Buškovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Buškovice
Domy na jižní straně návsi
Domy na jižní straně návsi
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 389 (2011)[1] (e)
Domů 189 (2009)
Lokalita
PSČ 441 01
Obec Podbořany
Okres Louny
Historická země Čechy
Katastrální území Buškovice (8,8 km²)
Zeměpisné souřadnice
Buškovice
Buškovice
Další údaje
Kód části obce 16322
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Buškovice (německy Puschwitz) jsou vesnice (bývalé město), část města Podbořany v okrese Louny. Nacházejí se asi 2,5 kilometru západně od Podbořan. Prochází zde silnice II/221. V roce 2009 zde bylo evidováno 189 adres.[2] V roce 2011 zde trvale žilo 389 obyvatel.[3]

Buškovice je také název katastrálního území o rozloze 8,8 km².[4] Vesnicí protéká Dolánecký potok.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Buškovicích pochází z roku 1197. V té době patřily Buškovice cisterciáckému klášteru ve Waldsassenu. Od konce 13. století do počátku 15. století zde sídlil rod, který se psal s přídomkem z Buškovic. Ve středověku byly Buškovice hlavním střediskem regionu Podbořanska. Význam Buškovic a Podbořan se vyrovnal teprve v 16. století. V letech 1628 a 1668 získaly Buškovice privilegia od císařů Ferdinanda II. a Leopolda I. Před třicetiletou válkou se Buškovice staly součástí panství Krásný Dvůr. V 17. a 18. století se patřily Buškovice střídavě do panství Nepomyšl, Vroutek a později znovu Krásný Dvůr. Ve dvacátých letech 19. století byla nedaleko Buškovic zahájena těžba kaolinu. V roce 1875 byla v Buškovicích otevřena továrna na porcelán. V období první republiky tvořili většinu obyvatel Buškovic Němci. Češi tvořili jen necelá 2 % obyvatel obce. V roce 1981 přestaly být Buškovice samostatnou obcí a staly se součástí Podbořan.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[5] [3]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 1 080 1 111 1 262 1 412 1 555 1 458 1 459 657 719 608 466 350 325 389
Domy 154 163 189 224 245 254 263 230 180 174 147 175 178 180

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Severně od vesnice se nachází ložisko kaolinu. Těžbu provádí společnost Kaolin Hlubany, které zde ročně vytěží 180–220 tisíc tun suroviny.[6] Kaolin se nákladními auty odváží do buškovické plavírny a dále se zpracovává v závodu na okraji Hluban, kam se dopravuje potrubím. Po předpokládaném vytěžení ložiska v letech 2023–2025 se těžba posune směrem na východ blíže k Podbořanům.[7]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel Narození Panny Marie – původně gotický ze 14. století v roce 1717 barokně přestavěný.
  • Socha svatého Floriána – stojí západně od návsi naproti domu čp. 17
  • Socha svatého Jana Nepomuckého – nachází se na severozápadním okraji
  • Sloup Nejsvětější Trojice – jižní strana návsi, u domu čp. 127[8]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. a b Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 306. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401. 
  6. STRNADOVÁ, Miroslava. Lidé z Vroutku na Lounsku se bojí dopadů plánované těžby kaolinu. iDnes.cz [online]. 2019-07-18 [cit. 2019-07-19]. Dostupné online. 
  7. KINŠT, Petr. Těžbu kaolinu chtějí blíž k Podbořanům. Městu to vadí. Žatecký a lounský deník.cz [online]. 2019-03-13 [cit. 2019-07-19]. Dostupné online. 
  8. Buškovice – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011 [cit. 2012-03-04]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PATROVSKÁ, Zdena; ROEDL, Bohumír. Biografický slovník okresu Louny. Ústí nad Labem: Albis interational, 2000. 118 s. ISBN 80-86067-50-5. 
  • SMETANA, Jan. Podbořany. Dějiny města a okolních obcí. Podbořany: Město Podbořany, 2001. 378 s. ISBN 80-238-8721-1. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]