István Bethlen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
hrabě István Bethlen
István Bethlen

Ve funkci:
14. dubna 1921 – 24. srpna 1931
Předchůdce Pál Teleki
Nástupce Gyula Károlyi

Narození 8. října 1874

Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitq1009935

Úmrtí 5. října 1946
Národnost Maďarská
Politický subjekt Strana národního sjednocení

Hrabě István Bethlen (* 8. října 1874 Gernyeszeg5. října 1946 Moskva) pocházel z maďarské aristokratické rodiny, byl politikem a ve 20. letech 20. století také premiérem.

Počátek kariéry[editovat | editovat zdroj]

István Bethlen

István Bethlen pocházel za šlechtické rodiny. v roce 1901 byl poprvé zvolen do parlamentu za liberalisty.[1] Za první světové války působil jako vládní komisař v Sedmihradsku. Na začátku roku 1919 založil Stranu národního sjednocení, která stála na křesťansko-nacionálních principech. Tato strana byla vedena magnáty a starými politiky, kteří usilovali o obnovení předválečných poměrů.[2]

V tomtéž roce se účastnil pařížské mírové konference, kde se snažil vyjednat příznivješí mírové podmínky pro Maďarsko. Po vyhlášení Maďarské republiky rad pod vedením Bélou Kunemse uchýlil do Vídně a stal se hlavním představitelem protibolševického Maďarského národního výboru a zde navázal kontakty také s Miklósem Horthym.[2]

Předseda vlády[editovat | editovat zdroj]

Po té co byla poražena komunistická revoluce a také pokus o navrácení trůnu Karlu IV. (rakouský Karel I.), se v dubnu 1921 stal Bethlen předsedou nové vlády. Ta uklidnila situaci a obnovila ústavní řád. Systém, který byl nastolen, nesl znaky neokonzervatismu stavějící na křesťanských základech a odmítající liberalismus, socialismus a bolševismus. K zajištění autoritářského režimu byl vydán nový volební zákon, který pouze upravil předválečné uherské omezené volební právo, dále byla v roce 1922 vytvořena vládní strana spojující pravicové a středové strany. S opozičními sociálními demokraty byla uzavřena dohoda o loajalitě. [2] Prostřednictvím volební manipulace, rozdáváním postů ve státní správě a změnou volebního zákona zajistil své příznivce. Bethlen byl také schopný spojit dva nejsilnější faktory v maďarské společnosti, bohaté především židovské průmyslníky v Budapešti a starý tipy vrchnost ve venkovských oblastech Maďarska, do trvalé koalice, čímž účinně kontroloval vzestup fašismu v zemi po dobu deseti let.

Ekonomickou stránku se podařilo Bethlenovi zlepšit především díky půjčkám ze zahraničí, z Itálie a Velké Británie. 20. léta byla tedy dobou relativní hospodářské a politické stability.

v zahraniční politice prolomil maďarskou mezinárodní izolaci v roce 1927 podepsáním smlouva o přátelství a spolupráci s fašistickou Itálií.[3] V roce 1931 pak byla uzavřena ještě smlouva s Rakouskem, čímž byly založeny základy pozdějšího Římského paktu.[4]

I přes velkou snahu hraběte Bethlena nedosáhli Maďaři revize Trianonské mírové dohody, také se mu nepodařily zlepšit vztahy s okolními státy, které byly součástí Malé dohody.

Závěr života[editovat | editovat zdroj]

Kvůli narůstající hospodářské krizi a rostoucím rozporům ve vládní straně Bethlen v srpnu 1931 na svou funkci premiéra rezignoval. Rychle ho vystřídal Horthy. V poslanecké sněmovně ovšem Bethlen zůstal a stal se kritikem sílících fašistických tendencí a přílišné závislosti na Německu.

Za druhé světové války založil i s jinými šlechtici protifašistický opoziční klub. Apeloval na Horthyho, aby se dále Maďarsko nekompromitovalo, aby byly zastaveny deportace židů. Také se neúspěšně snažil o uzavření separátního míru se spojenci. Od roku 1944 byl nucen schovávat se u přátel na venkově, nicméně po osazení Maďarska sovětskými vojky byl internován a odvezen do Moskvy, kde také 5. října 1946 zemřel.[4]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Ignác Romsics: István Bethlen: A Great Conservative Statesman of Hungary, 1874-1946. East European Monographs. Columbia University Press, 1995. s. 25-26.
  2. a b c Jan Křen: Dvě století střední Evropy. Praha 2005. s. 391.
  3. Romsics, p. 225.
  4. a b Křen, s. 392

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Romsics, Ignác: István Bethlen: A Great Conservative Statesman of Hungary, 1874-1946. East European Monographs. Columbia University Press, 1995.
  • Křen, Jan: Dvě století střední Evropy. Praha 2005.
  • Fasora, Lukáš: Dějiny Maďarska 1918-1945. Brno 2000. ISBN 80-7204-149-5.
  • Kontler, László a Pražák, Richard: Dějiny Maďarska. Praha 2002. ISBN 80-7106-616-8.

Související články[editovat | editovat zdroj]