Magdaléna Beranová
| PhDr. Magdaléna Beranová, DrSc. | |
|---|---|
| Narození | 15. září 1930 Čáslav |
| Úmrtí | 17. května 2016 (ve věku 85 let) |
| Povolání | archeoložka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Magdalena Beranová (15. září 1930 Čáslav – 17. května 2016) byla česká archeoložka.[1] Patřila k předním odbornicím na historii slovanského zemědělství v Československu a ve východní Evropě.[2]
Život a vědecká práce
[editovat | editovat zdroj]Magdalena Prchalová se narodila do rodiny lékaře. V roce 1949 maturovala na reálném gymnáziu v Humpolci. Mezi lety 1949–1953 studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obory pravěk a historie, u Jana Eisnera a Václava Husy (promovaný historik 1953, CSc. 1960, PhDr. 1967, DrSc. 1983). Po ukončení studia pracovala mezi lety 1953–1963 ve Slovanském ústavu Československé akademie věd v Praze, pod vedením akademika Jana Eisnera. Zabývala se dějinami polabských Slovanů. Po zrušení Slovanského ústavu, nastoupila v roce 1963 do Archeologického ústavu ČSAV, kde pracovala do roku 1990. V období normalizace (1973–1987) nahradila ve funkci vedoucího Časně historického (slovanského) oddělení Zdeňka Váňu.[2]
Zabývala se dějinami pravěkého a středověkého zemědělství a dějinami výživy. Věnovala se archeologii Slovanů nejen na území Československa, ale v celé slovanské oblasti. Věnovala se též experimentální archeologii, obecně sídlištní archeologii a dějinám sklářství.[1]
Mezi lety 1979 až 1987 spolu se Zdeňkem Tempírem vedla mezioborovou komisi pro dějiny pravěkého a časně středověkého zemědělství. Po odchodu do starobního důchodu pokračovala ve vědecké práci. Zajímala ji tematika lidské výživy během různých historických období.[2]
Publikace
[editovat | editovat zdroj]Ve svých pracích vycházela z archeologických výzkumů a písemných pramenů. K národopisným textům lze zařadit její díla slavistická, např. Slované (Praha, 1988) i texty z oboru zemědělství (Zemědělství starých Slovanů, Praha,1980) a Zemědělská výroba v 11.−14. století na území Československa (Praha 1975).[3]
Řadu studií publikovala ve vědeckém časopise Památky archeologické, např. o pravěkém a raně středověkém zemědělství i o rostlinné produkci Hunů, Avarů a Protobulharů. V Archeologických rozhledech vyšly její práce o zemědělství v Čechách na počátku feudalismu, o vývoji orného nářadí, o typologii slovanské zemědělské produkce od šestého do dvanáctého století a také o nástrojích z tohoto období. Studovala techniku sklizně sena a obilí i jeho čištění a mletí.[3]
Ve sborníku Vznik a počátky Slovanů prezentovala význam laténské kultury, římských a germánských vlivů na staroslovanské zemědělství. Zabývala se i slovanskou domestikací dobytka v raném středověku nebo ovocnářstvím a vinařstvím. Publikace Evropské zemědělství v archeologii: Bibliografie 1945-1965 je řazena mezi studijní archeologické materiály. Přes tři tisíce podrobných záznamů zahrnuje vývoj pravěkého zemědělství. Je zde prezentována oblast střední Evropy s přihlédnutím k pracím o zemědělství Blízkého východu a Střední Asie.[4]
Tematický celek vytvořila gastronomickými pracemi o stravovacím režimu starých Slovanů, např. v časopise Slovanský přehled. Samostatně vyšly publikace:[3]
- Jídlo a pití za Rudolfa II.: včetně 140 dobových receptů. Praha: Maxdorf, 1997. ISBN 80-85800-67-5, také v německém překladu Jaromíra Janaty,
- Společně s ŘEŠÁTKO, Jaroslav. Jak se jedlo ve starověku: římská kuchařka. Praha: Libri, 2000. ISBN 978-80-7277-021-2,
- Pochoutky našich předků I. Dějiny výživy a kuchařského umění od pravěku do 17. stol. Praha, 1997,
- Pochoutky našich předků II. Česká kuchyně 18. a 19. stol. Praha, 1998,
- Jídlo a pití v pravěku a ve středověku. vyd. 1. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1340-7.
Studie – výběr
[editovat | editovat zdroj]- 1955 – K otázce vícehlavosti slovanských bohů, Archeologické rozhledy,[5]
- 1959 – Zemědělské nástroje starých Slovanů. Slovanský ústav ČSAV, Praha,
- 1962 – K otázce systému staroslovanského zemědělství v druhé polovině 1. tisíciletí n. l. Památky archeologické 53, 196–292,
- 1970 – K problematice výroby skla ve 12. století na sídlišti Poděbrady – radiostanice. Archeologické rozhledy,[5]
- 1975 – Zemědělská výroba v 11. – 14. století na území Československa. Studie Archeologického ústavu ČSAV Brno III/1, Praha,
- 1979 – Kováři ve vyšehradském podhradí v 11. – 13. století, Archeologické rozhledy,
- 1986 – Otázka velikosti polností k výživě člověka, rodiny a vesnice u Slovanů i v pravěku, Archaeologica Pragensia 7,[5]
- 1987 – Zur Frage des Systems der Landwirtsc haft im Neolithikum und Äneolithikum im Mitteleuropa. Archeologické rozhledy 39, 141–198,
- 1988 – Slované. Praha (2. upravené vyd. 2000, Praha),
- 1989 – Kovové vínky pražských dívek ze 17. a první poloviny 18. století: Příspěvek k lidovému šperkařství. Archaeologica Pragensia 10, 269–280.[2]
- 1993 – Pokusy k pravěkému a časně středověkému zemědělství, Památky archeologické
- 2003 – K otázce nádob na pití ve 13. a první polovině 14. stol. Archeologické rozhledy,[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Zemřela archeoložka Magdalena Beranová [online]. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2016-05-19 [cit. 2021-07-07]. Dostupné online.
- 1 2 3 4 ARUP. Beranová Magdalena [online]. [cit. 2026-03-02]. Dostupné online.
- 1 2 3 JEŘÁBEK, Richard. Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska [online]. Sv. 1. Praha: Mladá fronta, 2007 [cit. 2026-03-03]. S. 26. Dostupné online. ISBN 978-80-204-1450-2.
- ↑ Portaro - katalog knihovny. knihovna.muzeumcheb.cz [online]. [cit. 2026-03-03]. Dostupné online.
- 1 2 3 4 Magdaléna Beranová – Independent Researcher. independent.academia.edu [online]. [cit. 2026-03-03]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Magdaléna Beranová
- Studie a publikace Magdaleny Beranové
