Hormidor
| Hormidor | |
|---|---|
| Narození | neznámé neznámé |
| Úmrtí | 811 Samohrad, dnešní Velké Meziříčí |
| Příčina úmrtí | mor |
| Národnost | Moravané |
| Povolání | král |
| Aktivní roky | 796–811 |
| Titul | historicky nedoložený moravský kníže (král) |
| Předchůdce | Samoslav (historicky nedoložen) |
| Následovník | Mojmír I. (historicky nedoložen) |
| Nábož. vyznání | slovanské mnohobožství |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Hormidor (vládl 796–811) je historicky nedoložený moravský vládce známý pouze z nejstarších moravských pověstí. Jeho původ je odvozován od slovanského vladaře Sáma a jeho nedoloženého syna Moravoda. Postava Hormidora je úzce spjata s počátky města Velké Meziříčí.[1]
Život a vláda
[editovat | editovat zdroj]Dle Tomáše Pešiny z Čechorodu král Hormidor vládl v letech 796–811.[2] Vedl boje s Avary a Čechy, stejně tak jako musel bojovat s domácími bouřemi. Mezi jinými dobyl hradiště Povel u Olomouce a znovuvybudoval hrad Valy u Mikulčic,[3] bránil starou slovanskou víru, tedy pohanství, proti nově příchozímu náboženství, proti křesťanství.[4] Na rozdíl od svého otce a předchůdce na trůně Samoslava se nikdy nedal pokřtít.[3] Po Hormidorově smrti se měl ujmout vlády na Moravě jeho syn Mojmír, otec historicky doloženého zakladatele Velkomoravské říše Mojmíra I.[5]
Smrt
[editovat | editovat zdroj]Hormidor měl zemřít na hradě Samohradě, který snad vybudoval v roce 638 jeho prapraděd Sámo, což má být dnešní Velké Meziříčí. Příčinou měl být mor[6]. Po smrti byl král Hormidor převezen do Brna a údajně pochován na Špilberku.[7]
Podle jiné pověsti z Knínic u Boskovic[8], zemřel zde. Jeho přátelé a vojáci ho pohřbili na rovině mezi Knínicemi a Šebetovem i s jeho koněm, celou výzbrojí a bohatými dary. Vysokou mohylu osázeli stromy. Pověst ztotožňuje onu mohylu s kopcem Hájek.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Město Velké Meziříčí - První zmínky o městě. www.velkemezirici.cz [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné online.
- ↑ PEŠINA, JAN TOMAŠ, Z ČECHORODU, 1629–1680. Mars Moravicus.. [s.l.]: Typis J. Arnolti de Dobroslawina OCLC 23637737
- ↑ a b BAUER, JAN, 1945–. Krásná i bezbožná tajemství našich dějin : legendy versus historická "pravda". [s.l.]: [s.n.] ISBN 9788074750953, ISBN 8074750957. OCLC 944217139
- ↑ MORAVIČANSKÝ, FRANTIŠEK SALEŠ PLUSKAL. Děje říše velkomoravské. Od počátku až do rozpadu jejího leta Páně 907. Kriticko-historicky dle původních pramenův pojednal F.S.P. Moravičanský.. [s.l.]: [s.n.] OCLC 562087281 S. 170–172.
- ↑ Čeští panovníci - Panovníci Čech (1), Sámo 659, Mojmír 907. cestipanovnici.estranky.cz [online]. [cit. 2020-12-16]. Dostupné online.
- ↑ SCHWOY, Franz Joseph. Topographie vom Markgrafthum Mähren: Prerauer- Znaymer- und ..., Svazek 3. Wien: [s.n.], 1794. Dostupné online. S. 497.
- ↑ Město Velké Meziříčí - Oficiální stránky města. www.velkemezirici.cz [online]. [cit. 2020-12-16]. Dostupné online.
- ↑ Knínice – historické události - Městys Knínice. www.mestyskninice.cz [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-04.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Počátky naší státnosti[nedostupný zdroj] – Moravané, Sámo o pokolení a Mojmírovci