký ředitel festivalů:
- Bílé noci v Petrohradě
- Moskevský velikonoční festival
- Gergijevův festival v Rotterdamu
- Mezinárodní festival v Mikkeli (Finsko)
- Red Sea Festival v Izraeli
- New Horizons Festival pro soudobou hudbu
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Georg Etscheit: „Rastlos: Waleri Gergijew in München.“ (Bez ustání: Valerij Gergijev v Mnichově.) http://www.mittelbayerische.de/kultur-nachrichten/rastlos-waleri-gergijew-in-muenchen-21853-art1233787.html Mittelbayerische Zeitung, 15. května 2015, staženo 3. března 2016 (německy).
- ↑ Valery Gergiev und die Münchner Philharmoniker - Das Antrittskonzert (Valerij Gergijev a Mnichovští filharmonikové - nástupní koncert). http://www.3sat.de/page/?source=/musik/181274/index.html (německy).
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Valerij Gergijev ve Wikimedia Commons 
Osoba Valerij Gergijev ve Wikicitátech- Biografie, Deccaclassics.com
- Biografie, Valery-gergiev.ru
- Koncertní kalendář
- Gergijevův Festival v Rotterdamu
- Mezinárodní festival v Mikkeli
- Nejsem blázen, abych žil pořád na západě, Muzikus.cz
- Valerij Gergijev: Rusko udělalo vše, aby zachránilo zbytek obyvatel od úplného vyhlazení, Britské listy, 2008
