Gyula Gömbös

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gyula Gömbös
Gyula Gömbös na portrétu Tibora Pólya
Gyula Gömbös na portrétu Tibora Pólya
Maďarský premiér
Ve funkci:
1. října 1932 – 6. října 1936
PanovníkMiklós Horthy jako regent
PředchůdceGyula Károlyi
NástupceKálmán Darányi
Ministr obrany Maďarska
Ve funkci:
10. listopadu 1929 – 2. září 1936
PředchůdceKároly Csáky
NástupceJózsef Somkuthy
Stranická příslušnost
ČlenstvíStrana národního sjednocení (1928 - 1936)

Narození26. prosince 1886
Flag of Austria-Hungary (1869-1918).svg Murga, Rakousko-Uhersko
Úmrtí6. října 1936
Flag of Germany (1935–1945).svg Mnichov, Německo
Místo pohřbeníHřbitov Kerepesi
NárodnostMaďarská
Profesepolitik, diplomat a důstojník
Náboženstvíluteránství
Oceněníčestný občan Dunakeszi (1931)
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ56523525 (1933)
Řád bílé orlice (1934)
čestný občan Segedínu (1935)
CommonsGyula Gömbös
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gyula Gömbös de Jákfa (26. prosince 1886 Murga6. října 1936 Mnichov) byl maďarský šlechtic, politik a premiér Maďarského království v letech 1932–1936.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do maďarské šlechtické rodiny Gyulovi Gömbösovi st. a jeho manželce Marii Weitzel.[1] Dětství strávil v obci Murga, která se nachází v župě Tolna. Jeho rodina se hlásila k luteránství.[2]

Jako mladý vstoupil do rakousko-uherské armády a zúčastnil se bojů I. světové války. Po roce 1919 se angažoval v boji proti představitelům komunistické Maďarské republiky rad, jež dočasně existovala od 21. března do 1. srpna 1919. Byl jedním z čelných představitelů tzv. Bílého teroru.[3]

Gyula Gömbös s Benitem Mussolinim (1936)

Po porážce komunistů a vzniku Maďarského království se stal významnou politickou osobností nového státu. V roce 1929 byl jmenován generálmajorem a zaujal místo maďarského ministra obrany.[3] V říjnu 1932 nahradil v premiérském úřadě nevýrazného Gyulu Károlyiho a zahájil sbližování Maďarska s fašistickou Itálii. Jeho politický program, nesoucí jméno Národní pracovní plán, měl celkem 95 bodů, k nimž patřil například odklon od demokratických principů či revize Trianonské mírové smlouvy z roku 1920.[4] Roku 1934 Gömbös navštívil Itálii, kde spolu s Mussolinim a rakouským kancléřem Dollfußem uzavřel tzv. Římské protokoly, jejichž cílem bylo oslabit pozice států Malé dohody a tím dosáhnout budoucí možné revize Pařížských předměstských smluv. Gömbös se též snažil udržovat dobré vztahy s nacistickým Německem; byl prvním zahraničním politikem, který v Berlíně navštívil nového kancléře Adolfa Hitlera. Hitler se však ke Gömbösovým ambiciózním plánům stavěl spíše rezervovaně a nesouhlasil ani s chystaným rozšiřováním maďarské armády. Snahy Gyuly Gömböse o přeměnu Maďarska na totalitní diktaturu pak narážely na odpor konzervativních kruhů, v jejichž čele stál tehdejší regent Maďarského království Miklós Horthy.[4]

V průběhu roku 1935 těžce onemocněl rakovinou varlat, které v říjnu 1936 podlehl. Pohřben byl na hřbitově Kerepesi v Budapešti. Novým maďarským premiérem se stal Kálmán Darányi, jeden z představitelů konzervativní politiky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Gyula Gömbös de Jákfa. geni_family_tree [online]. [cit. 2018-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Magyar Protestáns Panteon - Gömbös Gyula. church.lutheran.hu [online]. [cit. 2018-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-21. 
  3. a b Gömbös, Gyula : Maďarsko (HUN). http://forum.valka.cz. Dostupné online [cit. 2018-02-17]. 
  4. a b MICHELKO, Roman. Medzivojnové európske diktatúry. První. vyd. Martin: Matica slovenská, 2012. 83 s. ISBN 978-80-8128-025-2. S. 50.