Valerij Gergijev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Valerij Abisalovič Gergijev
Valery Gergiev David Shankbone 2010.jpg
Narození2. května 1953 (69 let)
Moskva
Alma materPetrohradská konzervatoř
Povolánídirigent a šéfdirigent
OceněníStátní cena Ruské federace (1993)
Státní cena Ruské federace (1994)
Státní cena Ruské federace (1998)
Wolfert van Borselenpenning (1999)
Státní cena Ruské federace (2001)
Hudební cena Herberta von Karajana (2006)
důstojník Řádu čestné legie (2007)
… více na Wikidatech
Webová stránkawww.valery-gergiev.ru/en/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Valerij Abisalovič Gergijev (* 2. května 1953, Moskva) je ruský dirigent, který působí jako umělecký ředitel Mariinského divadla v Petrohradě, kde je také uměleckým ředitelem festivalu Bílé noci. Jeho rodina pocházela ze Severní Osetie-Alanie, jedné z republik dnešní Ruské federace.

Byl šéfdirigentem Londýnského symfonického orchestru (London Symphony Orchestra). V letech 1997-2008 byl hlavním hostujícím dirigentem Metropolitní opery v New Yorku. Od 17. září 2015 do roku 2022 byl šéfdirigentem Mnichovské filharmonie jako nástupce Lorina Maazela, který zemřel v červenci 2014.[1]

Gergijev je znám svými dobrými vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 byla zrušena jeho vystoupení na koncertech v newyorské Carnegie Hall, kde měl vést Vídeňskou filharmonii. V pátek 25. února dostal od primátora Mnichova Dietera Reitera ultimátum – buď do pondělí odsoudí „brutální útočnou válku, kterou Putin rozpoutal proti Ukrajině“, nebo bude z orchestru propuštěn. V úterý 1. března byl, jelikož na ultimátum nereagoval, propuštěn.[2] Jeho kontrakt přitom měl vypršet až v roce 2025.[3] Vystoupení Gergijeva zrušil i festival Dvořákova Praha.[4]

Umělecká činnost[editovat | editovat zdroj]

Od osmi let navštěvoval hudební školu ve Vladikavkazu v Severní Osetii-Alanii (nyní Hudební akademie Valerije Gergijeva). Na konzervatoř Rimského-Korsakova v tehdejším Leningradě nastoupil v 19 letech (rok 1972-76/77) do dirigentské třídy profesora Ilji Musina. Ještě během studií vyhrál ve věku 23 let soutěž Herberta von Karajana v Berlíně a v témže roce 1977 byl angažován jako asistent dirigenta Těmirkanova v tehdejším Kirovově divadle v Leningradě. V letech 19811985 působil jako šéfdirigent Arménského státního orchestru. V roce 1988 byl ve věku 35 let hudebníky zvolen uměleckým ředitelem opery Kirovova divadla, dnešního Mariinského divadla v Petrohradě. V roce 1996 jej ruská vláda jmenovala generálním a uměleckým ředitelem všech součástí tohoto divadla (orchestr, opera, balet). Kromě umělecké činnosti zde pomáhá získávat finanční prostředky pro různé projekty, např. pro nedávnou výstavbu Mariinské koncertní síně. Byl také jedním z iniciátorů mezitím již dokončené kompletní renovace Mariinského divadla, původně plánované do roku 2010.

Gergijevova sestra Larisa Gergijeva je uměleckou ředitelkou Mariinské akademie pro mladé zpěváky, založené roku 1998.

Valerij Gergijev a Vladimir Putin, 2008
Koncert při otevření nové budovy Mariinského divadlaPetrohradě 2013. Uprostřed ruská sopranistka Anna Netrebkotenorista Plácido Domingo.

V roce 1988 se stal hostujícím dirigentem Rotterdamského filharmonického orchestru (Rotterdams Philharmonisch Orkest), ve kterém v letech 19952008 působil jako hudební ředitel a později byl jejím čestným dirigentem. Ve spolupráci s tímto orchestrem založil v roce 1996 Gergiev Festival, který se od té doby v Rotterdamu každoročně konal. V březnu 2022 s ním umělecké těleso i pořadatel festivalu ukončilo veškerou spolupráci.[2] Během jeho 10. ročníku v roce 2005 byl královnou Beatrix jmenován rytířem Řádu nizozemského lva. V roce 1993 se poprvé představil v Metropolitní opeře v New Yorku, a to uvedením opery Giuseppa Verdiho Othello. Zde byl po čtyřech letech působení, v roce 1997, jmenován hlavním hostujícím dirigentem. I Metropolitní opera s ním v roce 2022 ukončila spolupráci.[2]

Od ledna roku 2007 do roku 2015 stál Gergijev jako hlavní dirigent v čele Londýnského symfonického orchestru. Spolupracuje s mnoha významnými světovými orchestry, jako jsou New York Philharmonic, Vídeňští filharmonikové, Berlínští filharmonikové, Boston Symphony Orchestra, Chicago Symphony Orchestra, Cleveland Orchestra, Los Angeles Symphony Orchestra, Royal Concertgebouw Orchestra v Amsterdamu a další.

Dne 17. září 2015 zahájil Valerij Gergijev oficiálně své působení v bavorském Mnichově jako nový šéfdirigent Mnichovské filharmonie. Pro svůj nástupní koncert zvolil slavnou Symfonii č. 2 c moll (zvanou též Vzkříšení) rakouského skladatele Gustava Mahlera. Spoluúčinkoval Filharmonický sbor Mnichov, sólistkami byly pěvkyně Anne Schwanewilms (soprán) a Olga Borodina (alt). Koncert, který sklidil bouřlivé ovace obecenstva, byl vysílán v přímém přenosu televizní stanicí 3sat.[5] Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 se od ní nedistancoval a 1. března 2022 o tento post přišel.[2]

Vystoupení v Česku[editovat | editovat zdroj]

  • 28., 29. září 2002 - s orchestrem Mariinského divadla, festival Pražský podzim
  • 19., 20. září 2007 - s Rotterdamskou filharmonií, festival Pražský podzim
  • 13. června 2014 - slavnostní koncert s Českou filharmonií
  • 27., 28., 29. ledna 2016 - abonentní koncerty s Českou filharmonií
  • 25. července 2016 - koncert s The National Youth Orchestra of the United States of America (NYO-USA) v rámci jejich evropského turné

Hlavní působiště[editovat | editovat zdroj]

Umělecký ředitel festivalů:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Georg Etscheit: „Rastlos: Waleri Gergijew in München.“ (Bez ustání: Valerij Gergijev v Mnichově.) http://www.mittelbayerische.de/kultur-nachrichten/rastlos-waleri-gergijew-in-muenchen-21853-art1233787.html Mittelbayerische Zeitung, 15. května 2015, staženo 3. března 2016 (německy).
  2. a b c d Neodsoudili invazi. Dirigenta Gergijeva vyhodili z Mnichova, Nětrebková se stahuje. Aktuálně.cz [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  3. HERNÁNDEZ, Javier C. Valery Gergiev Faces Removal From Podiums Over Support for Putin. New York Times [online]. 2022-2-25. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b Dvořákova Praha zrušila vystoupení dirigenta Gergijeva, kvůli podpoře Putina. iDNES.cz [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  5. Valery Gergiev und die Münchner Philharmoniker - Das Antrittskonzert (Valerij Gergijev a Mnichovští filharmonikové - nástupní koncert). http://www.3sat.de/page/?source=/musik/181274/index.html (německy).
  6. VEBER, Petr. Gergijev v Praze aneb Rusové autenticky. Opera Plus [online]. 25.03.2018 [cit. 2021-03-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]