István Bethlen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
hrabě István Bethlen
hrabě István Bethlen
hrabě István Bethlen

Ve funkci:
14. dubna 1921 – 24. srpna 1931
Předchůdce Pál Teleki
Nástupce Gyula Károlyi

Narození 8. října 1874
Gorneşti
Úmrtí 5. října 1946
Moskva
Národnost Maďarská
Politický subjekt Strana národního sjednocení
Commons Kategorie István Bethlen

Hrabě István Bethlen (* 8. října 1874 Gernyeszeg5. října 1946 Moskva) byl maďarský politik, ve 20. letech 20. století předseda vlády.

Počátek kariéry[editovat | editovat zdroj]

István Bethlen

István Bethlen pocházel za šlechtické rodiny. v roce 1901 byl poprvé zvolen do parlamentu za liberalisty.[1] Za první světové války působil jako vládní komisař v Sedmihradsku. Na začátku roku 1919 založil Stranu národního sjednocení, která stála na křesťansko-nacionálních principech. Tato strana byla vedena magnáty a starými politiky, kteří usilovali o obnovení předválečných poměrů.[2]

V tomtéž roce se účastnil pařížské mírové konference, kde se snažil vyjednat příznivější mírové podmínky pro Maďarsko. Po vyhlášení Maďarské republiky rad , vedenou Bélou Kunem, se uchýlil do Vídně a stal se hlavním představitelem protibolševického Maďarského národního výboru a zde navázal kontakty také s Miklósem Horthym.[2]

Předseda vlády[editovat | editovat zdroj]

Po té co byla poražena komunistická revoluce a také pokus o navrácení trůnu Karlu IV. (rakouský Karel I.), se v dubnu 1921 stal Bethlen předsedou nové vlády. Ta uklidnila situaci a obnovila ústavní řád. Systém, který byl nastolen, nesl znaky neokonzervatismu stavějící na křesťanských základech a odmítající liberalismus, socialismus a bolševismus. K zajištění autoritářského režimu byl vydán nový volební zákon, který pouze upravil předválečné uherské omezené volební právo, dále byla v roce 1922 vytvořena vládní strana spojující pravicové a středové strany. S opozičními sociálními demokraty byla uzavřena dohoda o loajalitě. [2] Prostřednictvím volební manipulace, rozdáváním postů ve státní správě a změnou volebního zákona zajistil své příznivce. Bethlen byl také schopný spojit dva nejsilnější faktory v maďarské společnosti, bohaté především židovské průmyslníky v Budapešti a starý tipy vrchnost ve venkovských oblastech Maďarska, do trvalé koalice, čímž účinně kontroloval vzestup fašismu v zemi po dobu deseti let.

Ekonomickou stránku se podařilo Bethlenovi zlepšit především díky půjčkám ze zahraničí, z Itálie a Velké Británie. 20. léta byla tedy dobou relativní hospodářské a politické stability.

v zahraniční politice prolomil maďarskou mezinárodní izolaci v roce 1927 podepsáním smlouva o přátelství a spolupráci s fašistickou Itálií.[3] V roce 1931 pak byla uzavřena ještě smlouva s Rakouskem, čímž byly založeny základy pozdějšího Římského paktu.[4]

I přes velkou snahu hraběte Bethlena nedosáhli Maďaři revize Trianonské mírové dohody, také se mu nepodařily zlepšit vztahy s okolními státy, které byly součástí Malé dohody.

Závěr života[editovat | editovat zdroj]

Kvůli narůstající hospodářské krizi a rostoucím rozporům ve vládní straně Bethlen v srpnu 1931 na svou funkci premiéra rezignoval. Rychle ho vystřídal Horthy. V poslanecké sněmovně ovšem Bethlen zůstal a stal se kritikem sílících fašistických tendencí a přílišné závislosti na Německu.

Za druhé světové války založil i s jinými šlechtici protifašistický opoziční klub. Apeloval na Horthyho, aby se dále Maďarsko nekompromitovalo, aby byly zastaveny deportace židů. Také se neúspěšně snažil o uzavření separátního míru se spojenci. Od roku 1944 byl nucen schovávat se u přátel na venkově, nicméně po osazení Maďarska sovětskými vojky byl internován a odvezen do Moskvy, kde také 5. října 1946 zemřel.[4]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Ignác Romsics: István Bethlen: A Great Conservative Statesman of Hungary, 1874-1946. East European Monographs. Columbia University Press, 1995. s. 25-26.
  2. a b c Jan Křen: Dvě století střední Evropy. Praha 2005. s. 391.
  3. Romsics, p. 225.
  4. a b Křen, s. 392

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Romsics, Ignác: István Bethlen: A Great Conservative Statesman of Hungary, 1874-1946. East European Monographs. Columbia University Press, 1995.
  • Křen, Jan: Dvě století střední Evropy. Praha 2005.
  • Fasora, Lukáš: Dějiny Maďarska 1918-1945. Brno 2000. ISBN 80-7204-149-5.
  • Kontler, László a Pražák, Richard: Dějiny Maďarska. Praha 2002. ISBN 80-7106-616-8.

Související články[editovat | editovat zdroj]