József Szlávy

József Szlávy
József Szlávy
	József Szlávy na snímku z r. 1870
Ministr orby, průmyslu a obch. Uherska
	Ve funkci:; 24. května 1870 – 4. prosince 1872
Předchůdce	István Gorove
Nástupce	József Zichy
Předseda vlády Uherska
	Ve funkci:; 4. prosince 1872 – 1. března 1874
Předchůdce	Menyhért Lónyay
Nástupce	István Bittó
Ministr zeměbrany Uherska
	Ve funkci:; 4. prosince 1872 – 15. prosince 1872
Předchůdce	Menyhért Lónyay
Nástupce	Béla Szende
Ministr financí Uherska
	Ve funkci:; 19. prosince 1873 – 1. března 1874
Předchůdce	Károly Kerkapoly
Nástupce	Kálmán Ghyczy
Ministr financí Rakouska-Uherska
	Ve funkci:; 8. dubna 1880 – 4. června 1882
Předchůdce	Leopold Friedrich von Hofmann
Nástupce	Benjámin Kállay
Předseda Uherského parlamentu
	Ve funkci:; 1879 – ???
Předseda Sněmovny magnátů
	Ve funkci:; 1894 – 1896
Stranická příslušnost
Členství	Deákova strana; Liberální strana
Narození	23. listopadu 1818; Győr; Rakouské císařství
Úmrtí	8. srpna 1900 (ve věku 81 let); Nová Ves nad Žitavou; Rakousko-Uhersko
Alma mater	Báňská akademie v Banské Štiavnici (do 1844)
Profese	ekonom a politik
Commons	József Szlávy
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

József Szlávy (23. listopadu 1818 Győr – 9. srpna 1900 Nová Ves nad Žitavou) byl rakouský, rakousko-uherský, respektive uherský politik, v letech 1872–1874 předseda vlády Uherska (vláda Józsefa Szlávyho) a zároveň ministr několika rezortů během 70. let 19. století, v letech 1880–1882 ministr financí Rakouska-Uherska.

Život

József Szlávy vystudoval hornickou akademii v Banské Štiavnici. Nastoupil pak jako státní úředník. Působil u uherské dvorní komory v Budíně. Roku 1848 během revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství ho Lajos Kossuth pověřil vedením důlní správy v oblasti Oravice v Banátu, později byl vládním komisařem. Po porážce revoluce byl zatčen a vojenský soud v Temešváru ho odsoudil na pět let. Dva roky byl vězněn v Olomouci. Po propuštění žil střídavě v Prešpurku a na svém sídlem v Álmosdu. S obnovením ústavního života se vrátil do politiky. Roku 1861 se stal místodržitelským radou, roku 1865 županem Biharské župy.^[1]

Jeho politická kariéra vrcholila po rakousko-uherském vyrovnání. Roku 1867 byl povolán coby stoupenec Ference Deáka na post státního tajemníka na ministerstvu vnitra. Krátce poté se stal přímo členem uherské vlády. Od 24. května 1870 do 4. prosince 1872 zastával úřad ministra orby, průmyslu a obchodu Uherska ve vládě Gyuly Andrássyho a vládě Menyhérta Lónyaye a následně se 4. prosince 1872 stal sám předsedou vlády Uherska (vláda Józsefa Szlávyho). V čele kabinetu setrval do 1. března 1874. Kromě pozice ministerského předsedy byl ještě krátce od 4. prosince 1872 do 15. prosince 1872 ministrem zeměbrany Uherska a od 19. prosince 1873 do 1. března 1874 ministrem financí Uherska.^[2]

Od 8. dubna 1880 do 4. června 1882 působil jako společný ministr financí Rakouska-Uherska (po rakousko-uherském vyrovnání šlo ovšem spíše o účetní post, bez výraznějších exekutivních a rozpočtových pravomocí^[3]). Zastával také významné funkce v zákonodárných sborech. 9. dubna 1879 se stal předsedou poslanecké sněmovny Uherského parlamentu a od roku 1894 do listopadu 1896 byl předsedou Sněmovny magnátů (jmenovaná horní komora Uherského parlamentu).^[1]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Meyers Großes Konversations-Lexikon, Szlávy [online]. zeno.org [cit. 2013-05-26]. Dostupné online. (německy)
↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 593–594.
↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 225.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu József Szlávy na Wikimedia Commons

[Szlávy-1] Meyers Großes Konversations-Lexikon, Szlávy [online]. zeno.org [cit. 2013-05-26]. Dostupné online. (německy)

[2] kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 593–594.

[3] Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 225.

[1]

[2]

[3]

Premiéři Maďarska

Uhersko během Revoluce 1848–1849	Lajos Batthyány (1848) • Ádám Récsey (1848) • Lajos Kossuth (1848–1849) • Bertalan Szemere (1849)

Uhersko v rámci Rakouska-Uherska	Gyula Andrássy (1867–1871) • Menyhért Lónyay (1871–1872) • József Szlávy (1872–1874) • István Bittó (1874–1875) • Béla Wenkheim (1875) • Kálmán Tisza (1875–1890) • Gyula Szapáry (1890–1892) • Sándor Wekerle (1892–1895) • Dezső Bánffy (1895–1899) • Kálmán Széll (1899–1903) • Károly Khuen-Héderváry (1903) • István Tisza (1903–1905) • Géza Fejérváry (1905–1906) • Sándor Wekerle (1906–1910) • Károly Khuen-Héderváry (1910–1912) • László Lukács (1912–1913) • István Tisza (1913–1917) • Móric Esterházy (1917) • Sándor Wekerle (1917–1918) • János Hadik (1918)

První Maďarská republika	Mihály Károlyi (1918–1919) • Dénes Berinkey (1919)

Maďarská republika rad	Sándor Garbai (1919) • Gyula Peidl (1919) • (Protirevoluční vláda: Gyula Károlyi (1919) • Dezső Pattantyús-Ábrahám (1919)

Maďarské království	István Friedrich (1919) • Károly Huszár (1919–1920) • Sándor Simonyi-Semadam (1920) • Pál Teleki (1920–1921) • István Bethlen (1921–1931) • Gyula Károlyi (1931–1932) • Gyula Gömbös (1932–1936) • Kálmán Darányi (1936–1938) • Béla Imrédy (1938–1939) • Pál Teleki (1939–1941) • László Bárdossy (1941–1942) • Miklós Kállay (1942–1944) • Döme Sztójay (1944) • Géza Lakatos (1944) • Ferenc Szálasi (1944–1945) • Béla Miklós (1945)

Druhá Maďarská republika	Zoltán Tildy (1945–1946) • Ferenc Nagy (1946–1947) • Lajos Dinnyés (1947–1948)

Maďarská lidová republika	István Dobi (1948–1952) • Mátyás Rákosi (1952–1953) • Imre Nagy (1953–1955) • András Hegedűs (1955–1956) • Imre Nagy (1956) • János Kádár (1956–1958) • Ferenc Münnich (1958–1961) • János Kádár (1961–1965) • Gyula Kállai (1965–1967) • Jenő Fock (1967–1975) • György Lázár (1975–1987) • Károly Grósz (1987–1988) • Miklós Németh (1988–1989)

Třetí Maďarská republika	József Antall (1990–1993) • Péter Boross (1993–1994) • Gyula Horn (1994–1998) • Viktor Orbán (1998–2002) • Péter Medgyessy (2002–2004) • Ferenc Gyurcsány (2004–2009) • Gordon Bajnai (2009–2010) • Viktor Orbán (od 2010)