Gustavo Dudamel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gustavo Dudamel
Gustavo Dudamel.jpeg
Základní informace
Rodné jméno Gustavo Adolfo Dudamel Ramírez
Narození 26. ledna 1981 (38 let)
Barquisimeto
Žánry klasická hudba
Povolání dirigent, hudební skladatel a koncertní mistr
Nástroje housle
Vydavatel Deutsche Grammophon
Ocenění Order of Francisco de Miranda (2007)
Glenn Gould Prize
honorary doctor of the University of Gothenburg
Manžel(ka) Eloísa Maturén (2006–2015)
María Valverde (od 2017)
Web www.gustavodudamel.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustavo Adolfo Dudamel Ramírez (* 26. ledna 1981 Barquisimeto, Venezuela) je venezuelský dirigent a houslista. Je považován[kým?] za „symbolickou postavu jedinečného nadšení pro klasickou hudbu ve své zemi”.[1]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Dudamel se narodil ve venezuelském městě Barquisimeto v hudební rodině. Jeho otec je hráčem na trombon a matka učitelkou zpěvu.[2] S hudebním vzděláním začal velmi brzy v rámci státem podporovaného programmu Sistema de Orquestas Juveniles de Venezuela (zkráceně El Sistema). Tato akce působí po celé zemi a má za účel podporu hudební výchovy dětí a mládeže bez rozdílu sociální příslušnosti. Ve věku deseti let začal Dudamel studovat hru na housle, později i kompozici.

Dirigentská dráha[editovat | editovat zdroj]

Když Dudamel ve věku 12 let poprvé zástupně řídil mládežnický orchestr svého rodného města, byl jeho dirigentský talent rychle objeven,[zdroj?] načež začal se soustavným hudebním studiem. Již jako osmnáctiletý, v roce 1999, byl jmenován šéfdirigentem Symfonického orchestru venezuelské mládeže Simóna Bolívara (Orquesta Sinfónica de la Juventud Venezolana Simón Bolívar) v  hlavním městě Caracasu, nazvaného podle latinskoamerického revolucionáře a venezuelského státníka Simóna Bolívara.

Gustavo Dudamel řídí koncert Symfonického orchestru venezuelské mládeže v Národním centru sociální akce pro hudbu v Caracasu (2010)

Dne 16. dubna 2007 dirigoval slavnostní koncert ve Vatikánu při příležitosti 80. narozenin papeže Benedikta XVI. Vedl přitom německý Rozhlasový symfonický orchestr Stuttgart (Radio-Sinfonieorchester Stuttgart). Na programu byla především Novosvětská symfonie Antonína Dvořáka, dále také díla, která složili Giovanni GabrieliWolfgang Amadeus Mozart.[3]

V letech 2007 až 2012 působil Dudamel jako šéfdirigent švédského orchestru Göteborger Symphoniker. Poté byl jmenován čestným dirigentem tohoto orchestru.[4] V roce 2008 řídil poprvé významný německý symfonický orchestr zvaný Berlínští filharmonikové při jejich koncertu na Lesní scéně (Waldbühne) v Berlíně.[5]

Od sezóny 2009/2010 převzal místo dirigenta v Los Angeles u jednoho z nejdůležitějších symfonických orchestrů Spojených států, Los Angeles Philharmonic Orchestra.[6] Za prvních pět let jeho působení v Los Angeles (do roku 2014) provedl orchestr 60 původních děl různých skladatelů, z nichž on sám dirigoval 20 premiér. Zasloužil se také o rozvoj mládežnického orchestru v Los Angeles (Youth Orchestra Los Angeles), který do roku 2014 přijal do svých řad 600 dětí a mladých lidí z kulturně opomíjených čtvrtí města a okolí. Jeho smlouva jako šéfdirigenta Los Angeles Philharmonic Orchestra byla postupně prodlužována, v současnosti má platnost do roku 2021.

Gustavo Dudamel (2011)

V roce 2012 dirigoval letní koncert Vídeňských filharmoniků v parku Zámku Schönbrunn ve Vídni. V únoru a prosinci 2013 koncertoval znovu s Berlínskými filharmoniky a v roce 2014 zastoupil jejich šéfdirigenta Simona RattlehoRedefinu. Dne 8. března 2013 řídil Symfonický orchestr venezuelské mládeže při státním pohřbu prezidenta Huga Cháveze.

Dne 1. ledna 2017 se stal vůbec nejmladším dirigentem, který kdy řídil Vídeňské filharmoniky při příležitosti jejich Novoročního koncertu ve Zlatém sále budovy Hudebního spolku (Wiener Musikverein). Koncert byl přenášen do 90 zemí světa (v Česku byl vysílán na ČT2) a sledovalo ho více než 50 milionů lidí.[7]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Dudamel a jeho bývalá manželka Eloísa Maturén

V roce 2006 uzavřel Dudamel v Caracasu sňatek s venezuelskou baletkou a novinářkou Eloísou Maturén. Církevní obřad se konal v kapli Katolické univerzity Andrés Bello na caracaském předměstí Montalbán. V roce 2011 se manželům narodil v Los Angeles syn Martín Dudamel Maturén, který má americké státní občanství. V roce 2015 však následoval jejich rozvod. Dudamelovou partnerkou se poté stala španělská filmová herečka María Valverde, která byla společně s jeho rodiči přítomna při novoročním koncertu Vídeňských filharmoniků dne 1. ledna 2017.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gustavo Dudamel na německé Wikipedii.

  1. Im Takt der Leidenschaft (Ve vášnivém taktu). Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS), http://www.faz.net/aktuell/gesellschaft/menschen/klassik-im-takt-der-leidenschaft-1463515.html, 22. srpna 2007 (německy).
  2. JOHNSON, Reed: Conductor Gustavo Dudamel is riding a wave of Dudamania (Dirigent Dudamel jede na vlně dudamánie). Los Angeles Times, http://www.latimes.com/news/local/la-et-dudamel23-2008nov23,0,1947651.story, 23. listopadu 2008 (anglicky).
  3. Papst Benedikt empfing Gratulanten (Papež Benedikt přijal gratulanty). Vorarlberger Nachrichten, http://www.vol.at/news/welt/artikel/papst-benedikt-empfing-gratulanten/cn/news-20070416-07242546, 16. dubna 2007 (německy).
  4. http://gustavodudamel.com/content/biography (anglicky).
  5. Philharmoniker begeistern in der Waldbühne (Filharmonikové nadchli na Lesní scéně). Berliner Morgenpost, http://www.morgenpost.de/kultur/article568879/Philharmoniker_begeistern_in_der_Waldbuehne.html?print=yes, 26. ledna 2009 (německy).
  6. Gustavo Dudamel, Los Angeles Philharmonic Association, http://www.laphil.com/philpedia/artist-detail.cfm?id=2226 Archivováno 9. 10. 2009 na Wayback Machine, 18. října 2009 (anglicky).
  7. Neujahrskonzert 2017 mit Gustavo Dudamel (Novoroční koncert 2017 s Gustavem Dudamelem), https://www.wienerphilharmoniker.at/neujahrskonzert/neujahrskonzert-main, 2. ledna 2017 (německy).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]