Moravské knížectví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Moravské knížectví
 Sámova říše 8301055 Velkomoravská říše 
Olomoucký úděl 
Brněnský úděl 
Znojemský úděl 
geografie
Mapa
nejdelší řeka:
obyvatelstvo
počet obyvatel:
350 000[1]
národnostní složení:
státní útvar
vznik:
831 – první písemná zmínka
zánik:
1055 – rozdělení knížectví na tři úděly
státní útvary a území
předcházející:
Sámova říše Sámova říše
následující:
Velkomoravská říše Velkomoravská říše
Olomoucký úděl Olomoucký úděl
Brněnský úděl Brněnský úděl
Znojemský úděl Znojemský úděl

Moravské knížectví byl středověký státní útvar existující přibližně od roku 830 do roku 1055 (v letech 833907 bylo součástí Velkomoravské říše a od roku 1030 do roku 1055 bylo údělem v Českého knížectví) zhruba na území dnešní Moravy. Moravské knížectví se rozkládalo přibližně na území dnešní Moravy a části dolních Rakous a Záhoří na Slovensku.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Moravy.
Údělné knížectví Moravské ve Velkomoravské říši
Moravské údělné knížectví jako součást Velkomoravské říše

Na počátku 9. století vznikly státní útvary Moravské a Nitranské knížectví. Moravskému knížectví vládl kníže Mojmír I. a Nitranskému knížectví vládl kníže Pribina. Když Mojmír vyhnal knížete Pribinu z Nitry, hlavního města Nitranského knížectví, obě knížectví spojil a vznikla Velkomoravská říše.[2] Moravské knížectví dále pokračovalo v rámci Velkomoravské říše, přičemž až do konce říše tvořilo spolu s Nitranským knížectvím její jádro. Podle některých názorů se Velká Morava nerozpadla, jenom od ní odpadlo Nitranské knížectví (920) a centrální část (Moravské knížectví) dále v omezené míře existovala jako suverénní stát,[3] čemuž nasvědčují písemné zmínky z doby temného století, které se jednou dokonce zmínily i o vládci Moravy (949). Ke konci 10. století na Moravě začala sílit vojensko-centrální moc (moravsko-bavorská hranice je Bavory plně respektována).[3] V roce 1003 Moravu obsazují vojenské posádky Boleslava Chrabrého jako spojence.[3] Není to však zcela okupace, vojska patrně pozvali sami Moravané, kteří vystupují politicky samostatně a s Poláky válčí se Svatou říší římskou.[3] Až v roce 1030 český kníže Břetislav I. získává území Moravy pod svou nadvládu, usadil se v Olomouci a knížectví Moravské dále pokračovalo, tentokrát jako úděl v rámci Českého knížectví.[4] Břetislav I. ještě před svojí smrtí rozděli Moravské knížectví na tři úděly: Olomoucký, Brněnský a Znojemský. Tyto úděly přetrvávaly až do roku 1182, kdy císař Svaté říše římské Fridrich Barbarossa ustanovil jako českého vládce Soběslava II. a zřídil markrabství moravské,[5] které zaniklo s rozpadem Rakousko-Uherska v roce 1918.

Hlavní město a administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Za Velkomoravské říše se na území údělného Moravského knížectví nacházelo 11 významných center (hradišť): Olomouc, Líšeň, Rajhrad, Veligrad, Hradiště u Znojma, Mikulčice, Podbranč, Pohansko, Tulln a na hranicích i Vídeň a Carnuntum. Hlavním městem knížectví i celé říše byl Veligrad. Když byla v roce 906 vyrabovaná mnohá hradiště kolem Dyje a Moravy, přesunulo se mocenské centrum Moravského knížectví do Olomouce (zde asi po roce 1030 sídlil Břetislav). Když Břetislav I. Moravské knížectví rozdělil na úděly, jejichž hlavními městy se staly Olomouc, Brno a Znojmo. Tato knížectví se členila na provincie.[6] V hlavním městem v moravském markrabství stalo 4. dubna 1782 Brno.[7] Markrabství se dělilo na šest krajů: Jihlavský, Znojemský, Brněnský, Hradišťský, Olomoucký a Přerovský.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zdraví a tělesné neduhy obyvatel Velké Moravy
  2. NĚMEC, Václav; ČÍŽEK, Tomáš. Velká Morava. www.dejepis.com [online]. [cit. 2018-08-28]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c d Kronika Velké Moravy. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-8561-706-1. 
  4. Románská Olomouc. Magistrát města Olomouce (historie města). Dostupné online [cit. 2018-08-28]. 
  5. NOVÁK, Radek. Přemyslovci a Lucemburci. www.unium.cz [online]. [cit. 2018-08-28]. Dostupné online. (česky) 
  6. Vznik moravských provincií [online]. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity [cit. 2020-05-11]. [Provincie na Moravě Dostupné online]. 
  7. Brno vs. Olomouc aneb o titul hlavního města Moravy - Dějepis - Referáty. www.odmaturuj.cz. Dostupné online [cit. 2018-08-28]. (česky) 
  8. Mapa markrabství Moravského. amo.ostrava.cz [online]. [cit. 2018-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-07. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]