Bostonský symfonický orchestr
| Bostonský symfonický orchestr | |
|---|---|
 | |
 Bostonský symfonický orchestr v Boston Music Hall (1891) | |
| Původní název | Boston Symphony Orchestra |
| Vznik | 1881 |
| Typ | symfonický orchestr |
| Právní forma | organizace podle 26 U.S.C. § 501(c)(3) |
| Žánry | klasická hudba |
| Sídlo | Boston |
| Šéfdirigent | Andris Nelsons |
| Ocenění | Echo Klassik – Ensemble of the Year (2017) |
| Web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bostonský symfonický orchestr (Boston Symphony Orchestra) je americký orchestr, sídlící v Bostonu ve státě Massachusetts. Spolu s Newyorskou filharmonií, Chicagským symfonickým orchestrem, Filadelfským orchestrem a Clevelandským orchestrem se řadí mezi tzv. Big Five (tj. Velká pětka).[1] Většinu svých koncertů odehraje orchestr v síni Symphony Hall a v letním období hraje též v Tanglewoodu. Orchestr byl založen v roce 1881 Henrym Lee Higginsonem, přičemž prvním hlavním dirigentem byl George Henschel.
Šéfdirigenti
[editovat | editovat zdroj]- George Henschel (1881–1884)
- Wilhelm Gericke (1884–1889)
- Arthur Nikisch (1889–1893)
- Emil Paur (1893–1898)
- Wilhelm Gericke (1898–1906)
- Karl Muck (1906–1908)
- Max Fiedler (1908–1912)
- Karl Muck (1912–1918)
- Henri Rabaud (1918–1919)
- Pierre Monteux (1919–1924)
- Serge Koussevitzky (1924–1949)
- Charles Munch (1949–1962)
- Erich Leinsdorf (1962–1969)
- William Steinberg (1969–1972)
- Seiji Ozawa (1973–2002)
- James Levine (2004–2011)
- Andris Nelsons (od 2014)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ OESTREICH, James R. The Big Five Orchestras No Longer Add Up [online]. The New York Times, 2013-06-14 [cit. 2017-04-08]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bostonský symfonický orchestr na Wikimedia Commons - (anglicky) Oficiální stránky
